Editorial 2025/2

Vážení přátelé,

připravili jsme pro Vás podzimní číslo časopisu Knihovna plus, které vychází v elektronické podobě již 20 let. V části Historie a současnost přinášíme několik článků. Tři z nich se týkají naší práce s nejmladšími čtenáři, práce, která je určitě zajímavá, povznášející a současně nesmírně důležitá.

D. Ličmanová se zabývá školními knihovnami jako místem pro vzdělávání, rozvoj, ale i místem bezpečným. Ve svém článku představuje téma školních knihoven a jejich fungování z hlediska existujících mezinárodních i našich národních doporučení a metodik, osobnosti knihovníka (nejčastěji pedagoga), náplně jeho práce (fond, služby, výpůjční systémy, uživatelé) a možností jeho odborné přípravy vzhledem k převažující absenci formálního knihovnického vzdělání v daném oboru.

Tématem dalšího příspěvku je iniciativa S knížkou do života neboli BOOKSTART, která se rozvíjí pod patronací Sdružení knihovníků a informačních pracovníků ČR. Článek M. Drbohlavové nás informuje o dnes již mezinárodním programu BOOKSTART a uvádí výsledky vlastního průzkumu v knihovnách Královéhradeckého kraje zaměřeného na jejich zkušenosti s tímto projektem.

Je třeba si vychovat budoucí čtenáře. Ukázat jim, že čtení není pouze módní, ale moderní a že knihovny jsou krásné místo. Tomu by mohly napomoci již existující programy pro děti do tří let a jejich rodiče ve veřejných knihovnách. A. Kůrová ve svém příspěvku zkoumá akce podporující raný vývoje dítěte jako čtenáře a budující vztah ke knihám a knihovnám. Zaměřuje se na knihovny Zlínského kraje. S využitím dotazníkového šetření zjišťuje, jaká je motivace knihovníků pro zavádění programů pro děti a rodiče, organizace a náplň akcí, vyhodnocuje jejich přínosy, silné a slabé stránky, popisuje zkušenosti rodičů a knihovníků, všímá si otázky vzdělávání knihovníků v oblasti práce s dětmi v raném věku. Knihovny se díky těmto aktivitám stávají místem přístupu k prvním čtenářským podnětům.

Až malí čtenáři povyrostou, mohou si půjčovat elektronické knihy. V. Maniecká (navazuje na svůj článek Elektronické knihy v českých knihovnách) popisuje výsledky empirického výzkumu e-knih a knihovních služeb v několika českých knihovnách (propagace, půjčování, pestrost fondů apod.).

V části Informace a konference se věnujeme sdílení našich informací a znalostí se zahraničními kolegy. Děje se tak díky zahraničním cestám podporovaným projektem Erasmus+. Autorka těchto řádek absolvovala v květnu tohoto roku zajímavý a přínosný týden v univerzitní knihovně v Mariboru pod názvem 7th Magic Week in Maribor. Proč právě „kouzlo sedmi“ a co pro účastníky univerzitní knihovna v Marlboru připravila, to si můžete přečíst v mém článku. Dalšími cestovatelkami byly kolegyně z odboru digitálních fondů Národní knihovny ČR, které navštívily Národní knihovnu v Řecku a sdílely tam svoje zkušenosti a znalosti z oblasti digitalizace fondu a archivace webu. Další naše kolegyně, z akvizice a odboru služeb (periodika), navštívily portugalskou národní knihovnu v Lisabonu a současně veletrh knih. Jejich záměrem bylo dozvědět se více o akvizici dokumentů a jejich zpracování, ale i o službách, které poskytuje národní knihovna svým čtenářům.

Ovšem sdílení zahraničních zkušeností se může dít i jinou cestou než prostřednictvím programu Erasmus +. Snaží se nás o tom přesvědčit kolegyně z Městské knihovny v Táboře, která se zapojila do mezinárodní platformy NAPLE Sister Libraries propojující evropské veřejné knihovny.

Recenzovanou publikací v tomto čísle je titul Signori, Gabriela. Vom ABC zur Petition: Mädchen- und Frauenbildung im Spätmittelalter přestavující středověké vzdělávání žen zvláště v duchovním prostředí.

Číslo tradičně doplňují rubriky Novinky zahraniční knihovnické literatury a Tipy z Knihovny knihovnické literatury.

Přejeme pěkné podzimní dny a těšíme se na Vás u dalšího čísla, ať už Knihovny: knihovnické revue či Knihovny plus.

Renáta Krejčí Salátová