Institut informačních věd v Mariboru a systém COBISS

Mgr. Běla Matějovičová, Bc. Maria Bashkova / Národní knihovna České republiky

V říjnu 2024 jsme díky programu Erasmus+ Mobility (Vzdělávání dospělých) vyjely na zahraniční služební cestu. Za svou cílovou destinaci jsme si vybraly Institut informacijskih znanosti (dále IZUM; https://izum.si/o-nas/), který sídlí v Mariboru (Slovinsko). Stáž jsme absolvovaly v oddělení bibliografické kontroly (Bibliografska kontrola). Toto oddělení má na starosti kvalitu záznamů, kontrolu práce katalogizátorů, deduplikaci záznamů, katalogizaci pro školní knihovny, speciální knihovnu, práci na metodických příručkách pro knihovny v síti COBISS.net a částečně se podílí na vzdělávání katalogizátorů.

Naším záměrem bylo prozkoumat, jak funguje Souborný katalog ve Slovinsku, a najít případnou inspiraci pro rozvoj Souborného katalogu ČR (SK ČR). Během našeho pobytu jsme také navštívily univerzitní knihovnu v Mariboru (Univerzitetna knjižnica Maribor; https://ukm.um.si/) a Mariborskou knihovnu (Mariborska knjižnica; https://knjiznica-mb.si/), abychom získaly i zkušenosti participujících institucí.

Prostředí slovinského knihovnictví je homogenní a zapojení knihoven do jednotného systému COBISS (kooperativní online bibliografický systém a služby; https://www.cobiss.si/) je upraveno zákonem. Posledními knihovnami, které do systému vstoupily, byly knihovny školní.

Sdílená databáze COBIB (Souborná bibliografická a katalogizační databáze) a všechny databáze zapojených knihoven mají stejnou strukturu bibliografických záznamů a kompletních údajů o dostupnosti fondu (signatury, výpůjční lhůta, umístění...). Kromě nich obsahují lokální databáze také jednotně strukturované podrobné informace o exemplářích, které jsou důležité pro lokální funkce knihoven a zobrazení v COBISS+.

IZUM neboli Institut informacijskih znanosti

Institut informacijskih znanosti je veřejná instituce zřízená vládou Slovinské republiky jako informační služba pro slovinskou vědu, kulturu a vzdělávání. Předchůdcem IZUM bylo Výpočetní centrum Univerzity v Mariboru (RCUM). Hlavní myšlenkou bylo propojení všech knihoven ve státě do jednoho systému.

Činnost IZUM souvisí především s rozvojem a provozem systému COBISS a jeho služeb, které představují základ knihovního informačního systému Slovinska a knihovnických informačních systémů některých dalších balkánských zemí, které jsou napojeny na síť COBISS.net. IZUM poskytuje uživatelům knihovního systému veškerou softwarovou podporu a současně je garantem vzdělávacích programů pro katalogizátory a knihovníky pracující v systému. Zároveň umožňuje přístup k zahraničním databázím a službám na základě smluv s jejich poskytovateli (Web of Science, OCLC FirstSearch, ProQuest…)¹

IZUM sídlí v budově z 90. let 20. století, k níž bylo později přistavěno druhé křídlo. V budově je restaurace, kterou využívají zaměstnanci i veřejnost. Prostory starší budovy slouží i jako galerie a je tam trvale vystavena vzácná tapiserie (Bílé město od Marij Pregelj). Sklepení institutu skrývá superpočítač HPC Vega. V institutu pracuje 125 zaměstnanců.

Mariborská (městská) knihovna

Jednou z institucí, které jsme v rámci pracovní stáže navštívily, byla Městská knihovna v Mariboru, která je v COBISS zapojena od roku 1989.

Mariborská knihovna je všeobecná veřejná knihovna, skládá se z 21 knihovních poboček a jednoho bibliobusu, který zastavuje na 45 zastávkách. Knihovna díky tomu obslouží území 14 obcí².

Městská knihovna v současné době staví novou budovu u hlavního náměstí, proto je přemístěna do pronajatých prostor v průmyslové čtvrti Tezno. Tato budova stojí hned vedle jedné z poboček, kde je i terminál bibliobusu. V budově, kde knihovna dočasně sídlí, je repozitář pro hlavní pobočku. Dále se zde nachází oddělení akvizice a oddělení zpracování ve kterém rozhodují, do jaké pobočky půjde, která kniha. Hlavní pobočka je na přechodnou dobu v prvním patře mariborského nákupního centra v centru města.

V jednotlivých pobočkách se půjčují knihy a pořádají programy pro uživatele, katalogizace a akvizice jsou umístěny v hlavní pobočce.

Jednou za rok navštěvuje vedoucí oddělení pro síť knihoven každou pobočku a zabývá se řešením jejích potřeb přímo na místě. Zaměstnanci se pravidelně střídají na jednotlivých pobočkách.

Při nákupu nových knih záleží na velikosti čtvrti a počtu obyvatel či seznamu jejich přání. Pokud jsou na pobočce knihy z jedné série, tak v nákupu titulů série pokračují. Finanční prostředky na nákup knih pocházejí z různých zdrojů – Ministerstvo kultury, městské části. Občas se objevují knihy z darů. Nákup a katalogizace knih pro všechny pobočky jsou soustředěny do hlavní budovy.

Sdílená katalogizace je podle pracovnice Mariborské knihovny dobrá, ale nová verze systému je pro některé knihovníky těžká, musejí se rychle přizpůsobit změnám.

Univerzitní knihovna v Mariboru

Druhou knihovnou, kterou jsme v Mariboru navštívily, byla Univerzitní knihovna, která byla založena v roce 1903 jako knihovna Historické společnosti slovinského Štýrska.

V současné době sídlí v budově z 80. let 20. století, která byla postavena pro účely knihovny. Zde se nachází sídlo ústřední knihovny. Další knihovny jsou při jednotlivých fakultách. Čtyři nadzemní patra jsou určena pro volný výběr dokumentů, individuální studovny, galerii a speciální knihovny (knihovna modelů částí těla a orgánů, tzv. Maistrova knihovna). Ve dvou podzemích patrech jsou skladiště knih a dokumentů. Knihovna má 48 zaměstnanců, z toho je 26 katalogizátorů.

Univerzitní knihovna má podle zákona na starosti ukládání slovinik. Knihovna dostává dva povinné výtisky, jeden je pro konzervační fond, druhý pro fond „univerzální“.

Knihovní fond čítá cca 1,5 milionu dokumentů. 30 % fondu není ještě zpracováno do elektronického katalogu.

Knihovna má okolo 14 450 registrovaných uživatelů, zhruba polovina z toho jsou aktivní uživatelé (tzn. půjčili si alespoň jednu knihu za rok). Služby knihovny mohou v místě samém využít i uživatelé bez registrace, ovšem pro půjčení dokumentů domů se musí zaregistrovat.

V knihovně pořádají pro studenty kurzy, jak mají využívat služby, ale zájem mezi novými uživateli je malý. Větší zájem je pak mezi studenty, kteří se chystají na psaní závěrečných prací a potřebují přístup ke zdrojům.

Od roku 1998 vlastní Univerzitní knihovna historicky velmi cennou knižní pozůstalost generála Rudolfa Maistera. Sbírka má přibližně 6 tisíc jednotek knihovních materiálů, které tvoří vzácný fond. Uložení sbírky přibližuje co nejvěrněji její původní podobu z dob, kdy žil generál Maister. Od roku 2018 byla sbírka prohlášena kulturní památkou národního významu.³

Systém COBISS

V síti COBISS.net je celkem 14 milionů záznamů ze 1496 knihoven (Slovinsko 933, Albánie 40, Bulharsko 3, Bosna a Hercegovina 78 + 41, Černá hora 52, Kosovo 10, Severní Makedonie a Srbsko 70 + 269)⁴.

Systém COBISS poskytuje svým uživatelům dva moduly: COBISS CAT sloužící pro zapojení do sdílené katalogizace a COBISS LIB pro běžný chod knihovny, tedy akvizici, výpůjčky, údaje o exemplářích, výstupy, odpisy atd.

V době, kdy jsme byly na stáži, systém byl převáděn na verzi 4 COBISS+, která funguje plně ve webovém rozhraní. Knihovny měly přejít na novou verzi do konce prosince 2024.

COBIB – Hlavní národní katalog

https://plus.cobiss.net/cobiss/si/sl/bib/search

IZUM vyvíjí a provozuje několik informačních systémů a databází, které mají jedno vyhledávací rozhraní. Vyhledávat tak lze v hlavním katalogu, adresáři, jmenných a věcných autoritách, placených i volných platformách pro články, časopisy, digitálním repozitáři atd. Jednou z nejnovějších databází je COBISS Ela. Jde o platformu pro e-knihy⁵.

Katalogizační záznamy se vytvářejí podle pravidel Verona, která jsou ještě pozůstatkem z dob bývalé Jugoslávie. IZUM v současné době zahajuje přechod na pravidla RDA. Zatím definuje procesy a změny, které bude třeba udělat. Užívá se formát UNIMARC ve své úpravě COMARC. Po přechodu na RDA tento formát bude zachován. Pro zasílání do WorldCat, OCLC a VIAF budou záznamy konvertovány do MARC21.

Ve Slovinsku je cca 600 licencovaných katalogizátorů, kteří mají oprávnění vstoupit do systému a vytvářet a upravovat záznamy v COBIB.

Požadavky na katalogizátory

Aby mohl knihovník pracovat v systému sdílené katalogizace, musí mít ukončené vysokoškolské studium v oboru knihovnictví a informačních věd, absolvovaný základní katalogizační kurz pořádaný Národní knihovnou⁶ a další pokročilé kurzy pořádané IZUM. Pro každý typ dokumentu je třeba absolvovat speciální kurz. Po úspěšně zkatalogizovaných 30 testovacích záznamech může frekventant kurzu ke zkoušce. V průběhu zkoušky musí správně vytvořit 15 záznamů. Poté získá licenci a svoje unikátní ID, kterým se přihlašuje k systému a které je ukládáno do záznamu, v němž dělal katalogizátor úpravy. Práce katalogizátorů je kontrolována supervizory. V oddělení bibliografické kontroly v IZUM vyberou namátkou 50 záznamů vytvořených určitým katalogizátorem a ty podrobí manuální kontrole. V případě nekvalitních záznamů je katalogizátorovi udělena výtka a může přijít o body. Pokud se jeho chyby opakují, může přijít o licenci. Licence má expirační dobu čtyři roky, poté musí katalogizátor na kurz a přezkoušení.

Sdílená katalogizace v COBIB a její přínos

Sdílená katalogizace je ve Slovinsku zavedenou praxí s dlouholetou tradicí. Používání systému COBISS je podloženo zákonem a podporováno státem. Knihovny od počátku pracují podle jednotných pravidel a v jednotném formátu, které se dlouhodobě nemění.

Pro čtenáře má jednotný systém výhodu v tom, že se v dětství naučí používat služby knihovny a stejný systém je provází celým jejich čtenářským „životem“. V současné době mají čtenáři k dispozici mobilní aplikaci, kde vidí celou svoji čtenářskou historii, všechny knihovny a jejich fond a služby.

Dle propočtu vytvoří katalogizátor průměrně jeden záznam za 40 minut. Pokud katalogizují v centru, ušetří práci ostatním katalogizátorům, kteří se mohou věnovat zkvalitňování záznamů nebo zpracování fondu knihovny, který je ještě v lístkovém katalogu. Zároveň se tak vyhnou velkému procentu duplicit. Tvorba a úprava záznamu v reálném čase a replikace změn do lokálních katalogů pomáhá k udržení aktuálnosti záznamů. Knihovnám v katalogizaci pomáhá katalogizace v publikaci (CIP). Díky tomu mají připravený „minimální“ záznam už ve chvíli, kdy jim přijde kniha.

Nevýhodou může být náhodný souběh prací více katalogizátorů při zpracování jednoho záznamu, případně nežádoucí úprava záznamu (což je vyřešeno verzováním). IZUM poskytuje knihovnám podporu téměř 24 hodin po 7 dní v týdnu. Vytváří pro své uživatele metodiky, tištěné návody i videonávody (dostupné na Youtube). Dle vyjádření jedné z oslovených knihoven jsou pracovníci IZUM ochotni vyhovět jejich požadavkům a naslouchají jejich potřebám.

Závěrem bychom rády vyzdvihly, že naše mentorka v IZUM, dr. Renata Zadravec Pešec, pro nás připravila program, který nám umožnil seznámit se s chodem institutu, jeho posláním a běžnými agendami. Pomohla nám zorientovat se v systému slovinských knihoven a zajistila nám návštěvu v mariborských knihovnách, které jsme si přály navštívit.

Ze získaných poznatků nás nejvíce zaujalo, jak ve Slovinsku realizují sdílenou katalogizaci a udržují minimální počet duplicit v Národním katalogu. Zajímavé bylo také to, že díky opoře v zákoně má IZUM možnost ovlivňovat vzdělávání knihovníků--katalogizátorů a udržovat je na vysoké profesní úrovni.

Poznámky

1 IZUM – Institut informacijskih znanosti, Maribor. O nas.

2 Mariborska knjižnica. Osebna Izkaznica, Podatki o Mariborski knjižnici – Mariborska knjižnica.

3 IZUM – Institut informacijskih znanosti, Maribor. Cobiss.net.

4 IZUM – Institut informacijskih znanosti, Maribor. Cobiss Ela.

1 IZUM – Institut informacijskih znanosti, Maribor. O nas. Dostupné na: https://izum.si/o-nas/ (Přístup: 22. ledna 2025).

2 Mariborska knjižnica. Osebna Izkaznica, Podatki o Mariborski knjižnici - Mariborska knjižnica. Dostupné na: https://knjiznica-mb.si/o-nas/osebna-izkaznica (Přístup: 22. ledna 2025).

3 Více o sbírce Rudolfa Maistera: https://ukm.um.si/en/content/general-maisters-library

4 IZUM – Institut informacijskih znanosti, Maribor. Cobiss.net. Dostupné na: https://www.cobiss.net/si/ (Přístup: 22. ledna 2025).

5 IZUM – Institut informacijskih znanosti, Maribor. Cobiss Ela. Dostupné na: https://www.cobiss.si/bralci/ela/ (Přístup: 22. ledna 2025).

6 Více o vzdělávání knihovníků ve Slovinsku viz https://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2024-1/informace-a-konference/narodni-a-univerzitni-knihovna-slovinska-nuk-a-jeji-role-ve-vzdelavani-knihovniku