Velikosti knihovního fondu ve vztahu k ploše a charakter veřejné knihovny

Ing. Arch. Tomáš Hořava / Hořava Architekti

Ve své praxi se opakovaně setkávám se situací, kdy je knihovně nabídnut prostor a knihovníci by potřebovali posoudit nejen to, zda je nabídnutý objekt pro knihovnu obecně vhodný, ale zda je reálné do něj knihovnu umístit; jak „těsno“ či „volno“ jim tam bude a knihovnu jakého typu tam budou moci realizovat. Bude dost místa pro plnění neformálních setkávání a dalších komunitních funkcí? Jak se nabízený prostor vyrovná s požadavky vyplývajícími z plánu rozvoje knihovny? Bude v ní možno vykonávat aktivity, které by knihovna v budoucnosti ráda nabídla návštěvníkům? Obdobně, při tvorbě koncepce rozvoje dané knihovny vyvstane otázka, zda nový prostor splní nároky vyplývající z navržené koncepce.

V tomto článku se pokouším formou stanovení a hodnocení číselného ukazatele odpovědět na uvedené otázky, a to vyjádřením souvislosti mezi velikostí fondu a disponibilní plochou. Posuzoval jsem tuto souvislost na dostupných příkladech a dospěl jsem k závěrům, které mohou poskytnout určité vodítko tomu,

- komu zřizovatel nabídl nové umístění knihovny,

- koho čeká stěhování do nových prostor a chce vědět, na co by měl být připraven,

- kdo zamýšlí ve své knihovně rozvinout nové aktivity a není si jistý, zda je pro ně stávající prostor přiměřený.

Ukazatel, který nebývá uváděn

Poměr fond / (čistá) užitková plocha nebývá často uváděn. Standard pro dobrou knihovnu (2024) ani jiné prameny ho neuvádějí mezi indikátory; výjimkou je jen publikace Knihovny v době nových médií (Stýblo, 2018) s uvedením hodnoty 35–70 sv. /m2 knihovny (str. 34); neupřesňuje ale, o jakou plochu se jedná (hrubou podlažní? užitnou? atd.). Uvedený rozsah ukazatele je sice zcela adekvátní účelu publikace, z níž je převzat, ale pro vytvoření obrazu o možnostech budoucí knihovny je jeho rozptyl příliš široký. Také AI (ChatGPT, Grok) ukazatel „fond / užitná plocha“ nezná (3).¹

Důvodů, proč není ukazatel užíván, může být více. Uvažuji o dvou příčinách: předně o faktu, že v časech proměn účelu a funkcí veřejné knihovny se údaj o velikosti fondu stává pouze jednou z mnoha jejích charakteristik a důležitosti nabývají informace o dalších funkcích, které by současná veřejná knihovna měla nabízet. Zejména jde o místo k neformálnímu setkávání a pobývání, prostor pro funkce komunitní a kulturní; o možnost poskytovat místo pro výuku, kreativní dílny atd. až po coworking. Dalším důvodem může být i fakt, že proměnlivou se stává i skladba fondu veřejné knihovny. Dříve homogenní knižní fond, jehož prostorové nároky byly jednoznačné, se mění na fond sestávající z částí s prostorovými nároky velmi různými – knihy vs. nosiče dat hudebních i vizuálních, herní či výukové komplety a batůžky, deskové hry atp.

Postup práce a metoda

Vybral jsem příklady ze dvou zdrojů: za prvé z vlastní praxe v projektování veřejných knihoven, kde mám relativně bohatý archiv projektové dokumentace s půdorysy, údaji o velikosti fondu i užitkové ploše. Za druhé – hledal jsem i v zahraničích zdrojích, údaje jsem ovšem nenašel, a tak jsem pro jakési orientační srovnání přidal i zahraniční příklady z publikace IFLA New Libraries in Old Buildings (2021), kde autoři přehledně uvádějí velikost fondu, ale i hrubou podlažní plochu – HPP (v angl. GFA – Gross Floor Area): jde o součet ploch všech podlaží budovy, měřený vnějším obrysem konstrukcí, včetně ploch schodišť, chodeb a částí suterénu, ale bez balkónů, lodžií, teras či atrií. Ukazatel fond / HPP je z hlediska mého výzkumu zavádějící, protože: 1. knihovny bývají jen v části stávajících budov, v jiných částech jsou jiné provozy, od úřadů po kulturní zařízení; 2. knihovny bývají v objektech postavených původně k jiným účelům (většina, viz (5), což opět zkresluje: knihovna bývá „donucena“ k nájmu celého objektu včetně prostor, které nepotřebuje (rozsáhlé suterény apod.), pro které následně hledá využití, zejména v souvislosti s trendem omezit sklady a umístit pokud možno celý fond do volného výběru; 3. u historických budov mají masivní stěnové konstrukce větší podíl na HPP a zkreslují vypovídací schopnost ukazatele; 4. často je tu mnoho nevyužitelných vnitřních komunikací; 5. prostor je často nosnými stěnami rozčleněn na jednotlivé místnosti, což je ve srovnání s nečleněným (jednotným) prostorem současných knihoven nehospodárné.

Pojem veřejně přístupná plocha (VP) vyjadřuje plochu knihovny přístupnou veřejnosti bez hygienického vybavení (definováno pro účel tohoto článku). Velikost této plochy je údajem, ke kterému je vztažena velikost fondu; výsledný ukazatel asi nejlépe ilustruje, jak může knihovna vypadat a jaké aktivity v ní lze realizovat. Platí zde ovšem některé výhrady, uvedené v poznámkách.²

U vlastních projektů jsem byl samozřejmě schopen velikost této plochy spočítat přesně, u uvedených zahraničních příkladů ale není spočitatelná vůbec, s výjimkou jednoho z příkladů (Finsko – Joutsa, viz dále).

Z použitých zdrojů vyplývají i jistá omezení: 1. omezení na veřejné knihovny střední až menší velikosti; 2. omezení na knihovny umístěné v objektech nebo částech objektů původně postavených pro jiný účel (kromě jedné výjimky) – což není na závadu, neboť jde o situaci typickou, viz „Shrnutí hlavních výsledků průzkumu...“ (5): 80 % veřejných knihoven sídlí v objektech postavených původně k jiným účelům.

Výsledky srovnání

TABULKA - UKAZATELE fond svazků na m2 ploch

HPP hrubá podlažní plocha (Gross floor area), m2

VP plocha přístupná veřejnosti (bez místnosti hygienických zařízení), m2

Poznámky k tabulce:

a. Hranice mezi kategoriemi jsou „měkké“, ovlivněné dalšími faktory na straně knihovnické i na straně stavebních vlastností objektu (prostor členěný na místnosti vs. prostor jednotný atd.).

b. Absolutní velikost plochy i fondu má také vliv, a to ve prospěch velkých prostorů.

c. HPP u českých příkladů je s výjimkou Zbraslavi a Jezerky dopočtena přibližně z kontextu budovy.

d. V případě složitých půdorysů i dalších obtíží včetně horší schopnosti zainteresovaných orientovat se v stavebních projektech, je možné zadat zpracování velmi jednoduché studie proveditelnosti. Ta vyjasní možnosti využití předmětného prostoru pro konkrétní veřejnou knihovnu i s jejím programem.

Závěry

Pokud spočtete VP (veřejně přístupnou plochu bez hygienických zařízení) a velikost fondu vydělíte touto plochou, dostanete číslo, které orientačně vypovídá o budoucí knihovně:

UKAZATEL fond / VP:

do 20 sv./m2 výjimečné dobré podmínky: lze realizovat plnohodnotnou současnou veřejnou knihovnu „komunitního“ typu, prostoru je více než dostatek a je zcela přizpůsobitelný. Knihovník i architekt mají zcela volné ruce. Mobilní nábytek není nutný (kromě důvodů vyplývajících z jiných úvah, např. o flexibilitě půdorysu s ohledem na budoucí změny)

20–30 sv./m2 velmi příznivé podmínky: snadno lze realizovat současnou veřejnou knihovnu „komunitního“ typu; je možné zřizování samostatných místností vyhrazených jen pro určité činnosti (klubovny aj.)

30–40 sv./m2 dobré podmínky: současnou veřejnou knihovnu „komunitního“ typu lze realizovat bez velkých problémů, přesuny mobilního nábytku nutné pro uvolnění společenského prostoru budou nevýznamné

50–70 sv./m2 za těchto podmínek je knihovna realizovatelná: bude nutný mobilní nábytek a jeho přesuny pro uvolnění společenského prostoru dle toho, jaké aktivity chcete v knihovně provozovat. Možnost samostatných místností jen pro určité činnosti (klubovny aj.) je velmi omezená.

80 sv./m2 a více: ukazatel signalizuje, že jsme na hraně možností provozování veřejné knihovny. Pokud můžete, hledejte větší prostory. Provozovat při takovéto hodnotě ukazatele knihovnu znamená smířit se s prostorovou tísní (např. uličky mezi regály na minimu, pohyb hendikepovaných osob na vozíku obtížný atp.). Nutnost častých přesunů enormního množství mobilního nábytku. Možnost zřízení samostatných prostor jen pro určité činnosti (klubovny aj.) je vyloučena.

Použitá literatura:

HAUKE, Petra, ed., LATIMER, Karen, ed. a NIESS, Robert, ed. New libraries in old buildings: the creative reuse of disused structures. Berlin: De Gruyter Saur, [2021], ©2021. vii, 379 stran. IFLA Publications; 180. ISBN 978-3-11-067951-9. Dostupné také z: https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/9783110679663/html.

RICHTER, Vít a PILLEROVÁ, Vladana. Shrnutí hlavních výsledků průzkumu prostorového a technického vybavení veřejných knihoven České republiky z roku 2016. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut,2017. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/Shrnuti_Prostor_2016.pdf

Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 5. přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2024. 16 stran. ISBN 978-80-7050-807-7. Dostupné také z: https://ipk.nkp.cz/docs/nkcr_Standard_pro_dobrou_knihovnu_1_5.pdf.

STÝBLO, Zbyšek. Knihovny v době nových médií. Vydání první. V Praze: České vysoké učení technické, 2018. 215 stran. ISBN 978-80-01-06335-4.

Obrázky

1 Marrickville Library: 22,9 sv./m2 HPP. Ilustrativní fotografie – uvolněnost prostoru je ze snímku zjevná. VP nelze vyčíslit, nejsou k dispozici údaje (foto Tom Roe)

2 Joutsa Public Library: 77 sv./m2 VP, půdorys. Z rozmístění nábytku je patrná stísněnost, volná plocha pro neformální setkávání ani pro kulturní / komunitní akce nezbývá

3,4 Zahradní Město: 19,7 sv./m2 VP. Uvolněný prostor, knihovna má samostatnou studovnu i víceúčelovou klubovnu. Plocha pro neformální setkávání je stále k dispozici, pro větší / oficiální akce je adekvátní prostor snadno dosažitelný přemístěním 1 křesla se stolkem, event. i mobilního prezentačního stolu. – Původní stav: 8 samostatných místností s centrální chodbou bylo spojeno do nečleněného jednotného prostoru vybouráním značných částí příčných nosných zdí. Mobilní nábytek vyznačen červeně (platí i pro další půdorysy) (foto P. Klikar)

5,6 Úvaly: 77,2 sv./m2 VP. Místo pro studovnu či klubovnu nezbývá, plocha pro neformální setkávání je menší, ale existuje. Pro kulturní / komunitní akce je nutno zvětšit prostor posunutím dvou mobilních regálů o třech polích

7,8 Velešín: 88 sv./m2 VP, extrém. Místo pro studovnu či klubovnu nezbývá, prostor pro neformální akce vznikne až po přesunu veškerého mobilního nábytkového vybavení před pobytovými stupni (regály, sestava modulárních stolů). I tento prostor byl vytvořen za cenu velmi úsporného rozmístění všeho nábytku, s uličkami mezi regály na mezi přijatelnosti. Prostor pro akce může být vytvořen jen za cenu manipulace se značným množství mobilního nábytku včetně modulárních stolů (foto T. Hořava)

Poznámky

1 AI uvádí, že „ukazatel počtu svazků na m² čisté užitné plochy veřejné knihovny jako standardní statistický parametr ve veřejných statistikách knihoven v ČR (...) není standardní sledovaný ukazatel“ (ChatGPT) nebo že „není přímo definován jako povinná norma (...) a spíše se jedná o odvozené nebo doporučené hodnoty z praktických standardů pro plánování knihoven" (GROK). Zdroje dále uvádějí jen údaje pro hustotu uložení fondu v regálové zóně, z našich i zahraničních pramenů. (2025)

2 Půdorysné členění na jednotlivé místnosti např. v historických objektech je méně hospodárné ve srovnání s nečleněným univerzálním prostorem volného výběru; roli hraje i tvar prostoru, různorodost fondu apod.