Polské národní programy na podporu čtení

Program na léta 2021–2025 – Narodowy Program Rozwoju Czytelnictwa 2.0. na lata 2021–2025

V květnu 2021 bylo polskou Radou ministrů přijato usnesení o zřízení „Národního programu rozvoje čtenářství 2.0 na léta 2021–2025“ (Uchwała Nr 23/2023 Rady Ministrów z dnia 14.02.2023 zmieniająca uchwałę w sprawie ustanowienia programu wieloletniego „Narodowy Program Rozwoju Czytelnictwa 2.0. na lata 2021–2025“; dostupné z: https://bip.mkidn.gov.pl/pages/legislacja/programy-wieloletnie/narodowy-program-rozwoju-czytelnictwa-2-0-na-lata-2021-2025.php). Jeho cílem bylo zlepšit stav čtení v Polsku posílením role veřejných, školních a pedagogických knihoven jako místních center společenského života, které jsou centry přístupu ke kultuře a znalostem. Národní program rozvoje čtenářství (NPRCz) je největší víceletý program polského Ministerstva kultury a národního dědictví zaměřený na podporu čtenářství a knihoven. Snaží se o systémová řešení v oblastech zlepšování nabídky veřejných knihoven a investic do jejich infrastruktury. Podporuje nákup nových publikací pro instituce předškolní výchovy, pro školní a pedagogické knihovny. Realizuje grantový program pro knihovny a aktivity podporující čtenářství, zahrnuje různá šetření apod.

Plánovaný rozpočet programu na období 2021–2025 je ve výši téměř 1,1 miliardy zlotých (PLN), včetně 635 milionů PLN ze státního rozpočtu (https://www.gov.pl/web/kultura/narodowy-program-rozwoju-czytelnictwa). Program realizuje Ministerstvo kultury a národního dědictví za účasti polské Národní knihovny (Biblioteka Narodowa), Institutu knihy (Instytut Książki) a Národního centra kultury (Narodowe Centrum Kultury) a ve spolupráci s Ministerstvem školství a vědy (bylo garantem priority 3, viz dále).

Čtyři priority programu NPRCz 2.0:

Priorita 1: Zkvalitnění nabídky veřejných knihoven

V nové programové perspektivě zůstává klíčovou otázkou nákup nových publikací pro veřejné knihovny. V rámci priority 1 je navíc možné zakoupit služby vzdáleného přístupu ke knihám ve formátu e-knihy a/nebo audioknihy a/nebo synchronizované knihy. Součástí aktivit zařazených do priority 1 je navíc rozšiřování integrovaného systému pro správu zdrojů veřejných knihoven. Garantem je Národní knihovna. Na jejím webu jsou také veškeré informace o prioritě 1 (https://www.bn.org.pl/dla-bibliotekarzy/narodowy-program-rozwoju-czytelnictwa-2.0).

Priorita 2: Investice do infrastruktury veřejných knihoven

Oprávněnými žadateli jsou: kulturní instituce samosprávy, městské veřejné knihovny, které jsou nezávislými kulturními institucemi, a městské kulturní instituce, které zahrnují organizačně samostatné veřejné knihovny, jejichž zřizovatelem je venkovská obec, respektive městsko-venkovská obec bez omezení počtu obyvatel, a městská obec do 100 000 obyvatel. Žadatelé mohou žádat o finanční prostředky na výstavbu, rekonstrukci, adaptaci nebo modernizaci budovy knihovny a jejího vybavení. Garantem je Institut knihy (https://instytutksiazki.pl/biblioteki,5,infrastruktura-bibliotek-2021%E2%80%932025,82.html).

Priorita 3: Nákup nových publikací pro zařízení předškolní výchovy, školní a pedagogické knihovny

Priorita 3 je určena institucím předškolního vzdělávání, základním a středním školám, školám působícím v rámci Centra pro rozvoj polského vzdělávání v zahraničí a pedagogickým knihovnám. Získané finanční mají být použity na nákup nových publikací pro zařízení předškolní výchovy, školní knihovny a pedagogické knihovny, na nákup vybavení školních a pedagogických knihoven (výpočetní techniku a software), realizaci aktivit podporujících čtenářství (včetně nákupu ocenění pro žáky, kteří se účastní kampaní na podporu čtenářství). Garantem je Ministerstvo národního školství, oddělení učebních programů a učebnic.

Priorita 4: Dotační program pro knihovny a podpora čtenářství

Priorita 4 je určena veřejným knihovnám, jejichž zřizovatelem je venkovská obec a městsko-venkovská obec bez omezení počtu obyvatel a městská obec (včetně okresních měst) do 100 000 obyvatel. Poskytnuté finanční prostředky jsou určeny na podporu realizace vzdělávacích a animačních projektů. Důležitým prvkem spolupráce bude zvyšování kompetencí pracovníků knihoven (souvisejících s rozpoznáváním potřeb místních komunit) a posilování lokálních partnerství pro rozvoj čtenářství. Aktivity priority 4 budou doplněny o sociální a informační kampaň. Garantem je Národní centrum kultury (https://nck.pl/dotacje-i-stypendia/dotacje/nprcz20/blisko/o-konkursie).

Zatím jsou dostupná hodnocení výsledků programu za léta 2021–2023, a to na stránce https://www.gov.pl/web/kultura/narodowy-program-rozwoju-czytelnictwa. V roce 2023 se uskutečnilo mj. šetření stavu čtenářství knih v Polsku (Stan czytelnictwa w Polsce w 2023 roku), přineslo výsledky o čtení celkem, čtení knih v elektronickém formátu, způsobech získávání knih pro čtení, vztahu knihoven a čtenářů, zdrojích informací o knihách, a také výsledky podle jednotlivých literárních žánrů. Stručná informace je na https://www.bn.org.pl/raporty-bn/stan-czytelnictwa-w-polsce/stan-czytelnictwa-w-polsce-w-2023, odsud je dostupná také úplná závěrečná zpráva.

Národní program rozvoje čtenářství – reforma programu po Kongresu kultury

O budoucnosti kultury v Polsku se diskutovalo na kongresech kultury v letech 1981, 2000, 2009 a 2016. Potřeba opětného svolání takové akce, která by dala profesionálům možnost rozvinout širokou diskusi a politikům uslyšet hlasy „zdola“, postupně nazrála. Ve dnech 7. – 9. listopadu 2024 se ve Varšavě uskutečnil współKongres Kultury, s podtitulem Kultura jest wspólna – Kultura je společná (v polských zdrojích je akce označována také jako Co-kongres). Cílem debat kongresu bylo zamyslet se důkladně nad dalším směřováním kulturní politiky a vypracovat zásady pro další postup. Součástí programu bylo i téma knih, knihoven a čtenářství, knižního trhu, školství atd. (podrobné informace viz https://nck.pl/projekty-kulturalne/kongres-kultury-/o-projekcie; https://nck.pl/projekty-kulturalne/kongres-kultury-/program-).

Deset plenárních rozprav se odehrálo nad tématy: Jak reagovat na výzvy moderního světa; Kulturní politika, kterou potřebujeme; (Ne)přístupná kultura; Decentralizace: o novém rozdělení kompetencí v kulturním managementu; (Re)forma kulturních institucí – veřejné, společenské, soukromé; Jak financovat kulturu?; Jak číst, sledovat a poslouchat v době nepozornosti?; Mladá kultura: nová média a jazyky; Kulturní výchova: jak změnit školu; Proč stále potřebujeme mluvit o mzdách a pracovních podmínkách...

Také panelové debaty otevřely zajímavé – i palčivé – otázky: Jak zabránit zneužívání moci v kulturních institucích?; Budoucnost knihoven z pohledu autorů knih; Jak nám vláda dělá starosti a co s tím; Jak vytvořit kulturu sdílené odpovědnosti a angažovanosti; Jaké vedení dnes v kultuře potřebujeme a co nám v tomto hledání může pomoci; Co není vidět z Varšavy, aneb jak skloubit centrální perspektivu rozvoje kultury s regionální a komunální?; Znovuobjevená správa dědictví – prostřednictvím místních komunit!; Kniha jako kulturní bohatství. Proč mechanismy volného trhu nestačí?; Kultura na okraji. Proč polský stát diskriminuje kulturní instituce?; Jak dnes vytvářet efektivně poutavé akce a aktivity v kultuře a umění; Animátor a pedagog – naléhavě potřebná profese (v) budoucnosti; Zelené kulturní instituce – jak může kultura podporovat ekologickou výchovu; O co nás umělá inteligence okrade? atd.

Ministryně kultury a národního dědictví, Hanna Wróblewska, v souladu se závěry kongresu již oznámila pokračování Národního programu rozvoje čtenářství a zahájení předběžných konzultací pro vypracování třetího programu, který (po konzultacích na úrovni vlády) má být vyhlášen na léta 2026–2030:

Národní program rozvoje čtenářství 3.0 – 2026–2030

Reforma Národního programu rozvoje čtenářství byla jedním z hlavních doporučení v oblasti četby během Kongresu kultury. 28. února 2025 začaly předběžné konzultace pro období 2026–2030. Do konce března 2025 se uskuteční setkání se zástupci samospráv, nadací, sdružení a oborových organizací působících v oblasti knih a četby. Jednání se zúčastní také zástupci současných garantů NPRCz 2.0: Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národní knihovny, Institutu knihy a Národního centra kultury.

Účelem předběžných konzultací bude shromáždit názory, připomínky a doporučení ke krokům nutným z hlediska rozvoje literárního/knižního sektoru. Ty budou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva kultury a národního dědictví a Národního programu rozvoje čtenářství 2.0. Budou představovat referenční bod pro další práci, včetně meziresortních a sociálních konzultací.

„Jiné tradice“ a program pro časopisy

Ministryně Hanna Wróblewska ohlásila také nové iniciativy na podporu knižního trhu: program nazvaný „Jiné tradice“ („Inne Tradycje”) má být zahájen v dubnu roku 2025. Doprovází jej překlenovací program pro humanitní vědecké časopisy. Celkový rozpočet programu je 3,3 milionu PLN ročně.

Program zahrnuje podporu:

• vydavatelů hodnotných publikací s menším komerčním potenciálem,
• knih básní, včetně překladů do polštiny, a básnických antologií,
• edic knih o literatuře, včetně publikací z oblasti literární kritiky, filozofie literatury, filologických, esejistických a biografických studií,
• edic popularizující literatury, deníků, pamětí, průvodců, slovníků a přehledových publikací,
• humanitních časopisů vědeckého charakteru. Garantem programu je Institut knihy, ten bude od června 2025 zveřejňovat seznamy publikací vybraných pro účast v programu.

Poznámka autorky: V ČR působí řada organizací a institucí zabývajících se otázkami četby, literatury, knihoven, jsou vypisovány projekty a programy na jejich podporu, máme v tomto směru dobré tradice a věnujeme se úctyhodným aktivitám. Obvykle jsou shrnuty do dokumentu nazývaného Státní kulturní politika, pro obor knihovnictví do příslušné koncepce rozvoje knihoven. Na rozdíl od mnoha jiných zemí však žádný z těchto dokumentů, natož s uvedením celkového kontextu, nenajdeme na našem vládním webu...

PhDr. Anna Machová