Národní pedagogická knihovna

Jan Šimek / Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) dnes představuje jedinečnou paměťovou instituci, která systematicky dokumentuje dějiny školství, vzdělanosti a pedagogického myšlení v českých zemích. Spojuje v sobě dvě tradiční, původně samostatně se vyvíjející složky – muzeum a specializovanou pedagogickou knihovnu. Jakožto přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy fungují obě části jako jedna instituce od roku 2011. Podívejme se stručně na jejich historii i na to, co NPMK nabízí veřejnosti dnes.

Pedagogické muzeum

Muzejní složka NPMK shromažďuje hmotné i ikonografické doklady dějin školství. Sbírka zahrnuje vše, co souvisí s prostředím školy: od vybavení tříd, jako jsou historické lavice a tabule, přes širokou škálu didaktických pomůcek (trojrozměrných i nástěnných obrazů a map) a učebnic až po fotografie a osobní pozůstalosti významných pedagogů. Zatímco některé části sbírky jsou velmi rozsáhlé a dokumentují vývoj školství skutečně důkladně (např. unikátní soubor nástěnných obrazů či archivní fondy), jiné jsou zastoupeny v menší míře – to se týká především objemnějších trojrozměrných předmětů. Tento stav je dán historickým vývojem muzea, který byl nezřídka dosti spletitý.

Počátky pedagogického muzea sahají do poslední čtvrtiny 19. století, do doby rozmachu spolkové činnosti. Vedle spolků sportovních či uměleckých vznikaly i spolky profesní, včetně učitelských. Na jednom ze zasedání Ústředního spolku jednot učitelských padl návrh, aby si učitelé vybudovali vlastní muzeum. Původním záměrem však nebylo muzeum v dnešním slova smyslu (tedy instituce zaměřená na sběr a uchování předmětů), ale spíše prakticky orientovaná výstava. Cílem bylo vytvořit expozici pomůcek dostupných na tehdejším trhu, které by si učitelé mohli prohlédnout a „osahat“ dříve, než se je rozhodnou zakoupit pro svou školu.

Tato Stálá výstava školská (SVŠ) byla otevřena na jaře roku 1890. Její činovníci zároveň připravovali oslavy 300. výročí narození J. A. Komenského (1892), při nichž shromáždili rozsáhlou sbírku komenián (starých tisků a uměleckých předmětů), která byla dočasně vystavena v Národním muzeu. Po oslavách byla uložena jako součást SVŠ a pojmenovaná Muzeum Komenského. Skutečná muzejní instituce však vznikla až v roce 1956, a to opět v souvislosti s výročím Komenského (300 let od vydání jeho díla Opera didactica omnia). Nově založené muzeum převzalo torzo sbírek SVŠ, které přečkaly rušení spolků po roce 1948, a do roku 1991 fungovalo jako složka Výzkumného ústavu pedagogického. Po krátkém působení ve Valdštejnském paláci se muzeum přestěhovalo do nynějšího sídla ve Valdštejnské ulici 20, kde obývá dva historické domy – U Zlatého slunce a U Zlatého šífu.

Pedagogická knihovna

Počátky specializované knihovny sahají do roku 1919, kdy byl zřízen Československý ústav pedagogický J. A. Komenského, jehož součástí byla i odborná studijní knihovna. Přestože byl ústav brzy zrušen, knihovnu se díky úsilí osvícených pracovníků podařilo zachránit. Od roku 1945 užívala název Státní pedagogická knihovna Komenského a po šest desetiletí sídlila v Mikulandské ulici. V roce 2015 se přestěhovala do moderně zrekonstruovaného objektu v Jeruzalémské 12, kde působí dodnes.

Za více než sto let existence knihovna vybudovala úctyhodný fond čítající přes 500 000 svazků. Vedle učebnic a literatury z oborů pedagogiky a psychologie nabízí přístup k odborným časopisům a databázím. Specifickou částí je Sukova studijní knihovna literatury pro mládež, nesoucí jméno učitele, sběratele a kritika dětské literatury V. F. Suka (1883–1934). Tato unikátní sbírka je přístupná k prezenčnímu studiu a je s ní spojena i oblíbená anketa o nejoblíbenější dětskou knihu – Kniha dětského srdce. Knihovna rovněž metodicky podporuje rozvoj školních knihoven prostřednictvím specializovaného centra (Centrum pro školní knihovny).

Tradiční instituce v současném světě

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského sice pečuje o historickou paměť českého školství, rozhodně však nezůstává institucí uzavřenou v minulosti. Správa cenného kulturního dědictví je zde úzce propojena s rolí aktivního partnera pro současné vzdělávání. Instituce reflektuje moderní trendy a snaží se pomáhat učitelům, studentům i široké veřejnosti orientovat se v aktuálních pedagogických tématech.

Propojení tradičních hodnot s moderními formami komunikace se projevuje v široké nabídce edukačních programů pro školy (řada z nich je zaměřená speciálně na podporu čtenářské gramotnosti, např. Čteme spolu, Klíč k čtenářskému deníku, Maturitní četba), poskytování odborných rešeršních služeb i v postupné digitalizaci vzácných tisků. NPMK tak představuje jedinečný prostor, kde se historie setkává se současnou praxí a kde je odkaz J. A. Komenského rozvíjen v souladu s potřebami a nároky dnešní společnosti.

Foto: Petr Šolař