Rozhovor se členy programového výboru

Na otázky odpovídali Andrea Kutnarová a Filip Vojtášek.

Poslední dva dotazy zodpověděl pan ředitel Albertina icome Praha, Vladimír Karen.

Kolik přispěvatelů zareaguje na výzvu do konference Knihovna?

Počet přihlášených odborných příspěvků je logicky pohyblivý. Výzvu neposíláme pouze do konference Knihovna, ale s pomocí programového výboru a mediálních partnerů na další české i zahraniční kontakty. Jednoznačně můžeme říci, že výsledná nabídka přihlášek příspěvků významně převyšuje časové možnosti konference a programový výbor se následně při výběru mnohdy řádně zapotí.

Jak se tvoří konkrétní tematické zaměření konference?

V tomto směru se INFORUM od jiných konferencí asi moc neliší. Některá témata jsou natolik zásadní, že se opakují, jiná se objevují nově – je to přirozená reakce na „pohyb“ v oboru. Výběr témat je výsledkem několikaměsíčních debat programového výboru, který tvoří lidé
z knihovnické praxe a pracovníci Albertina icome Praha. Oslovujeme zahraniční odborníky zapojené do zajímavých projektů nebo zabývající se tématy, o kterých se sice u nás mluví, ale pohled zvenčí, zvláště od člověka, který na domácích konferencích nevystupoval, může být přínosný. Musíme dát prostor také našim komerčním partnerům - producentům EIZ. Samozřejmě se snažíme o jejich zařazení tematicky odpovídajících sekcí a o vyvážení s odbornými příspěvky. Velkým problémem je sestavení sekcí – musíme totiž brát v úvahu různé aspekty (např. kapacitu sálů, časové omezení přednášejících). Je jasné, že výsledek je kompromisem, který nevyhovuje každému, ale bereme to jako realitu, v tomto směru tedy prosíme účastníky o shovívavost.

Potenciální témata pro příští ročník?

Na to je skutečně brzy, program se začíná rodit během podzimu, který předchází termínu konání konference. V každém případě jsme rádi za návrhy, které se objevují v anketě účastníků a které vždy dávají přinejmenším vodítko, jakou cestou se v příštím roce vydat, i když pochopitelně ne vždy se podaří splnit každé přání.

Jak probíhá diskuse ohledně zařazování určitých příspěvků - osobně nebo elektronickou komunikací?

Výběr probíhá ve dvou fázích. Nejprve jsou všechny příspěvky členy programového výboru "obodovány" a následně proběhne schůzka v Albertině, kde  ještě příspěvky postupně procházíme, posuzujeme, diskutujeme o nich. Často je to opravdu náročná práce, vše pečlivě zvažujeme, neboť můžeme přijmout pouze omezený počet vystoupení.

Mění se složení programového výboru?

Ano, příležitostně.

Kdo navrhuje/nominuje členy programového výboru?

Nominace obvykle přicházejí od stávajících členů programového výboru.

Jak dlouho tento výbor pracuje na přípravě konference?

Další ročník se začíná připravovat během podzimu roku předchozího
a poslední pracovní tečkou je pro některé členy výboru moderování sekce přímo na konferenci.

Zaznamenává konference nějaký ohlas ze zahraničí (např. v odborných periodikách)?

Součástí mediální spolupráce bývá samozřejmě reportáž či jiná zpráva z konference, což vítáme. Letos vyšla před několika dny v Information Today. V ostatních případech nám zahraniční portály pomáhají spíše s propagací konference před jejím konáním.

Hlásí se spontánně účastníci i přednášející ze zahraničí?

Rádi můžeme říci, že ano. Jak jsme se zmínili dříve, INFORUM propagujeme také prostřednictvím zahraničních časopisů, portálů, osobních kontaktů. Někteří účastníci i přednášející se do Prahy v květnu opakovaně vrací, což nás velmi těší. Zároveň ale samozřejmě vždy rádi uvítáme zahraniční nováčky.

Nyní dvě otázky na odlehčení:

Na jak dlouho dopředu máte ještě témata pro úvodní scénky?

Myslíte, jestli máme nějaký pořadník? To by bylo hezké, ale nemáme.
S velmi řídkými výjimkami zahájení vzniká nejvýš dva až tři týdny před vlastní konferencí, kdy někdo v kanceláři (už poněkolikáté) řekne: "Safra, měli bychom něco už konečně vymyslet na zahájení, je to už za chvilku." Pak většinou jdeme společně na oběd a povídáme páté přes deváté, až někoho napadne nějaké téma nebo třeba rekvizita, která by se dala použít, ostatní se toho chytí a začnou přidávat svoje. Potom to někdo v kanceláři sepíše do zárodku první verzi scénáře a ostatní jej upravují. Většinou není už čas zkoušet, každý si promyslí svoji roli a na zahájení je to zkouška, premiéra i derniéra naráz, samá improvizace. Letos to byla výjimka, vymysleli jsme si na sebe Rozmarné léto, které řada lidí zná skoro nazpaměť, takže jsme se texty opravdu museli naučit a poprvé v historii opravdu několikrát zkoušet. Ale Rozmarné léto nás tak bavilo, že jsme si to všichni opravdu moc užili. Účastníkům INFORA se líbilo, aspoň soudíme-li z bezprostředních reakcí. Ještě štěstí, že naše kolegyně a kolegové už mají organizaci vlastní konference tak v malíčku, že nás
k tomu moc nepotřebovali, a my jsme se mohli věnovat přípravě divadla.

Je to také v kompetenci programového výboru?

Jak už vyplývá z toho, co jsem říkal, zahájení INFORA je záležitost naší společnosti AiP. Tato tradice vznikla už někdy v roce 2001, kdy nám připadalo obvyklé, seriózní zahájení konference moc nudné a chtěli jsme ho nějak zpestřit pro sebe i pro účastníky. Po těch letech se s tím už vlastně nedá přestat, řada účastníků se těší "co zase bude" - a nás to navíc baví. Snad není moc těch, které by to otravovalo nebo dokonce odrazovalo od konference, to bychom neradi.

Za rozhovor děkuje Renáta Salátová