S Erasmem za BIBFRAME do Švédska

Mgr. Edita Lichtenbergová, PhDr. Petra Šťastná / Národní knihovna ČR

Knihovny ve světě se připravují na BIBFRAME – rámec pro bibliografická data, který má posunout data vytvářená v knihovnách (nyní převážně ve formátech typu MARC) do širšího prostoru sémantického webu. Ačkoli BIBFRAME nepředstavuje úplnou novinku, jeho konkrétní implementace se začínají objevovat až v posledních několika letech. Národní knihovna ČR jako garant katalogizační politiky sítě českých knihoven tento trend sleduje a mapuje zkušenosti jiných zahraničních knihoven.

Díky programu Erasmus+ jsme vycestovaly na studijní návštěvu do Královské knihovny – národní knihovny Švédského království (Kungliga biblioteket, dále KB), která sídlí v hlavním městě Stockholmu, a kromě péče o několikamilionový fond dokumentů (včetně slavné Ďáblovy bible) či národní bibliografii spravuje také národní souborný katalog švédských knihoven Libris. Během naší pracovní návštěvy jsme se setkaly nejen s kolegy z KB, ale také z Městské knihovny ve Stockholmu a navštívily jsme prostory Univerzitní knihovny Stockholmské univerzity. Kolegové ze Švédska se řadí mezi průkopníky v implementaci formátu BIBFRAME, který díky podpoře propojených dat umožňuje, aby knihovní data byla šířeji využívána. To se také odráží v budování švédského souborného katalogu Libris.

„Iniciativa zaměřená na vývoj nového bibliografického rámce Bibliographic Framework Initiative“, zkráceně BIBFRAME) vznikla na půdě americké Kongresové knihovny. V rámci iniciativy byl publikován základní model BIBFRAME, nyní ve verzi 2.0, a řada doporučení, návodů a analýz, dále související ontologie a řízené slovníky. Kongresová knihovna se implementaci BIBFRAME věnuje průběžně i v návaznosti na probíhající změnu svého knihovního systému. Kromě podkladů pro tvorbu nových dat je ve zmíněné iniciativě věnována pozornost nástrojům, které umožní konverzi z formátu MARC do BIBFRAME.

Švédský souborný katalog Libris

Do švédského souborného katalogu Libris je zapojeno přibližně 600 švédských knihoven různého typu. V počátcích svého budování byl katalog zaměřen zejména na univerzitní a akademické knihovny, ale jeho záběr se postupně rozšířil. Libris dnes obsahuje přes 14 milionů bibliografických záznamů a údaje o více než 45 milionech dokumentů (exemplářových jednotek) ze zapojených knihoven. Zahrnuje také národní bibliografii a soubory autorit.

Historie souborného katalogu Libris sahá do roku 1972. Nyní je v provozu pátá generace systému. Jde o centralizovanou soubornou databázi založenou na sdílené katalogizaci, kdy je bibliografický záznam zpracován pouze jednou a zapojené knihovny připisují k existujícímu záznamu údaje o svých jednotkách. Záznamy jsou z centrální databáze exportovány do lokálních katalogů jednotlivých knihoven, které slouží především pro evidenci jednotek a výpůjční služby.

Libris není jen centralizovanou databází záznamů, ale komplexním systémem, jehož součástí je nabídka řady služeb včetně meziknihovních. K dispozici jsou různá rozhraní API (Application Programming Interface), importována jsou data od poskytovatelů obsahu včetně metadat publikací získaných na základě elektronického povinného výtisku. Katalogizační záznamy poskytuje také komerční firma BTJ, která nabízí švédským knihovnám své služby i v dalších oblastech. Libris svůj první OPAC předvedl v roce 1997, aktuálně je k dispozici podoba veřejného webového rozhraní z roku 2007 a připravuje se jeho nová verze, která je pro testování dostupná na https://beta.libris-qa.kb.se/.

V roce 2008 byl Libris prvním knihovním online katalogem, který byl publikován v podobě propojených dat. Základní bibliografické záznamy využívaly ontologie DC (Dublin Core), SKOS (Simple Knowledge Organization System) a FOAF (Friend Of A Friend). Infrastruktura byla postavena na protokolu HTTP s využitím URI (Uniform Resource Identifier) na půdorysu modelu RDF (Resource Description Framework).

LibrisXL

V červnu 2018 byla uvedena do provozu nová generace souborného katalogu Libris, která dostala označení XL. Při jejím vývoji byly zohledněny tři základní pilíře: nová infrastruktura, nový datový model a nové katalogizační rozhraní. Důležitou součástí bylo vytvoření různých konverzních nástrojů i s ohledem na lokální systémy jednotlivých knihoven, které pracují se záznamy ve formátu MARC. Základem pro datový model byl BIBFRAME 2.0. K němu je budován vlastní aplikační profil KBV, který je doplněn o kombinaci různých modelů (RDA, Schema.org, SKOS). Dostupný je na portálu propojených dat KB, který obsahuje řadu dalších podkladů pro publikování v režimu strukturovaných propojených dat, jako například tezaurus předmětových hesel ve švédštině.

Vývoj nového katalogizačního rozhraní začal v roce 2012. V době naší návštěvy to bylo právě šest let od jeho uvedení do provozu, k němuž došlo 11. 6. 2018. Švédská národní knihovna se tak stala první z národních knihoven, která začala katalogizovat ve formátu BIBFRAME. Katalogizační prostředí je dostupné v podobě webové aplikace (https://libris.kb.se/katalogisering/). K dispozici je řada informačních a metodických materiálů, a to na portálu https://metadatabyran.kb.se/. Proškolení pracovníci mohou spravovat bibliografická, autoritní a exemplářová data. Mohou využívat řadu šablon, automatických importů z externích bází, nástrojů automatické transliterace atd. K dispozici je náhled záznamu ve formátu MARC 21.

Během naší návštěvy jsme měly možnost zhlédnout praktickou ukázku zpracování záznamu konkrétní publikace. Katalogizační rozhraní vypadá intuitivně. Orientace v něm ale vyžaduje zkušenosti s poněkud odlišným způsobem tvorby záznamů v režimu propojených dat v porovnání s katalogizací ve formátu MARC 21.

Analýzy pracovního výkonu (v rámci souborného katalogu Libris, kde katalogizují nejen pracovníci NK, ale i dalších knihoven zapojených do Librisu) po přechodu do nového katalogizačního rozhraní s novým způsobem zpracování ukázaly, že v počátcích došlo ke snížení výkonu (přibližně o jednu třetinu), to ale bylo během prvního roku po zavedení změny vyrovnáno.

Přechod na nový způsob zpracování byl nelehký. Vyžadoval nejen přípravu nástrojů, definování transformačních procesů a zpracování nových instrukcí, ale také přípravu pracovníků na tuto změnu, včetně jejich zaškolení a soustavné podpory. Z hodnocení vyplynulo, že komunikace s celou knihovnickou komunitou je klíčová a není radno ji podceňovat, ač se dá dopředu velmi těžko odhadnout její časová náročnost, intenzita a rozsah.

Dílčí úpravy a ladění se dělají průběžně. Průběžně také pokračují další práce spojené s publikováním v režimu propojených dat. Tyto práce spočívají především v budování řízených slovníků a jejich propojování na dosud nepropojená data.

Implementace nového formátu a nového způsobu zpracovávání a zpřístupňování dat vyžaduje spolupráci pracovníků různého zaměření, od odborníků na zpracování knihovních dat po technické pracovníky se znalostí systémů sdílení dat ve webovém prostředí. V případě KB tak došlo i k organizačním změnám. Sloučením rozdělených agend vzniklo pracoviště zaměřené na správu metadat, které má na starosti obsahový i technický rozvoj souborného katalogu.

Libris z pohledu přispívající knihovny

Jednou z 600 knihoven, které jsou zapojeny do souborného katalogu LibrisXL, je také Městská knihovna ve Stockholmu, která se připojila v roce 2019. Knihovna je tvořená sítí zhruba 50 poboček. Provozuje lokální katalog v systému BookIT. Souborný katalog Libris je pro pobočky (ale i pro celou městskou knihovnu) zdrojem bibliografických a autoritních záznamů. V případě nových přírůstků připisují data o vlastnictví k záznamu v LibrisXL. Pokud v něm záznam dosud není, postarají se o jeho vytvoření, což se týká především určité části zahraniční produkce. Do lokálního katalogu se záznamy uloží po nočním importu z LibrisXL ve formátu MARC 21. Kvalita záznamů je dostatečná, navíc přidávají znaky švédského klasifikačního systému SAB¹ s ohledem na řazení fondu.

Zkušenosti se zahajováním provozu nového katalogizačního rozhraní a začátky práce v něm potvrzují výše zmíněné poznatky související s potřebou dostatečné přípravy na změny, včetně náležitého času na proškolení a testování.

Budovy knihoven

V průběhu našeho pracovního pobytu jsme měly možnost navštívit tři zajímavé budovy švédských knihoven. Ve všech třech případech se jedná o budovy od počátku určené k provozu knihoven.

Nejstarší z nich je hlavní budova KB ve stockholmském parku Humlegården, do které se knihovna přestěhovala v roce 1877. Budovu navrhl architekt Gustaf Dahl (1835–1920) a její stavba začala v roce 1871. Ve 20. letech 20. století byla rozšířena o dvě křídla podle návrhu architekta Axela Anderberga (1860–1937). V 90. letech pak byla budova doplněna o moderní dostavbu, jejíž součástí jsou nejen skladiště, ale také atraktivní prostory pro čtenáře a trezorová místnost, kde je vystaven tzv. Codex Gigas. Kromě této budovy patří k instituci i depozitní knihovna Rogge sídlící ve městě Strängnäs, ve které je uloženo kolem 70.000 svazků včetně rukopisů a starých tisků zaměřených zejména na literaturu z oblasti teologie a vzdělávání, a depozitář v Bålstě, kde jsou soustředěny zejména sbírky denního tisku. Své samostatné depozitáře mají i sbírky audiovizuálních médií a filmový archiv.

Obr. 1 Národní knihovna Švédska - hlavní vchod

Hlavní budovu Městské knihovny umístěnou nedaleko Stockholmské observatoře navrhl společně s přilehlým parkem významný švédský architekt Erik Gunnar Asplund (1885–1940). Po vzoru amerických knihoven, které v průběhu příprav projektu navštívil, zasadil do centra budovy hlavní sál oválného půdorysu s kupolí, který je obklopený dalšími studijními a skladovými prostory. Zázemí pro pracovníky je rovněž po obvodu budovy. Přes prosklené dveře hlavního vchodu se návštěvníkům nabízí pohled do ústředního sálu s regály knih, které jsou po obvodu prostoru, včetně balkonů. Budova byla slavnostně otevřena v roce 1928. Blíží se tak stoleté výročí, k němuž ve Stockholmu chystají celkovou rekonstrukci budovy. Ta začala krátce po naší návštěvě a bude trvat do roku 2027. Měly jsme tak možnost vidět prostory před tím, než budou na dobu více než tří let uzavřeny.

Obr. 2 Městská knihovna ve Stockholmu - ústřední budova

Obr. 3 Městská knihovna ve Stockholmu - interiér hlavního sálu ústřední budovy

V areálu kampusu Stockholmské univerzity v severní části hlavního města se nachází prostorná a členitá budova Univerzitní knihovny, tzv. knihovna Frescati, za jejímž návrhem stojí britsko-švédský architekt Ralph Erskine (1914–2005). Do provozu byla uvedena v roce 1983. Byla postavena jako přístavba ke stávající univerzitní budově Södra huset (Jižní dům) z 60. let 20. století od Davida Helldéna (1905–1990). Erskine navrhl propojení mezi budovami pomocí obloukovitě tvarované střechy, které patří mezi typické prvky jeho tvorby, a zároveň vytvořil hlavní vstup do knihovny. Ve dvoupatrové knihovně je řada studijních míst různého charakteru, včetně samostatných skupinových studoven, které byly v době naší návštěvy rekonstruovány. K dispozici je volný výběr dokumentů rozdělený do tematických skupin. Své místo zde mají samozřejmě i výpůjční pult, prostor pro vyzvednutí objednávek, počítače a kopírky. V celém prostoru se nachází také řada výtvarných děl a uměleckých instalací.

Obr. 4 Frescati - Univerzitní knihovna Stockholmské univerzity

Obr. 5 Budova Stockholmské univerzity

Závěrem

Návštěva ve Stockholmu byla krátká, přesto přinesla užitečná setkání plná zajímavých podnětů a postřehů z dosavadních zkušeností pracovníků spravujících národní souborný katalog a národní bibliografii, a také pracovníků z knihoven, které souborný katalog využívají. Obecné standardy a doporučení tvoří pouze základ, který je doplňován podle národních specifik. Další částí je technické řešení a v neposlední řadě dostatečná příprava knihoven na změnu, včetně průběžného informování a školení. Výsledkem je sdílená katalogizace, která umožňuje efektivní zpracování produkce, její zpřístupnění uživatelům a postupné naplňování záměru – publikování otevřených propojených dat.

Podnětnou částí pobytu byla i návštěva dalších knihoven, které všechny sídlí v budovách navržených přímo pro tento účel. Odráží se v nich různá doba vzniku, ale také určení služeb dané knihovny. Modernizace se promítá nejen do oblasti zpracování a zpřístupňování dat, ale i do prostorového vybavení. Jedním z lákadel pro další návštěvu švédského hlavního města tak může být výsledek rekonstrukce hlavní budovy Stockholmské městské knihovny, který se očekává v roce 2027.

Zdroje:

WENNERLUND, Bodil a BERGGREN, Anna (2019). Leaving Comfort Behind: a National Union Catalogue Transition to Linked Data. Online. In: Data intelligence in libraries: the actual and artificial perspectives, 22-23 August 2019, Frankfurt, Germany. Dostupné z: https://library.ifla.org/id/eprint/2745/1/s15-2019-wennerlund-en.pdf.

Poznámky

1 https://sv.wikipedia.org/wiki/SAB:s_klassifikationssystem nebo https://en.wikipedia.org/wiki/Swedish_library_classification_system