Online setkání knihovnických redaktorů

Renáta Krejčí Salátová

Foto: redakce

Dne 5. 3. 2025 se uskutečnilo setkání redaktorů knihovnických časopisů, tentokrát v online prostředí. V minulosti jsme se sešli několikrát, vždy fyzicky. I nyní byli pozváni redaktoři českých a slovenských knihovnických časopisů, celkem nás bylo 18 a připravili jsme bohatý dopolední program. „Čistě redaktorské“ prezentace byly doplněny příspěvky Michaely Dombrovské, Hany Heringové a Jakuba Šindeláře, Richarda Papíka.

Začali jsme prezentací Romana Hájka s názvem Čtenář – časopis (nejen) pro knihovny. R. Hájek, ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně, ve své prezentaci popsal cestu, která vedla k novému designu/kabátu časopisu Čtenář, jeho nové periodicitě (místo měsíčníku dvouměsíčník), novému systému práce redakční rady apod. Uvedl, že studium tohoto časopisu si mohou knihovníci započítat do doby odborného vzdělávání (dle standardu). V r. 2023 byla uspořádána anketa mezi odběrateli o kvalitě článků a podobě časopisu, včetně analýzy, kdo kolik kusů tištěného čísla odebírá. Nejvíce odebírají profesionální knihovny a pověřené krajské knihovny. Z hlediska regionů je největším odběratelem Středočeský kraj. Nejméně odebírají Čtenáře individuální předplatitelé (3,4 %). Časopis má také nový web. Formát časopisu je větší než původní a celobarevný, vazba lepená. Je kladen větší důraz na ústřední téma každého čísla. Na webu se vystavuje i multimediální obsah. Budou vítány novinky z regionů a knihoven. Fungují automatické překlady. Jedenkrát za 14 dní vychází přehledový newsletter, ve kterém nalezneme výběr nových článků na webu.

Druhým prezentujícím byl Jan Lidmila, který spravuje časopis Duha, jenž je vydáván Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Časopis se distribuuje do knihoven zdarma (placeno z dotací Jihomoravského kraje). Na webu je v plné verzi, identické s tištěnými čísly.Každý ročník má svoje hlavní téma. Připravuje se nový web časopisu s prvky AI, současně s novým webem MZK. Časopis Duha si bude v roce 2026 připomínat 40. výročí svého vzniku.

Jakub Fázik, zástupce šéfredaktora Tomáše Fialy, nás uvedl do slovenského redaktorského prostředí a do časopisu ITlib – Informačné technológie a knižnice. Vydavatelem časopisu je Centrum vedecko-technických informácií SR (CVTI SR). Pod dnešním názvem vychází od roku 2001, předtím vyšly čtyři ročníky jako Bulletin Centra VTI SR. ITlib vycházel do roku 2021 4x ročně, od roku 2024 vychází 2x ročně. Je to recenzovaný časopis, jeho tištěná verze stojí 15 euro/rok. Občas se vydává speciální číslo navíc. V redakci pracuje pět lidí, ale každý z nich má i další pracovní povinnosti. Na webové stránce časopisu jsou zveřejňovány články v plné verzi zatím s měsíčním embargem. Časopis je veden v mezinárodních databázích EBSCO Library, Information Science & Technology Abstracts (LISTA), Information Scince & Technology Abstracts (ISTA). Má ambice vstoupit i do jiných časopiseckých databází.

Alexandra Surá představila časopis Lékařská knihovna, časopis pro knihovny a informační střediska ve zdravotnictví. Vychází od roku 1962 (původně jako Zdravotnická dokumentace, od roku 1992 jako Zpravodaj Národní lékařské knihovny, od roku 1996 Lékařská knihovna). Od roku 2009 vychází pouze elektronicky. Autorka nás seznámila s obsahem časopisu, komu je primárně určen a kde ho můžeme najít.

Renáta Krejčí Salátová promluvila o své zkušenosti se začínajícími autory. Upozornila své kolegy, nač je třeba dávat při této práci pozor. Uvedla, že redaktor má být spíše průvodcem na cestě k publikování než mentorem.

V sekci odborných přednášek se slova ujala nejprve Michaela Dombrovská, vedoucí oddělení knihovnictví a bohemistiky Slezské univerzity v Opavě. Popsala, jak se pracuje s knihovnickými časopisy ve výuce. Co jsou cenné příspěvky pro práci se studenty – přehledové články, rozhovory s osobnostmi, historická témata. Pro studenty je důležité mít v článku širší kontext tematiky. M. Dombrovská se dále věnovala konkrétní práci se studenty, kterým vysvětluje, jak psát. Začíná se drobnějšími úkoly – napsat anotaci či upoutávku. Důležité je naučit studenty etickým principům. Též padl návrh, aby studenti knihovnictví při své praxi spravovali například sociální sítě časopisů či knihoven.

Hana Heringová a Jakub Šindelář z Národní technické knihovny (NTK) hovořili o persistentních identifikátorech (PIDs). NTK je Národním centrem DOI (Digital Object Identifier) a jeho podpory v České republice. Přednášející uvedli přínosy PIDs, jejich využití a ostatní benefity, například ve formě úspory času při hledání článku apod. Systém DOI vznikl v roce 1997 (DOI Foundation, https://www.doi.org/), postupně vznikly tzv. registrační agentury (RA). V současnosti jsou u nás nejznámějšími registračními agenturami pro DOI CrossRef a DataCite (přehled dnes existujících RA je na https://www.doi.org/the-community/existing-registration-agencies/).

Národní centrum DOI vzniklo v roce 2023 díky projektu CARDS (Operační program Jan Amos Komenský). Úhrada členských poplatků je zabezpečena do roku 2028. Dále autoři mluvili o identifikátorech ROR (Research Organization Registry – rejstřík výzkumných organizací), ORCID (Open Researcher and Contributor IDentifier – trvalý identifikátor osob/výzkumníků). Přehled trvalých identifikátorů je na stránkách https://identifikatory.cz/cs/.

Setkání zakončil Richard Papík se svojí prezentací Oborové časopisy a studenti knihovnicko-informačních studií a jejich učitelé. Zdůraznil důležitost oborových časopisů, obzvlášť v době hodnocení publikačních výstupů. Je důležité pokračovat ve vydávání a nenarušovat tradici. Autoři si mohou vybrat téma, které je aktuální (a ne vždy musí korespondovat s děním v našem oboru) a pracovat na něm. Není dobré se orientovat jen na recenzované články. Časopisy se využívají pro studijní účely, proto by bylo dobré a potřebné udržovat také seznam kvalifikačních prací v časopisech. Za velmi přínosnou označil i excerpci knihovnických časopisů do databáze KKL. Bohužel ne každý o ní ví. Tato databáze funguje jako důležitý monitoring zahrnující i regionální knihovnické časopisy. Pro studenty je velmi důležitá dostupnost časopisů v režimu open access. Na konci svého příspěvku nám, redaktorům, doc. Papík poděkoval za naši záslužnou práci a popřál nám hodně štěstí do budoucnosti.