Návštěva washingtonských knihoven

Mgr. Lenka Maixnerová, PhDr. Petra Šťastná, Mgr. Karolína Košťálová / Národní knihovna České republiky

Díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR v programu Kulturní aktivity (část aktivity mezinárodní) mohlo šest zaměstnanců z Národní knihovny ČR navštívit Kongresovou knihovnu (Library of Congress, dále také LC) a další washingtonské knihovny. Cesta do Washingtonu se uskutečnila v listopadu 2024. Hlavním cílem byla návštěva Kongresové knihovny, kde jsme se chtěli seznámit s aktuálními trendy a inovacemi v knihovnictví, inspirovat se novými přístupy, sdílet znalosti a navázat kontakty s významnými odborníky v oblasti knihovnictví. Zvláštní důraz byl kladen na vývoj a využití technologií v knihovních procesech souvisejících se zpracováním a zpřístupňováním dat. Kromě Kongresové knihovny jsme pobyli ve Washingtonské městské knihovně (District of Columbia Public Library, DCPL), konkrétně v její ústřední knihovně a jedné z jejích poboček. Naše další cesta mířila do Konsorcia washingtonských vědeckých knihoven (Washington Research Libraries Consortium, WRLC), kde jsme se seznámili s jejich provozem a debatovali o řadě otázek z knihovnické praxe.

Obr. 1 Kapitol Spojených států amerických, foto: Petr Žabička

Library of Congress (LC)

LC představuje největší a nejobsáhlejší knihovnu na světě, která spravuje sbírku více než 170 milionů dokumentů ve více než 470 jazycích. Hlavním posláním knihovny je poskytovat Kongresu, federální vládě a americkému lidu bohatý, rozmanitý a trvalý zdroj informací. LC má pobočky v dalších šesti místech po celém světě: Káhira (Egypt), Islámábád (Pákistán), Jakarta (Indonésie), Nairobi (Keňa), Nové Dillí (Indie) a Rio de Janeiro (Brazílie). LC sídlí ve třech budovách pojmenovaných po amerických prezidentech: Jefferson Building, Adams Building a Madison Building. Budovy propojují fascinující tunely pro pěší i pro malé dopravní vozíky s řidičem. Ve všech budovách je přítomna policie Kongresu.

Hlavní část našeho jednání se uskutečnila v Madison Building, která je nejmladší ze tří jmenovaných budov, byla postavena v 70. letech 20. století. Na závěr programu jsme zavítali i do nejstarší budovy, Jefferson Building, s impozantní čítárnou a výstavními prostorami. Po příchodu do budovy jsme povinně prošli bezpečnostní kontrolou, při odchodu jsme museli ukázat obsah zavazadel. Před návštěvou hlavní studovny jsme museli kromě mobilu a pasu vše odevzdat v šatně.

LC nemá právo povinného výtisku, ale plní funkci amerického úřadu pro přidělování copyrightu (U.S. Copyright Office). Součástí zákona o copyrightu, který vymezuje práva a povinnosti spojené s autorskoprávní ochranou, je i odevzdávání dvou kopií vybraných typů dokumentů a děl do LC.

Denní přírůstek v LC činí okolo 15 000 jednotek, a to nejenom dokumentů získaných na základě copyrightu, ale i výměnou, dary, CIP a cílenou akvizicí. Ve svých sbírkách má LC celou řadu velice vzácných dokumentů. Spravuje jednu z největších sbírek telefonních seznamů na světě. V LC pracuje přibližně 3 200 zaměstnanců. Roční provozní rozpočet se pohybuje okolo 828,5 milionů dolarů.

Program návštěvy v LC byl rozvržen do dvou dnů. Na základě našich požadavků ho připravila Jacqueline Chapman, která nás po celou dobu doprovázela. Hlavním diskutovaným tématem byl přechod na nový knihovní systém na platformě FOLIO, do jehož vývoje LC investovala 7,77 mil. dolarů, a změna katalogizačních standardů. V době návštěvy již LC používala standard propojených dat BIBFRAME a měla krátce v „ostrém“ provozu nově vytvořený modul pro agendu akvizice. Následovat budou další moduly. V červnu 2025 by měl být k dispozici modul pro katalogizaci.

Na vývoji nového knihovního ekosystému založeného na platformě FOLIO spolupracuje LC s firmou EBSCO, která se stala v roce 2022 vítězem výběrového řízení na dodavatele řešení pro LCAP (Library Collection Access Platform = platforma pro přístup ke knihovním fondům). Finančně velmi štědře dotovaný vývoj dílčích nástrojů pro potřeby LC může být následně k dispozici i dalším členům komunity, zapojeným do vývoje a využívání platformy FOLIO. Konkrétně bude záležet na využitelnosti v komunitě FOLIO i na smluvních podmínkách s firmou EBSCO. V harmonogramu vývoje dochází k různým změnám, které vycházejí z aktuálních podmínek.

Systém FOLIO je jednou z možností zvažovaných pro NK ČR, která je nyní ve stadiu příprav přechodu na nový systém. V LC jsme získali řadu poznatků o zkušenostech souvisejících se změnou akvizičních a katalogizačních procesů, s vedením procesu změn, se vzděláváním pracovníků v zájmu hladkého přechodu na nový knihovní systém, změnou katalogizačních standardů a pracovních postupů. Zajímavá byla např. informace, že ke změně katalogizačních pravidel chce LC přistoupit až v roce 2026. Přitom tato změna se doporučuje pro lepší přechod na standard propojených dat. Kolegové z LC nám vysvětlili, že mají obavy z příliš velkých změn, které by se dotkly zejména akvizitérů a katalogizátorů. Kromě úprav katalogizačních standardů změnili také náplň práce akvizitérů. Všichni akvizitéři se museli naučit katalogizovat včetně věcného zpracování. Katalogizace je tak nyní v jejich pracovní náplni.

V LC jsme mohli také navštívit celou řadu zajímavých pracovišť: pracoviště digitalizace, ochrany fondů, akvizice, zpracování přírůstků, restaurování, různé studovny včetně hlavní studovny.

Na většině pracovišť se nám věnovali zapálení knihovníci, a pokud by nám naše průvodkyně „nehlídala čas“, bylo by pro nás asi obtížné některá pracoviště opustit.

Dvoudenní program v LC jsme zakončili komentovanou prohlídkou historické Jeffersonovy budovy, a to s průvodkyní, která přišla v 60. letech do USA z Československa. Hlavní budova LC byla postavena na konci 19. století. Její dominantou je čítárna, která stále slouží především studijním účelům, i když zájem o její využití se snižuje. Návštěvníci z řad turistů mají možnost prohlédnout si prostory jen ve vyhrazeném čase. Nahlédli jsme rovněž do historické pracovny hlavního knihovníka Kongresové knihovny a prohlédli si Jeffersonovu sbírku knih, která má své čestné místo v části hlavní budovy, a kromě reprezentační role slouží badatelským účelům.

Obr. 2. Library of Congress, Jefferson Building, foto: Lenka Maixnerová

Obr. 3 Library of Congress, Office of the Librarian of Congress, foto: Lenka Maixnerová

Obr. 4 Library of Congress, Main reading room, foto: Petr Žabička

Obr. 5 Library of Congress, setkání s ředitelem digitálních služeb Davidem Bruntonem a Caitlin Stewart vedoucí Platform Management Section, Collections Discovery & Metadata Services Division, foto: Lenka Maixnerová

Obr. 6 Library of Congress, setkání s Beacherem Wigginsem, ředitelem Acquisitions & Bibliographic Access Directorate, Angelou Kinney, jeho zástupkyní a Sally McCallum, vedoucí Network Development & MARC Standards Office, foto: Lenka Maixnerová

Obr. 7 Library of Congress, Madison Building, foto: Lenka Maixnerová

Martin Luther King. Jr. Memorial Library

Knihovna Martina Luthera Kinga Jr, (Martin Luther King. Jr. Memorial Library, MLK) je ústřední knihovnou Washingtonské městské knihovny (District of Columbia Public Library, DCPL). Knihovna má přibližně 600 zaměstnanců a obsluhuje 26 poboček. Ústřední knihovna se nachází v budově z roku 1972, kterou navrhl Ludwig Mies van der Rohe (světově proslulý německý architekt žijící v USA, navrhl pouze tuto jednu knihovnu, je autorem též známé brněnské vily Tugendhat) a která v letech 2017–2020 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, za niž získala v roce 2023 ocenění Interior Architecture Award. DCPL se zaměřuje na široké spektrum služeb s důrazem na aktivní interakci s veřejností. Vychází z konceptu „třetího místa“, kdy se knihovna snaží stát přirozeným centrem pro trávení času vedle domova a práce. Kromě tradiční role podporuje informační gramotnost i v oblastech přesahujících běžnou působnost knihoven, například v hledání zaměstnání či bydlení. Návštěvnost se pohybuje okolo 700 tisíc návštěv ročně. DCPL má velmi vstřícnou politiku registrací. Zdarma se mohou registrovat osoby, které mají své bydliště ve Washingtonu, případně zde pracují, platí daň z nemovitosti nebo zde chodí do školy. Získaný čtenářský průkaz má platnost tři roky, registraci je poté možné obnovit pouze při fyzické návštěvě knihovny. Vzhledem k poloze DC se registrace zdarma vztahuje i na rezidenty z vybraných okresů států Maryland a Virginia. Podobně vstřícná jsou vůči čtenářům i pravidla absenčních výpůjček. Výpůjční lhůtu většiny fyzických dokumentů lze prodloužit až pětkrát (buď ručně, nebo jsou prodlouženy automaticky). Výjimkou je samozřejmě situace, kdy má o dokument zájem jiný uživatel, čtenáři vypršela platnost registrace nebo má neuhrazené dluhy vůči knihovně. V případě nutnosti dokument nahradit jsou podle druhu dokumentu stanoveny fixní poplatky.

Knihovna používá vlastní knihovní systém, provozuje centrální katalogizaci, kterou zajišťují čtyři katalogizátoři a čtyři kopírující/stahující katalogizátoři. Pro lepší orientaci v ústřední pobočce používají virtuálního průvodce GoodMaps, původně navrženého pro uživatele se sníženou orientací v prostoru. Prostor byl celý naskenován a navigace je možná přes kameru v mobilu, podobně jako Google Maps Live View. Centrální pobočka je otevřena sedm dní v týdnu. Monitoring prostoru je zajištěn vlastními ozbrojenými a uniformovanými zaměstnanci knihovní policie, kteří mají na starosti jak hlavní budovu, tak i pobočky, kde je to potřeba. V budově se nachází i řada dílen s různým vybavením (3D tisk, laserová gravírka a řezačka, šicí stroje apod.), taneční sál, výstavní prostory, relaxační zóny, konferenční místnosti, kavárna. Prostor dětského oddělení nabízí zpestření v podobě skluzavky mezi patry. V knihovně mají i speciální místnost využívanou ve spolupráci s vězeňskou službou pro vzdálené setkávání odsouzených s rodinnými příslušníky přes videotelefony. Pracovníci ve službách mají k dispozici zařízení pro komunikaci s neslyšícími.

Obr. 8 Martin Luther King. Jr. Memorial Library, relaxační zóna, foto: Lenka Maixnerová

Pobočka DCPL Southwest Neighborhood Library

Rádi jsme využili možnost seznámit se vedle centrální budovy DCPL také s jednou z jejích poboček. Na doporučení Richarda Reyes-Gavilana, výkonného ředitele DCPL, jsme navštívili nedávno rekonstruovanou pobočku Southwest Neighborhood Library (Jihozápadní „sousedská“ knihovna). Čtvrť Southwest sousedí s řekou Potomac, najdeme zde nábřeží The Warf s moderními budovami či přístavištěm hausbótů, ale také promenádu National Mall lemovanou řadou muzeí.

Southwest Neighborhood Library (také Southwest Library) původně sídlila v budově z roku 1965, která byla pro knihovnu postavena v rámci obnovy čtvrti. Cihlová budova knihovny byla kritizována pro nedostatek denního světla či nevlídné vstupní prostory. Oproti jiným pobočkám DCPL měla i nižší fyzickou návštěvnost. Pro veřejnost se tehdejší budova knihovny uzavřela v červnu 2019. Po dobu demolice původní budovy a stavby nové poskytovala Southwest Library služby své komunitě dočasně v prostoru sestaveném z kontejnerů.

I když nová budova Southwest Library stojí na stejném místě jako její předchůdkyně, má naprosto jiný charakter. Leitmotivem návrhu nové podoby pobočky byla vize „pavilonu v parku“. Nová budova skutečně vizuálně připomíná pavilon či podobnou lehkou stavbu. Změnila se i orientace budovy, která je nyní situována tak, aby více komunikovala se sousedícím parkem. Na funkci budovy odkazuje i profil střechy vycházející z tvaru otevřené knihy. Nová budova dodržuje zásady udržitelnosti. Na střeše jsou např. instalované solární panely a takto vyrobená elektřina se používá pro provoz knihovny.

Cílem rekonstrukce mimo jiné bylo, aby se knihovna stala přirozenou součástí sousedství. K návštěvě knihovny měl místní komunitu povzbudit i zvolený architektonický koncept. Díky jedné ze stěn, která je prosklená po celé výšce budovy, je knihovna plná přirozeného světla a průhled stěnou láká kolemjdoucí vstoupit. Budova knihovny působí velmi přívětivě i díky použitému materiálu. Základem stavby se totiž stala masivní dřevěná konstrukce, která je přiznaná v exteriéru a interiéru. I když je současná budova o jedno patro nižší než původní stavba, nabízí místní komunitě více různých služeb a prostorů. Nová budova Southwest Library se pro veřejnost otevřela v květnu 2021. O dva roky později získala pobočka ocenění Interior Architecture Award.

Podobně jako ostatní pobočky i Southwest Library se zaměřuje na služby pro místní komunitu. Otevřená je sedm dní v týdnu, ve večerních časech je dostupná v samoobslužné režimu. V rámci sítě DCPL nedochází k pravidelné rotaci pracovníků mezi jednotlivými pobočkami, nicméně pracovník má možnost požádat o přeložení na jinou pobočku. V Southwest Library pracuje stabilní tým 12 knihovníků. Veškeré provozní záležitosti poboček (včetně akvizice, katalogizace, IT infrastruktury, údržby atd.) zajišťuje centrální knihovna, tj. Knihovna Martina Luther Kinga Jr. Pracovníci poboček se soustřeďují výhradně na poskytování služeb – od komunitních po odborné. V této konkrétní pobočce, podle její vedoucí Melindy MacCall, převažují spíše služby komunitního charakteru včetně asistence při práci s technikou či pomoci s administrativními úkony, které požadují správní orgány. Knihovna pořádá např. pravidelné „Techy Tuesdays“, při kterých pomáhá návštěvníkům s nastavením a ovládáním mobilů, tabletů notebooků apod. Vzhledem k poměrně velké byrokracii amerických úřadů a nutnosti dodat řadu dokumentů v papírové podobě patří mezi velmi oblíbené služby možnost tisku.

Přívětivost nové budovy podporuje i její vnitřní uspořádání – přízemí i patro jsou z velké části otevřené, prostor je rozčleněný nábytkem. V přízemí je u vstupu centrální výpůjční pult, místa k setkávání či studiu a prostor pro děti. Patro je určené dospělým a teenagerům, k dispozici jsou zde i počítače včetně možnosti tisku. Knihovna nabízí také uzavřené prostory – multifunkční místnosti v přízemí využívá knihovna např. pro vyprávění příběhů (storytelling) nebo setkávání maminek s dětmi, v patře je pak tzv. Innovation Lab a několik menších studoven (max. pro čtyři osoby), které si mohou prostřednictvím rezervačního systému DCPL objednat čtenáři s platným průkazem. Rezervace je do 48 hodin potvrzena pracovníkem knihovny.

Čtenáři si mohou knihy a další dokumenty k vypůjčení mimo budovu vybrat přímo na místě z volného výběru, pobočka nemá žádný externí sklad, v němž by měla deponovanou další část fondu. Vybrané knihy si mohou čtenáři vypůjčit prostřednictvím selfchecku, který je uzpůsoben pro půjčování na základě čárových kódů (DCPL nepoužívá technologii RFID pro správu a ochranu fondu) a po přečtení vložit do návratového boxu, který je dostupný 24 hodin denně. Administrativu související s vrácením pak zajistí pracovníci pobočky. Pro čtenáře je k dispozici i knihovník u centrálního pultu, tj. pokud preferují osobní kontakt, může výpůjčku i vrácení provést knihovník. V rámci sítě DCPL si čtenáři mohou do své pobočky objednat knihy, které se nacházejí v jiné pobočce. Pro transport knih mezi pobočkami disponuje DCPL několika auty a řidiči. Po vrácení čtenářem se dokumenty převážejí zpět do své „mateřské“ pobočky.

Obr. 9. Southwest Neighborhood Library, foto: Lenka Maixnerová

Obr. 10 Southwest Neighborhood Library, studijní zóna, foto: Petr Žabička

Washington Research Libraries Consortium

Poslední navštívenou organizací bylo Konsorcium washingtonských vědeckých knihoven (Washington Research Libraries Consortium, WRLC) které se nachází asi hodinu autem od Washingtonu. Konsorcium založené v roce 1987 jako nezisková organizace nyní sdružuje devět washingtonských univerzit různého oborového zaměření. Ke strategickým prioritám WRLC patří koordinovaná tvorba sbírek, vytváření robustní infrastruktury pro vyhledávání a přístup, zajištění dlouhodobého uchování fyzických i digitálních informačních zdrojů a sdílení znalostí. WRLC pro „své“ univerzity do značné míry funguje jako technologické a servisní centrum. Zajišťuje sdílený informační systém, provoz sdíleného knihovního systému ALMA (od roku 2018), sdílený depozitář, sdílené datacentrum (v současné době však WRLC přesouvá data do cloudu), konsorciální přístup k elektronickým informačním zdrojům i centrální digitalizaci. V centrále WRLC pracuje 19 zaměstnanců. V celém konsorciu je přes 550 knihovníků, kteří poskytují služby více než 110 000 studentů ze zapojených univerzit.

Věnoval se nám ředitel úseku knihovních služeb Aaron Krebeck a správkyně sdíleného katalogu Jackie Saavedra. Kromě obecného představení činnosti konsorcia, otázek kolem jeho správy a fungování jsme byli podrobně seznámeni se zkušenostmi WRLC s knihovním systémem ALMA. Ten patří při přípravě přechodu na nový knihovní systém NK ČR k jedné z možností. WRLC od července 2018 provozuje knihovní systém ALMA s discovery rozhraním Primo. Knihovny WRLC na systém ALMA přecházely z několika knihovních systémů (Voyager, Sierra). Tento přechod trval 18 měsíců a dalších 9 měsíců bylo věnováno zaučování knihovníků. Vzhledem k tomu, že každé tři měsíce dochází k aktualizaci systému, celé prostředí systému ALMA se od nasazení v roce 2018 již téměř kompletně změnilo.

Topologie systému ALMA je ve WRLC založena na jedné Network Zone (síťová zóna) a 15 institucionálních zónách (Institution Zone). V Network Zone jsou uloženy bibliografické záznamy. Holdingové záznamy, záznamy o jednotkách, záznamy o uživatelích, údaje o výpůjčkách atd. jsou součástí institucionálních zón. V institucionální zóně je i systém Rapido používaný některými knihovnami pro poskytování meziknihovních služeb; nebo systém ALMA Digital pro správu a zpřístupnění digitalizovaného obsahu (využívá Maymount University). Jednotlivé univerzity mají vlastní personální kapacity pro katalogizaci. Při nahrávání nových záznamů do systému ALMA jsou po importu dostupná všechna pole, včetně věcného popisu. O tom, která pole se uživatelům zobrazí, rozhodují samotné instituce v jejich institucionální zóně. Zapojené knihovny si konfigurují Primo individuálně a určují, které záznamy budou viditelné v katalogu. Při přechodu do systému ALMA bylo nutné vyřešit, že systém pracuje s tzv. holdingovými záznamy¹. Ty byly k dispozici ve Voyageru, ale knihovní systém Sierra s nimi nepracoval a bylo nutné je vytvořit z bibliografického záznamu a záznamu jednotky. WRLC pro svoje potřeby nad systémem ALMA vyvinulo některé vlastní aplikace, které však vzhledem k jejich specifičnosti nenabízí pro ostatní knihovny prostřednictvím oficiálního úložiště externích aplikací. Pro využívání prostřednictvím API rozhraní má WRLC k dispozici denní limit 1 mil. API volání, který je pro potřeby konsorcia dostačující. V rozhraní Primo mohou uživatelé po přihlášení nově prostřednictvím Primo Research Assistant využívat umělou inteligenci. Assistant je aktivovaný např. v katalogu American University.

Součástí naší návštěvy WRLC bylo i seznámení se sdílenými depozitáři, které WRLC pro zapojené knihovny provozuje, a se způsobem jejich obsluhy. Aktuálně je ve třech depozitářových halách uloženo přes 3,5 mil. jednotek v téměř 85 000 krabicích. Základem je maximální efektivita využití dostupného skladovacího prostoru. Dokumenty jsou nejprve roztříděny podle formátu, poté uloženy do krabic a ty operátor pomocí vysokozdvižného vozíku umístí na dané místo v depozitáři. V systému je zároveň uchována informace o místě uložení (tj. identifikace depozitáře, sekce a konkrétní krabice). Knihovny platí WRLC roční poplatek 1,05 USD za uložení knihy ve sdíleném depozitáři. V případě uložení knihy v běžných depozitářích knihoven vycházejí náklady na jednu knihu na 5,95 USD (viz článek On the Cost of Keeping a Book).

Obr. 11 WRLC, sdílený depozitář, foto: Lenka Maixnerová

Knihovny do sdílených depozitářů WRLC přesouvají své fyzické fondy zejména v situaci, kdy chtějí prostory využívat spíše pro uživatele než pro uložení fondů (např. Gallaudet University zde má uložené své veškeré fyzické fondy). Místo v depozitář WRLC si na dobu rekonstrukce budovy pronajala i výše zmíněná ústřední knihovna Washingtonské městské knihovny. V tomto kontextu je zajímavé sledovat vývoj naplňování jednotlivých depozitářů, které vznikaly postupně. První depozitář z roku 1994 se zaplnil až po 15 letech provozu. U druhého depozitáře (postaven 2010) byla kapacita vyčerpána během pěti let a nejnovější depozitář (2015) je nyní naplněn z 50 %. Na případný nový depozitář již není na stávajícím pozemku volné místo.

Dokumenty ukládané do sdíleného depozitáře jsou deduplikovány přes OCLC number tak, aby zde byl skladován pouze jeden exemplář každého titulu. Jednotliví členové konsorcia mají přístup k fyzickým fondům ostatních členů. Záznamy knihovních jednotek uložených v depozitáři zůstávají součástí katalogu a uživatelé si je mohou prostřednictvím katalogu objednat. Expedice objednaného svazku se uskuteční do 24 hodin, včetně doručení knihy do knihoven kurýrní službou. Po ukončení výpůjčky se dokument vrací zpět do sdíleného depozitáře.

Závěr

Návštěva washingtonských knihoven nám poskytla cenné poznatky o fungování moderních knihovních systémů a jejich implementaci v rozsáhlých institucích. Ve všech navštívených institucích nás velice mile přivítali, měli jsme možnost hovořit s jejich zástupci vedení, vždy nás ochotně provedli budovami a poskytli řadu cenných informací. Diskuze se zástupci vedení a odborníky nám pomohly lépe pochopit proces zavádění platformy FOLIO a přechod na formát propojených dat. Získané zkušenosti a osvědčené postupy budeme moci využít při rozhodování o dalším postupu při implementaci nového systému a nových knihovnických standardů v Národní knihovně ČR.

Vedle odborných poznatků byla přínosná i možnost navštívit různé typy knihoven – od národní až po veřejnou – a porovnat jejich přístupy ke správě dat, uživatelským službám a technologickým inovacím. Celkově byla cesta obohacující nejen profesně, ale i lidsky, a přinesla jasnější vizi pro budoucí směřování našich služeb.

Poznámky

1 Více o holdingových záznamech viz https://wiki.alma.cuni.cz/index.php?title=Holdingy_a_jednotky