Knihovna DAMU

1. Kdy a za jakým účelem vznikla / byla založena knihovna DAMU? (stručně popsat i její historii)

Divadelní fakulta Akademie múzických umění (DAMU) zahájila svou činnost ve školním roce 1947/1948. Od roku 1948 také existuje knihovna DAMU, která od počátku sloužila zejména studentům a pedagogům Akademie múzických umění (AMU). Základ knihovny vznikl z fondů knihovny tehdejší Státní konzervatoře, soukromých darů umělců a později také z některých pozůstalostí (více zde: https://www.damu.cz/cs/vse-o-fakulte/knihovna/historie-knihovny/). Knihovna DAMU je součástí sítě knihoven AMU, kam spadají ještě knihovna Filmové a televizní fakulty (FAMU) a Hudební a taneční fakulty (HAMU).

2. Kdo jsou uživatelé a čtenáři knihovny DAMU?

Uživateli knihovny jsou pedagogové, studenti a také zaměstnanci AMU (student/pedagog/zaměstnanec jakékoliv fakulty AMU si může půjčovat knihy v jakékoliv knihovně AMU). Fond ale může využívat i veřejnost, a to formou prezenční výpůjčky do studovny, v rámci MVS je možné objednat si knihu i do jakékoliv knihovny v ČR (prostřednictvím NK ČR pak i kamkoliv jinam).

Jednotlivé katedry DAMU jsou velmi rozmanité, proto jsou takové i požadavky uživatelů knihovny. Herci a režiséři studující na Katedře činoherního divadla nebo Katedře alternativního a loutkového divadla mají zájem o teoretické texty o herectví nebo režii, zároveň v rámci výuky dějin divadla i své vlastní práce často využívají dramatické texty. Studenti scénografie pak využívají dokumenty vztahující se k módě nebo dobovým reáliím, pro Katedru produkce máme knihy s tematikou managementu, pro studenty Katedry výchovné dramatiky zase naši akvizici zaměřujeme na pedagogiku. Studenti Katedry autorské tvorby a pedagogiky, kterou tu založil Ivan Vyskočil, se zase hodně zajímají o pohyb nebo tanec. Studenti Katedry teorie a kritiky pak často potřebují teoretické nebo filosofické texty. Podobně jako pedagogové z našich tří výzkumných ústavů (Ústav teorie scénické tvorby, Ústav pro výzkum a studium autorského herectví a Výzkumný ústav divadla alternativního, loutkového a specifického).

3. Jaké služby jim poskytujete?

Kromě klasických absenčních a prezenčních výpůjček nabízíme i konzultace, případně vzdělávací semináře týkající se práce s dokumenty zejména při psaní seminárních a závěrečných prací, konkrétně jak citovat nebo jak se vyhnout plagiátorství. Nabízíme ale i podporu v práci s elektronickými zdroji, kterých v posledních letech přibývá. Studovna je pak nejen klidným místem ke studiu, ale také k odpočinku, proto jsme ji v loňském roce vybavili několika sedacími polštáři (fatboyi).

Pořádáme také různá vzdělávací nebo kulturní setkání. Mezi vzdělávací akce patří přednášky o využití umělé inteligence (AI) při psaní akademických textů, které jsou určeny pedagogům, pro studenty jsme například v loňském roce uspořádali přednášku o orální historii jako metodě, kterou mohou využít při vlastním výzkumu. Z kulturních aktivit bych jmenoval setkání se spisovatelkou Alenou Machoninovou, která byla za svůj román Hella oceněna Magnesií Literou, s komiksovou výtvarnicí Štěpánkou Jislovou, která za autofikční komiks Srdcovka získala několik cen Muriel, anebo setkání s hudebním publicistou Karlem Veselým, básníkem a překladatelem Petrem Borkovcem nebo hudebníkem Martinem Kyšperským (skupina Květy).

4. Jak velký je fond knihovny a co všechno obsahujte? Můžete prosím popsat i proces vyřazování knih, depozitáře...

Pokud jde o signatury vztahující se k jednotlivým titulům, máme jich přes 50 000. V nich jsou zahrnuty knihy (ty dělíme podle velikosti na A, B, C a D), vysokoškolské kvalifikační práce a audio- nebo videozáznamy. Část z nich už jsme samozřejmě během těch více než sedmdesáti let vyřadili, zároveň ale máme od některých titulů více kusů, takže počet svazků je asi 40 000. A k tomu máme už skoro 400 e-knih. Vzhledem k velikosti našich tří depozitářů (pokud nepočítám vzdálený sklad v Berouně, kam budeme přesouvat diplomové práce, které jsou od roku 2016 veřejně dostupné v úložišti DSpace) musíme nové akvizice, jichž bývá asi 1 000 ročně, vyrovnávat odepisováním dokumentů, které se už nevyužívají. Většinou jde o multiplikáty titulů, s nimiž studenti dříve hodně pracovali a které teď nahradily novější publikace. Vyřazujeme ale i další tituly, které nejsou využívány, často proto, že jsou zastaralé nebo jsou třeba v ruském jazyce. Všechny vyřazené dokumenty nejprve nabízíme našim katedrám, poté knihovnám, a nakonec k rozdání studentům v našich dvou knihobudkách.

5. Jaké máte plány do budoucna?

Pokud jde o nejbližší budoucnost, chtěli bychom v počítačové studovně, v níž máme také jeden z depozitářů, umístit výpůjční box, který by mohli pro výpůjčky využívat jak dálkoví studenti (ti bývají ve škole často o víkendu, kdy je knihovna zavřena), ale také ji využít jako místo, kam bychom studentům připravovali dokumenty pro jejich studium mimo otevírací dobu knihovny (ta je od pondělí do čtvrtka od 10 do 17 hodin, v pátek do 14 hodin). Z učebny, která je kromě hodin, kdy je využívána pro výuku otevřena celý den, by tak vznikla jakási noční studovna, již by mohli studenti využívat až do uzavření fakulty, což je asi ve 23.00 hodin. Knihy by si tu vyzvedli a při odchodu by je mohli zase vrátit do boxu.

Dalším plánem je udělat jakousi letní studovnu na střeše divadla DISK, která je v teplých dnech často využívána jako oddechová zóna. Prostě bychom umožnili průchod z knihovny rovnou na střechu. V plánu máme také pořízení velkoplošného skeneru, který by uvítali studenti scénografie.

V dlouhodobějším výhledu bychom se chtěli stát vědeckovýzkumným centrem školy, kde by studenti a pedagogové získávali rady, jak publikovat, jak pracovat v podmínkách otevřené vědy (jak třeba získat DOI nebo ORCID). Zkrátka chceme podporovat studenty i pedagogy v jejich vědecké práci nebo kariérním postupu a pomáhat tak získat škole větší prestiž.

Za rozhovor Jiřímu Růžičkovi, vedoucímu knihovny DAMU, děkuje redakce.