Zpráva z konference Biblioteca Antiqua

PhDr. Renáta Modráková / Národní knihovna České republiky

Konference Bibliotheca Antiqua pořádaná Vědeckou knihovnou v Olomouci, respektive jejím Oddělením rukopisů a starých tisků probíhá kontinuálně již třicet jedna let. Je to specializovaná konference zaměřená na historické knižní fondy. Vedle četných odborných příspěvků a zpráv nabízí také prostor pro osobní setkání specialistů na historické fondy a zájemců o uvedenou problematiku, četné diskuze nad jednotlivými problémy, ale také odlehčené rozhovory o příjemných či nepříjemných novinkách na našich pracovištích.

V minulých letech se výše jmenovaná konference konala v půvabných historických interiérech Arcidiecézního muzea Olomouc. V roce 2023 se přesunula do nově opraveného Červeného kostela. Musím zdůraznit, že to bylo místo více než důstojné. Oprava tohoto vysokého novogotického kostela severoněmecké cihlové gotiky sice trvala trochu déle, než bylo původně plánováno, zato se více než vydařila. Především spojení zrekonstruovaného kostela s novou budovou knihovny vytvořilo jedinečný prostor. Samotná stavba již zvenku působí úctyhodně a vše korunují vkusně upravené vnitřky. Původní loď kostela je zajímavě pojatým místem, vhodným například právě ke konferencím. Zaujala mě jeho značná světlost a otevřenost, tolik odlišná od stísněných a tmavých vnitřních místností jiných historických budov. Je to místo, které se vyplatí navštívit a do kterého byla konference jedinečným způsobem zasazena.

Samotná konference se konala ve dvou dnech, a to 15.–16. listopadu 2023, ve kterých byly rovnoměrně rozvrženy příspěvky s tematikou rukopisných (v menší míře) a tištěných (ve větší míře) fondů. Příspěvek k nejstarším knižním dějinám jsem měla tentokráte já sama a týkal se zajímavého souboru rukopisů Kunhuty, dcery českého krále Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě.

Z Národní knihovny, respektive z Oddělení rukopisů a starých tisků, se ujala referování o posledních fázích projektu databáze e-ilustrace¹ naše kolegyně Lucie Heilandová. S ohledem na to, že celý projekt Technologické agentury ČR (TAČR)² byl realizován ve spolupráci s Knihovnou Akademie věd ČR, vystupovala společně s kolegou Vojtěchem Šíchou.

Na konferenci se již tradičně programově podíleli kolegové ze Slovenska. Zaměřili se zejména na mladší tištěné fondy ze slovenských knihoven a zprávy o posledních projektech a výzkumech tamtéž. Zejména Jana Cabadajová nabídla zajímavý příspěvek o dějinách knižních sbírek šlechtických majitelek.

Z jednotlivých příspěvků bych dále ráda zdůraznila prezentaci Aleny Černé věnovanou Danielovi Adamovi z Veleslavína a jeho vnímání Čech a cizinců. Byl to ten z příspěvků, kdy necháte prostřednictvím referujícího mluvit prameny a ponoříte se skrze tištěné knihy o několik století zpátky. A přitom si ani nevšimnete, že čas určený pro prezentaci příspěvku už dávno uplynul!

Druhý konferenční den byl zahájen dvěma příspěvky, ve kterých byly zhodnoceny výsledky činností dvou klíčových institucí. V prvním případě Jiří Dufka nabídl komplexní náhled na činnosti a výsledky Oddělení rukopisů a starých tisků Moravské zemské knihovny, ve druhém případě (v menším rozsahu) totéž přednesla Andrea Jelínková za Knihovědné oddělení Akademie věd ČR.

Podobně jako v předcházejících letech i tentokráte se mluvilo o probíhajících či končících projektech. Již výše jsem zmiňovala projekt databáze e-ilustrace Akademie věd ČR a Národní knihovny ČR. Mária Bôbová nabídla bližší informace o projektu Transkribus. A na samotný závěr – v neposlední řadě – Rostislav Krušinský, díky němuž se tato konference konala, přinesl zprávy o EODOPEN³.

Těm, kteří měli dostatek času po ukončení samotné konference, byla nabídnuta možnost zúčastnit se komentované prohlídky výstavy Marx?. Ta se konala v konferenčních prostorách a vedl ji osobně kurátor výstavy Lubomír Novotný.

Některé prezentace byly publikovány ve stejnojmenném sborníku, který je tradičně vydáván Vědeckou knihovnou v Olomouci. V celé řadě příspěvků se nejedná o prosté přepsání prezentovaných textů, ale o stěžejní a zajímavé vědecké články. Nově byl sborník také recenzován dvěma recenzenty.

Na závěr lze jen říci, že ač samotný koncept konference byl standardní, jednoznačnou novinkou byl prostor Červeného kostela. Pevně doufám, že se stane místem, kde se budeme potkávat při dalších konferencích. Ostatně Bibliotheca Antiqua je jedinou konferencí pro specialisty v oblasti historických fondů v České republice! Na závěr zejména děkuji Vědecké knihovně v Olomouci, hlavně Rostislavovi Krušinskému, za pořádání akce a jedinečnou možnost setkat se s kolegy z jiných knihoven, a to formálně i neformálně.

Poznámky

1 https://e-ilustrace.cz/ [citováno 2023-02-01].

2 https://starfos.tacr.cz/cs/projekty/TL05000157 [citováno 2023-02-01].

3 https://www.lib.cas.cz/o-knihovne/projekty/eodopen/ [citováno 2023-02-01].