Postoje českých knihovnických spolků k problematice LGBT+

Nikol Taufrová / Slezská univerzita v Opavě

Úvod

V článku zabývajícím se tématem LGBT+ se zaměřujeme na chápání této problematiky v kontextu knihovnické profese. V příspěvku jsou použita data výzkumu, který byl součástí bakalářské práce (Taufrová, 2023). Výzkum přinesl informace o současných postojích českých knihovnických spolků.

LGBT+

Chceme-li se zabývat oblastí LGBT+, je třeba nejprve vymezit a vysvětlit samotný pojem. Jedná se o zkratku označující lesby, gaye, bisexuály a transsexuály. Oficiální označení „queer“ komunity zní LGBTQ2IAPA, pod akronymem se tedy skrývá více identit, které vysvětluje Levounis (2020).

Lesbian označuje druh sexuální orientace, kdy je „cis“ (viz níže cisgender) nebo transgenderová žena sexuálně přitahována jinou ženou. Mnoho žen pokládá takové označení za hanlivé, zastaralé nebo se s ním neztotožňují, nahrazují jej pojmem queer či gay.

Gay označuje druh sexuální orientace, kdy je cis nebo transgenderový muž přitahován jiným mužem. Jedná se o synonymum slova „queer“ a homosexuál

Bisexuál je druh sexuální orientace, kdy jsou osoby mužského či ženského pohlaví sexuálně přitahovány osobami stejného i opačného pohlaví. Osoby identifikující se jako bisexuální bývají paradoxně často oběťmi diskriminace či bifobie¹ jak ze strany komunity LGBT+, tak ze strany heterosexuálů.

Termín transgender je užíván pro jedince neztotožňující se s genderovou identitou či pohlavím, se kterým se narodili (nebo jim bylo při narození přisouzeno).

Pojem queer se nevztahuje pouze k sexuální orientaci. U mnoha osob popisuje identitu, která signalizuje odpor k heteronormativitě². V minulosti termín sloužil jako homofobní nadávka, která přispívala k násilí na (nejen) neheterosexuálních lidech.

Questioning vyjadřuje status osoby, která si není zcela jista svou sexuální identitou. Dříve byla sexualita vnímána jako soubor kroků od heterosexuality k homosexualitě. V psychologii bylo toto zpochybňování vnímáno jako lineární proces, při kterém lidé procházejí řadou kroků, aby si uvědomili svou skutečnou sexuální identitu. Zpochybňování sexuality začalo být v průběhu času méně zaměřeno na preferenci sexuálních partnerů a více na autonomní sebepojetí jako heterosexuála nebo homosexuála.

Pojem intersex se nejčastěji používá pro označení abnormální virilizace³ zevních genitálií, která obecně znamená patologii v hormonální syntéze. Naproti tomu termín porucha pohlavního vývoje (DSD) je všezahrnující terminologie pro atypické projevy a/nebo vývoj genitálií, chromozomů, gonád a hormonů. V minulosti mezi běžné názvy pro intersexuální jedince s DSD patřila označení jako hermafrodit, pseudomuž/pseudožena, virilizovaná žena či obrácené pohlaví.

Asexuál je osoba nepociťující sexuální přitažlivost (nebo v minimální míře) nezávisle na pohlaví či genderu jiných osob, avšak může pociťovat přitažlivost v rovině romantického spektra. Romantická přitažlivost je nezávislá na sexuální orientaci a způsobuje touhu po navázání romantického vztahu na emocionální úrovni. Asexuální jedinec se zdržuje sexuálního chování, avšak není to pravidlem.

Termín pansexuál označuje jedince, který je sexuálně, emocionálně a spirituálně přitahován osobami nezávisle na jejich pohlaví či genderu. V současné době by se dalo prohlásit, že mezi bisexualitou a pansexualitou je jen minimální nebo žádný rozdíl.

Ally označuje osoby, skupiny nebo národ, který je spojen s jiným jedincem nebo osobami za nějakým společným účelem. Jedná se o podporovatele. Toto označení nemá spojitost se sexuální orientací, avšak ve větší míře se objevuje v kontextu s heterosexuálními jedinci.

K oblasti LGBT+ se váže také pojem cisgender. Takto je označován jedinec, jehož genderová identita se shoduje s biologickým pohlavím.

Psychické zdraví knihovníků v návaznosti na LGBT

Je důležité zaměřit se na psychické zdraví zaměstnanců knihoven, bez ohledu na stereotypní názor o bezproblémové povaze povolání. Práce s lidmi je náročná, místy nebezpečná (knihovny navštěvují lidé z různých sociálních skupin a chování některých návštěvníků může být velice nevhodné). Fisherová s Gambrillovou (2022) zmiňují negativní zkušenosti s uživateli návykových látek, sexuálním obtěžováním, vyhrožováním. Mezi stresory bývají zařazeny požadavky na zvýšení pracovního výkonu, vysoká pracovní očekávání, potřeba regulovat hladinu hluku na pracovišti a vyvážení potřeb různých skupin uživatelů. Zajímavá je také situace amerických knihovníků, u nichž byly zmíněny různé formy deprese, posttraumatická stresová porucha, obsedantně kompulzivní porucha, závislosti. Ty mohou mít za následek zhoršení pracovního výkonu, v nejhorším případě pracovník opustí zaměstnání.

Pocit stresu či přetížení v zaměstnání může negativně ovlivnit spokojenost s prací a celkovou pohodu, což se odráží na výkonnosti jedince, kolegů a působení organizace. Pro pracovníky hlásící se k LGBT+ je mentální nepohoda rizikovější a může mít závažnější následky. O tom pojednává tzv. teorie menšinového stresu.

Teorie menšinového stresu

Podle Pitoňáka (2021) je menšinový stres takový, který prožívají určité společensky stigmatizované skupiny. Rozdíly v duševním zdraví heterosexuálů a neheterosexuálů nejsou zapříčiněny sexuální orientací, ale faktory vycházejícími ze stigmatizace této menšiny ve společnosti. „Menšinový stres tedy lze vnímat jako stres, který působí nad rámec běžných typů stresu, s nimiž se setkávají všichni lidé. Je typicky chronický, sociálně založený a relativně stabilní v čase a představuje soubor rozmanitých stresorů a faktorů, které mohou negativně ovlivňovat duševní zdraví neheterosexuálních lidí.“ Mezi vnější menšinové stresory patří různé formy diskriminace, obtěžování, agrese vůči jedinci. Pitoňák hovoří i o tzv. strukturální stigmatizaci – právních a kulturních normách omezujících plnohodnotný život. Vnitřní menšinové stresory závisí na povaze jednotlivce a subjektivním hodnocením situací, do kterých se dostává (strach z nepřijetí, skrývání sexuální či genderové identity, zvnitřněná homonegativita).

Podle Národního ústavu pro duševní zdraví (2022) lidé patřící k LGBT+ trpí i tělesnými zdravotními obtížemi více v porovnání s heterosexuály.

Knihovny, společnost, LGBT

Na mentální rozpoložení má velký vliv chování rozmanité komunity, ve které knihovníci působí. Jak je řečeno v prvním pilíři Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 (2020), knihovny mají sloužit jako „pilíře rozvoje občanské společnosti a přirozená centra komunit“, a to na demokratickém základě. Diskriminace jakéhokoli druhu je tedy zcela nepřípustná. Tyto instituce by měly sloužit jako tzv. safe-space (bezpečná místa) pro všechny osoby nezávisle na sexuální orientaci, barvě pleti ad. Knihovny nabízejí svobodný prostor pro veřejné debaty i pro sdílení zájmů komunit. Podílejí se na formování a upevňování klíčových hodnot společnosti, jejich předávání i šíření.

Rozhodující články tvoří zaměstnanci knihoven, na nichž závisí míra zapojení se do veřejného života a témat, která s ním souvisí. Důležitá je otázka, nakolik by se knihovny měly angažovat v problematice komunity LGBT+? A jak se vypořádat s případnými projevy nesouhlasu ze strany veřejnosti? V České republice se knihovny nesetkávají s velkou mírou přímých konfliktů zapříčiněných tématem LGBT+ (na rozdíl od prostředí internetu, kde dochází k otevřenému podněcování k násilí na různých sociálních platformách).

Přes otevřený přístup ke všem lidem s nejrůznějšími sociálními problémy se ale knihovny jinde ve světě dodnes stávají terčem útoků komunit, které nesouhlasí s liberálním přístupem k šíření, uchovávání a zpřístupňování informací. V roce 2022 byla knihovna města Smithtown ve státě New York na základě rozhodnutí knihovní rady kvůli ofenzivním reakcím nucena ze svého fondu vyřadit část dětských knih s tematikou LGBT+. Zakázáno bylo i pořádat veřejné akce či výstavy. Odůvodněním mělo být neetické ovlivňování dětské mysli (NBC New York 2023) moderní propagandou neslučitelnou s fundamentalistickými hodnotami, na nichž stále stojí životy mnoha amerických občanů. Tento čin porušuje tradiční hodnoty, na nichž se knihovny zakládají, a to demokratický přístup k informacím, a také svobodu slova.

V rámci komunity lze za nejohroženější skupinu považovat seniory. Obecně u seniorů existuje velké riziko osamocení a izolace (které vedou k negativním dopadům na psychické i fyzické zdraví), avšak u osob LGBTQ+ se toto riziko mnohonásobně zvyšuje. (Beňová 2007, s. 19) Izolaci mohou podpořit negativní zkušenosti s diskriminací a projevy homofobie.

Knihovny mohou pro osamocené seniory sehrát klíčovou roli z pohledu socializace. Jakožto komunitní centra mohou pořádat společná setkání, tematické besedy a sdružovat tak komunitu. V českých knihovnách dnes neexistuje iniciativa zabývající se tímto problémem soustavně. Možné řešení se nabízí ve spolupráci knihoven se spolky jako Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu z. s, (PROUD), STUD, Prague Pride z. s. nebo ŽIVOT 90.

Postoje profesních spolků k problematice

Asociace mohou fungovat jako prostředníci ve sdružování a vytváření nových profesních skupin. Vzhledem k rostoucímu trendu používání specifických osobních zájmen i na pracovištích (kdy si pracovníci mohou připevnit kartičku se jménem a preferovaným zájmenem), by bylo vhodné všechny věkové kategorie pracovníků obeznámit s problematikou, může totiž docházek k nepochopení či stigmatizaci, převážně v přístupu k nebinárním jedincům. A také rozšířit povědomí o způsobech jednání s touto minoritou, i když by se v závěru nemělo příliš lišit od chování k jakémukoli jinému čtenáři.

V neposlední řadě je důležitá spolupráce mezi profesními spolky jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Členové mohou témata předávat prostřednictvím několika asociací dál a podle potřeby přizpůsobovat dle svého zaměření. Pro poskytování vysoké úrovně služeb je potřebné, aby zaměstnanci knihoven byli patřičně a průběžně školeni o různých tématech a trendech. Literatura k tématu LGBT+ je specifická, pracovníci knihoven by měli mít alespoň základní přehled o vydavatelích tohoto druhu literatury (např. nakladatelství conQueer) či organizacích, které mohou vydávat důležité informační materiály, průzkumy. Téma LGBT+ se dotýká také moderního trendu automatizace knihoven, určitý druh literatury může být půjčován častěji, pokud existuje možnost využití samoobslužného výpůjčního zařízení (čtenář nemá strach z odsouzení, má pocit anonymity).

Asociace knihoven vysokých škol

AKVŠ si je vědoma psychické náročnosti knihovnické profese, především na určitých pozicích. Duševní hygiena je pravidelnou součástí seminářů pro manažery knihoven vysokých škol, vysoké školy mají vlastní programy zaměřené na mentální zdraví zaměstnanců i studentů. Pro organizaci je důležitá psychická podpora všech osob bez ohledu na pohlaví či sexuální orientaci. Asociace vidí důležitost programů prevence stresových situací, podpory zdravého životního stylu na pracovišti a práce vedoucích pracovníků/pracovnic, ředitelů/ředitelek, kteří by měli udržovat na pracovišti příznivou a tolerantní atmosféru. Specializované akce na téma LGBT+ asociace nepořádá, zaměřeni jsou na rozvoj služeb vysokoškolských knihoven pro všechny bez rozdílu. „Vysokoškolské knihovny, jejich zdroje, prostory a služby jsou otevřené a dostupné všem uživatelům“. Vzhledem k využití knihoven jako komunitních prostor je možné, že se tematické akce pořádají pod záštitou fakulty či studentů. K oblasti transgenderových knihovníků nemá AKVŠ vytvořenu žádnou politiku. Tato oblast je pak předmětem vzdělávání manažerů knihoven. Vysokoškolské knihovny však mají s transgenderovými knihovníky zkušenosti, mohou na nich stavět a propojit je s již nastavenými mantinely dané vysoké školy. Asociace prozatím žádné speciální doporučení v této oblasti nechystá, ale může poskytnout bezpečný prostor pro sdílení zkušeností a dobré praxe. Rozmanitost je považována za samozřejmost, ať už v dosaženém vzdělání a jeho oboru, věkové kategorii ad. Manažeři jsou proškolováni v možnostech přizpůsobení a sladění pracovních podmínek s osobním životem pracovníků. Diverzita na jiné úrovni nebyla předmětem zájmu, pokud by se ale objevil požadavek, asociace by na něj reagovala. V procesu přijímání nových zaměstnanců není sexuální orientace považována za důležitou.

IVIG

Pracovní skupina AKVŠ se tématem psychického zdraví jako takového speciálně nezabývá, pouze v kontextu s informační gramotností a vzděláváním. Pokud se psychikou knihovníků zabývá, jedná se o oblasti vyhoření nebo např. digitálního zahlcení. Otázky rozdílu mezi psychickým zdravím heterosexuálních osob (cisgender) a osob „queer“ mezi členy nejspíše řešeny nebyly. Akce zaměřené na téma LGBTQ+ IVIG nepořádá, jelikož nebylo zaznamenáno žádné specifické téma ve spojení s informačním vzděláváním a gramotností, které by to vyžadovalo. Otázku transgenderových osob mezi knihovníky organizace neprobírá, nebyla zaznamenána potřeba se tématu jakkoli věnovat. Knihovníci se řídí Plánem genderové rovnosti, jehož hlavním poselstvím je nikoho nediskriminovat. IVIG se nevěnuje ani otázce diverzity, z řad členů nezazněla potřeba ji řešit. Problematika genderu se do praxe skupiny nepromítá.

Sdružení knihoven ČR

Oblast psychiky zaměstnanců je sdružením považována za velice důležitou. Sdružení proto pořádá speciální kurzy pro manažery, kde je tato tematika zahrnuta. Za důležité pak pokládá kurzy, které pro své zaměstnance pořádají samotné knihovny. Podle vyjádření sdružení by neměl existovat rozdílný přístup k psychickému zdraví heterosexuálních (cisgender) a „queer“ zaměstnanců. Důležitý je rovný přístup ve všech aspektech. SDRUK se staví pozitivně ke vzdělávání knihovníků a na svých akcích téma LGBT již zařadilo. V minulosti na konferenci Knihovny současnosti 2021 bylo probíráno téma LGBT+ a veřejné knihovny: charakteristika komunity a doporučení ke zlepšení knihovnických a informačních služeb. Pokládáme za důležité podotknout, že příspěvek vycházel z diplomové práce studentky Univerzity Karlovy. Mladí lidé do knihovnické komunity přinášejí nová a aktuální témata, která je potřeba řešit. Organizace nezaznamenala zájem o řešení situace transgenderových knihovníků. Spíše než zaměstnavatel by mohl projevit zájem samotný zaměstnanec. Takovému knihovníkovi by však vyšla daná instituce vstříc, i samo sdružení by se situací jistě zabývalo. K otázce diverzity na pracovišti SDRUK doporučení nemá.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (dále jen SKIP) nemá ucelený program pro oblast psychického zdraví, ale tématem se zabývá. Proběhlo již několik přednášek týkajících se převážně syndromu vyhoření, stresu a jeho prevence, psychohygieny ad. Přímo v některých regionech, podle nichž je svaz rozdělen, aktivity na téma LGBT+ pořádány nejsou. Na téma psychického zdraví knihovníků skupiny LGBT+ neexistuje ucelený názor, jelikož v českém prostředí nebyly definovány specifické potřeby knihovníků tohoto typu. Na straně druhé není příslušnost ke komunitě považována za důležitou, všichni by měli být podporováni na principu rovného přístupu. Někteří členové nepovažují sexuální orientaci, gender, rasu apod. svých spolupracovníků za důležité. SKIP doposud žádnou akci na téma LGBT+ nepořádal, nebyla zaznamenána poptávka. Stanovisko týkající se transgenderových knihovníků SKIP doposud nemá, požadavek ze strany členů nebyl podán. Pokud by k tomu došlo, SKIP by se tomuto tématu věnoval. Doporučení či přímé stanovisko k diverzitě asociace nemá. Ve většině regionů je rozmanitost podporována, členové jsou k ní vedeni. Ve větší míře ale ve smyslu schopností a dovedností pracovníků knihoven. Byla vznesena námitka o nepochopení podpory diverzity – na základě rovného přístupu ke všem je nemyslitelné vybírat potenciální zaměstnance na základě sexuální orientace (a také nezákonné), knihovny mají být přístupné všem bez rozdílu. A stejně je tedy přistupováno i ke čtenářům a návštěvníkům institucí.

SKIP ČR – sekce Bezbariérové knihovny

Oblastí psychického zdraví se sekce bezbariérových knihoven SKIP přímo nezabývá. Doporučuje však, aby se knihovny zaměřovaly i na práci s jednotlivci pečujícími o osoby se specifickými potřebami (což se dotýká např. syndromu vyhoření). Z hlediska rovného přístupu nevidí sekce důvod ani potřebu speciálně upozorňovat na odlišnosti mezi spolupracovníky. Akce zaměřené na LGBT+ sekce nepořádá, jelikož téma nezapadá mezi specifické potřeby, kterými se sekce zabývá. Dle kritérií Handicap Friendly nebylo uznáno, že by komunita byla něčím speciální nebo odlišná, aby bylo potřeba vytvořit úpravy v oblasti podpory technických zařízení nebo komunikace. A není tedy řešena ani situace transgenderových knihovníků.

Pro sekci můžeme doporučit spolupráci s organizací, která se zabývá problémy seniorů LGBT+. Myslíme si, že by bylo nalezeno několik problémových oblastí, kterými by bylo vhodné se zabývat.

Sekce Mladý SKIP

Psychické zdraví knihovníků je pro sekci Mladý SKIP jedním z důležitých témat, kterým se chce věnovat. Zaměstnanci mají být v mentální pohodě a měli by mít vyvážený pracovní i osobní život. Zatím sekce nemá tematická doporučení pro své členy, „naděje“ vkládá do připravovaných workshopů, díky nimž bude diskurz v komunitě nadále rozvíjen. Psychická pomoc by dle vyjádření zástupců sekce měla být poskytována všem bez ohledu na gender či sexuální orientaci. Klíčový je rovnocenný přístup ke všem. Mladý SKIP však vidí knihovny jako skvělý prostor pro otevření témat LGBT+ s diskusemi, při kterých by byly „bourány“ stereotypy. Dle vyjádření zástupců sekce by „trans-kolegové“ měli být respektováni i v ohledu používání preferovaných osobních zájmen. Důležitá je řádná komunikace bez předsudků. Diverzitu v knihovnách Mladý SKIP podporuje, považuje ji za důležitý aspekt. Díky ní jsou knihovny schopny lépe reflektovat potřeby své komunity.

Závěr

České knihovnické spolky prozatím nezaregistrovaly vysokou poptávku po řešení problémů knihovníků LGBT+, pokud by se ale stav změnil a požadavky byly podány, asociace jsou na ně připraveny adekvátně reagovat. Přístup k LGBT+ je u všech v podstatě totožný, sexuální orientace není považována za důležitou, knihovníci nejsou souzeni či odsuzováni. Duševní zdraví zaměstnanců je pro všechna sdružení důležitým tématem a bývá pravidelně projednáváno. Avšak není zde žádné oddělování psychické pohody knihovníků „cis hetero“ a „queer“. Chybí dokumentově zpracovaná doporučení. Kdyby se spolky rozhodly nějaká vytvořit, doporučili bychom alespoň okrajově se zaměřit na zaměstnance LGBT+ v rámci vlastní iniciativy. Diverzita je pro spolky důležitá a je zde podporovaná, ale nemusí se zakládat výhradně na sexuální orientaci, jelikož takové jednání může být považováno za protiprávní. Jakákoli diskriminace komunity je pokládána za nepřípustnou jak z hlediska lidského, tak z hlediska české judikatury a profesních kodexů. Tematické akce spolky nepřipravují často, což může být kromě malé poptávky projevem tolerance a přijetí komunity v knihovnické obci.

„Queer lidé“ se potýkají s různými problémy, zapříčiněnými jejich „jinakostí“. Jejich potřeby by měly být řešeny aktivněji, jde např. o pomoc pro osamocené seniory, kteří trpí nedostatkem socializace více než jejich heterosexuální vrstevníci. Téma LGBT+ se také prolíná s problematikou rasismu, feminismu a náboženskou svobodou, jedná se o velice širokou oblast a určitě lze neustále nacházet nové problémy k řešení.

Spolky v České republice se mohou inspirovat působením největších nadnárodních spolků – American Library Association (ALA) či The International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA), které se problematikou LGBT+ aktivně zabývají. Každá z těchto organizací má speciální tematickou divizi zaměřenou na vzdělávání jak vlastních členů, tak informačních pracovníků a vědců. Mají vlastní webová sídla, kde zveřejňují důležité informace zpravodajského typu, seznamy literatury a recenze. Tematikou LGBT+ se však nezabývají pouze specifické „queer divize“ (Rainbow Round Table, LGBTQ Users Special Interest Group), ale také ostatní, primárně zaměřené např. na děti (ALSC, LC&YA).

Zdroje:

BEŇOVÁ, Kateřina, 2007. Analýza situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR. Praha: Úřad vlády ČR. ISBN 978-80-87041-33-8.

Bisexual FAQ. Online. Human Rights Campaign. Dostupné z: https://www.hrc.org/resources/bisexual-faq. [cit. 2024-08-22].

COLORADO, Melissa, 2022. Long Island Library Pulls All LGBTQ Material in Children's Section During Pride Month. Online. NBC New York. 23.6.2022. Dostupné z: https://www.nbcnewyork.com/news/local/long-island-library-pulls-all-lgbtq-material-in-childrens-section-during-pride-month/3745781/. [cit. 2024-07-02].

FISHER, Karen E. a GAMBRILL, Lauren Alexa, 2022. Superheroes Need Help too: Understanding Peri- and Post-Traumatic Symptoms amongst Library Staff as Essential Frontline Workers. Online. In: 87th IFLA World Library and Information Congress (WLIC). International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA). Dostupné z: https://repository.ifla.org/handle/123456789/2053. [cit. 2023-01-30].

Heteronormativita, 2016. Online. European Institute for Gender Equality. Dostupné z: https://eige.europa.eu/taxonomy/term/1384?language_content_entity=cs. [cit. 2024-08-22].

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030: Knihovny – pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury, 2020. Praha: Národní knihovna České republiky. ISBN 978-80-7050-735-3.

LEVOUNIS, Petros a YARBROUGH, Eric, 2020. Online. In: Pocket Guide to LGBTQ Mental Health: Understanding the Spectrum of Gender and Sexuality. American Psychiatric Association Publishing, s. 9–178. ISBN 9781615373109. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/knav/detail.action?docID=6200980. [cit. 2024-07-01].

PITOŇÁK, Michal, 2021. Menšinový stres: Stigmatizace jako podstata menšinového stresu. Online. Vesmír. 100(2), s. 99. ISSN 1214-4029. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2021/cislo-2/mensinovy-stres.html. [cit. 2024-07-01].

Přehlížené problémy LGBT+ lidí. Se sběrem dat pomůže nová metodika, 2022. Online. NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ. NUDZ. 03.08.2022. Dostupné z: https://www.nudz.cz/pro-media/tiskove-zpravy/prehlizene-problemy-lgbt-lidi-se-sberem-dat-pomuze-nova-metodika. [cit. 2024-07-02].

TAUFROVÁ, Nikol. Knihovnické organizace a LGBT+. Bakalářská práce. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, 2023.

Virilizace. Online. Velký lékařský slovník. Dostupné z: https://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/virilizace-2. [cit. 2024-08-22].

Poznámky

1 Human Rights Campaign bifobii popisuje jako předsudek, strach nebo nenávist vůči bisexuálním lidem. Může zahrnovat vtipy či komentáře založené na mýtech a stereotypech, které se snaží podkopat legitimitu bisexuální identity. Bifobie se vyskytuje jak v rámci komunity LGBTQ+, tak mimo ni.

2 Evropský institut pro rovnost žen a mužů (2016) popisuje heteronormativitu jako předpoklad o heterosexualitě určité osoby. Z pohledu heteronormativity je heterosexualita považována za správnou, přirozenou a privilegovanou. Heteronormativita je založena na předpokladu, že každý je „přirozeně“ heterosexuální, že heterosexualita představuje ideál a že je jako taková nadřazena homosexualitě či bisexualitě.

3 Dle Velkého lékařského slovníku se jedná o rozvoj druhotných mužských pohlavních znaků u žen. Vzniká při některých poruchách s nadbytkem mužských pohlavních hormonů (androgenů). Objevuje se typicky mužské ochlupení, hlubší hlas. Ženské znaky přitom ustupují.

4 Zatěžující a často i škodliví činitelé způsobující stres

Poděkování

Vznik této publikace byl podpořen Studentskou grantovou soutěží na Slezské univerzitě v Opavě, v rámci projektu SGS/8/2024 Informační společnost v postfaktické době.