Udržitelnost v knihovnách

Bc. Barbora Procházková / Národní knihovna ČR

Úvod

Pojem udržitelného rozvoje obsahuje více aspektů, nikoli jen aspekt životního prostředí. Bere v potaz jak environmentální, tak ekonomickou a sociální rovinu. Nejznámější definice udržitelného rozvoje zní: „Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby“ (Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, 1987). Podrobněji je popsán pod 17 cíli udržitelného rozvoje neboli společnými globálními cíli, kterých má být dosaženo do roku 2030 (Ministerstvo životního prostředí, c2008-2023a). Každá země se ale potýká se svými vlastními problémy, proto byl na národní úrovni vytvořen Strategický rámec ČR 2030, který specifikuje vlastní cesty udržitelného rozvoje pro Českou republiku (Ministerstvo životního prostředí, c2008-2023b). Stav planety se dotýká všech lidí na Zemi a každý člověk či instituce může pro trvale udržitelný rozvoj něco udělat. A to dokonce i knihovna.

Ráda bych tímto představila bakalářskou práci, která se zabývá tématem udržitelného rozvoje v souvislosti s knihovnami (Procházková, 2023). Teoretická část práce se věnuje vývoji a definici udržitelného rozvoje a jeho postupné akceptaci v knihovnách v České republice. Výzkum se pak konkrétně zaměřuje na celkovou evaluaci společného komunikačního tématu „Udržitelnost v knihovnách“ a hlouběji zkoumá vzdělávací aktivity, které knihovny na toto téma připravily. Následující text ve stručnosti představí vývoj pojmu udržitelný rozvoj a s ním souvisejících aktivit a dále pak shrne výsledky výzkumu.

Teoretická část

Ve světě vznikl zájem o životní prostředí již v 60. letech 20. století a od té doby se postupně vyvíjel i obsah pojmu udržitelný rozvoj (Moldan, 2003). Tématu se na začátku 70. let začaly věnovat i mezinárodní organizace jako je OSN, která v průběhu let vytvářela různé strategie, dokumenty a iniciovala mezinárodní úmluvy (Moldan, 2001). Nejznámější je dnes Agenda udržitelného rozvoje 2030 neboli společné cíle udržitelného rozvoje, kterých má být dosaženo do roku 2030 (Ministerstvo životního prostředí, c2008-2023a). Do České republiky se téma udržitelného rozvoje dostává až po roce 1989. Do této doby se datuje vznik Ministerstva životního prostředí, České inspekce životního prostředí a zákona o životním prostředí. Po roce 1992 se v České republice začala tvořit environmentální koncepce, z níž vychází Státní politika životního prostředí (Bízková et al., 2005). Velký vliv mělo i to, že se Česká republika snažila sladit své vlastní koncepce s dokumenty a prioritami politiky životního prostředí Evropské unie (Ministerstvo životního prostředí, c2008-2023c). Po připojení k Evropské unii byl pak v České republice na základě Agendy 2030 vydán Strategický rámec ČR 2030, ve kterém je 17 cílů udržitelného rozvoje rozpracováno pro důležité oblasti, jimž by se měla v následujících letech Česká republika věnovat (Ministerstvo životního prostředí, c2008-2023b). Později se prostřednictvím Koncepce rozvoje knihoven 2021–2027 dostává téma udržitelného rozvoje i do samotných knihoven, neboť jedním z cílů aktuální koncepce je zapojit systém knihoven do Strategického rámce ČR 2030 (Koncepce rozvoje knihoven, 2020).

Knihovny se po celá staletí vyvíjely a v průběhu času proměňovaly svoje funkce (Hubertová, 1990). Dnes je knihovna definována jako „kulturní, informační a vzdělávací instituce, která shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů a poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům“ (Sodomková, 2003–). Knihovna dnes není jen půjčovnou knih, ale k jejím funkcím patří i vzdělávání a uspokojování dalších kulturních potřeb občanů. Tato skutečnost je obsažena i v koncepcích rozvoje knihoven, a dokonce i ve strategii knihoven z roku 1999 (Strategie knihoven 1999–2003). Z tohoto důvodu jsou knihovny skvělým prostředkem, jak důležitá témata lépe zprostředkovat veřejnosti, mezi nimi i téma udržitelného rozvoje.

Téma do knihoven přinesla pracovní skupina Priorita 6, která vznikla za účelem plnění koncepce rozvoje knihoven pro roky 2021–2027 (Tománková, 2022). Koncepce obsahuje osm prioritních oblastí, na které by měla být v knihovnách zaměřena pozornost. Oblasti byly rozděleny mezi členy Ústřední knihovnické rady, a právě šestou z nich, týkající se Systému hodnocení a marketingu veřejných knihovnických a informačních služeb, dostala na starost Městská knihovna v Praze (Hyblerová Trachtová, 2016). Skupina, věnující se převážně komunikaci a PR, je od té doby známá pod jménem Priorita 6. Za účelem spojení knihoven v České republice pomocí jednoho tematického okruhu skupina zformulovala tzv. společná komunikační témata, k nimž se knihovny mohou přihlásit a na určitou dobu mít možnost se prezentovat jednotně. Pro rok 2021 a 2022 se stala hlavním tématem Udržitelnost v knihovnách. První rok byl věnován představení tématu knihovnám a druhý rok pak knihovny prezentovaly téma veřejnosti (Tománková, 2022). S tématem se knihovny mohly blíže seznámit díky celoročnímu vzdělávacímu cyklu, který sestával ze sedmi webinářů a tří workshopů (Košanová, 2021) a zakončen byl mezinárodní online konferencí s názvem Veletrh sdílení a partnerství ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (Udržitelná knihovna, nedatováno).

Praktická část

Výzkum byl prováděn pomocí rozhovorů se zástupci šesti vybraných knihoven, které se zapojily do celoročního vzdělávacího cyklu Udržitelnost v knihovnách a následující rok k tomuto tématu připravovaly vzdělávací aktivity pro širokou veřejnost. Otázky se týkaly předem stanovených okruhů, konkrétně: motivace k zapojení se do cyklu, realizace vzdělávacích aktivit, překážek a limitů, nakolik se lišila očekávání knihovníků, z nichž vycházeli při přípravě akcí, od reálného průběhu a výsledků akcí a zda se budou tématu udržitelnosti věnovat v budoucnu.

Výsledky výzkumu představují pohled knihoven na téma udržitelnosti a evaluují jejich snahy o implementaci udržitelného rozvoje do knihoven. Výsledky nepřinášejí pohled pouze na vzdělávací aktivity, ale ukazují i to, jaký mají zaměstnanci knihoven k udržitelnosti vztah, kde všude lze toto téma využít v provozu knihovny, a dokonce se v nich objevují rady a tipy pro ostatní knihovny, které by měly zájem se tématu začít věnovat.

Výsledky výzkumu

Z výzkumu vyplynulo, že knihovny jsou samy o sobě považovány za udržitelné instituce, a to na základě služeb, které nabízejí. Ať už se jedná o půjčování knih, vzdělávání veřejnosti, různé formy spolupráce či poskytování prostor a informací všem bez rozdílu. Pozitivní bylo i zjištění, že některé knihovny se tématu udržitelnosti věnovaly již dříve a že většina respondentů zmínila jejich osobní zájem o téma, odkud také vyplývala jejich snaha se o ně podělit s veřejností.

Co se týká vzdělávacího cyklu pro knihovny, byl hodnocen velmi pozitivně. Pro knihovníky byl hlavně pramenem inspirace, informačních zdrojů, kvalitních informací a příkladů dobré praxe. Z odpovědí vyplynulo i to, že knihovny považovaly za pozitivum možnost zpětného zhlédnutí webinářů, jelikož ne vždy byl v knihovně přítomen někdo, kdo by se mohl webináře zúčastnit, a to zvláště v knihovnách s menším počtem zaměstnanců.

Jádrem výzkumu bylo zmapování vzdělávacích aktivit na téma udržitelnosti. Akce byly nejčastěji cíleny na dospělé v produktivním věku, neopomíjely však ani seniory a děti. Nejčastější formou aktivit byly tematické besedy, přednášky, výstavy či lekce pro školy. Mezi zmíněnými aktivitami se ale objevovaly i burzy knih, výměnné či darovací akce (swapy), knihobudka, semínkovna, 3D tiskárna a s ní spojené pořádání workshopů. Knihovny dokonce organizovaly sbírky, např. nepotřebných mobilů nebo oblečení pro charitu. Stejně tak se objevila zmínka o sběru odpadků v okolí knihovny. Velkou snahu projevily knihovny i v tom, aby vyšly s uživateli mimo zdi knihovny, blíže přírodě: pořádaly různé komentované prohlídky města, zahájily výstavbu komunitní zahrady apod. Souznění s přírodou knihovny považovaly za důležité téma aktivit pro děti. Dětští uživatelé se tudíž mohli těšit z příměstských táborů či kurzů v přírodě. (Témata jednotlivých aktivit jsou blíže specifikována v samotné bakalářské práci.)

Pozitivním zjištěním bylo i to, že se většina knihoven udržitelností nezabývala pouze směrem k uživatelům, ale samy knihovny měly zájem podpořit udržitelné chování v rámci instituce a udržitelného provozu. Byly aktivní v třídění odpadu, ve využívání LED osvětlení či měly snahu o redukci tištěného materiálu, užívání znovupoužitelného nádobí nebo ekologických prostředků. Zmínka byla také o zřízení kompostérů či užívání užitkové vody k zalévání květin. Je nutno podotknout, že procesy uvnitř knihoven byly značně ovlivněny vztahem zaměstnanců knihovny k samotné udržitelnosti.

Otázky se dotkly i překážek, kterým musely v průběhu zavádění tématu udržitelnosti knihovny čelit. V odpovědích se objevily nedostatek financí, vytížení zaměstnanců, ale i nezájem některých zaměstnanců o téma, a dokonce nepochopení účelu některých aktivit knihovny zřizovatelem. Během cyklu postihly knihovny ještě dvě světové události, a to Covid-19 a válka na Ukrajině. Knihovny tak byly během cyklu vystaveny dvěma neočekávaným výzvám, avšak na změny ve světě reagovaly velmi pohotově. Za Covidu-19, kdy došlo k dočasnému uzavření knihoven, se knihovny snažily přenést některé akce do online prostředí, a dokonce pomohly potřebným a podpořily seniorské instituce šitím roušek. Co se týká války na Ukrajině, pozornost knihoven se přenesla na pomoc uprchlíkům. Pořádaly jak jazykové, tak adaptační kurzy, nabízely pomoc s hlídáním ukrajinských dětí či poskytovaly přístup k informacím a jiné potřebné služby. Udržitelnost šla v tomto ohledu stranou, avšak reakci knihoven na dění ve světě považují samy knihovny za akt udržitelnosti.

Průběh celých dvou let knihovny hodnotily velmi pozitivně, a to hlavně z toho důvodu, že téma považovaly za důležité a smysluplné a nadále považují (většina z nich) za potřebné ho šířit. Téma ovlivnilo jak uživatele, tak procesy v knihovnách a knihovníky samotné. Z rozhovorů vyplynula i doporučení pro knihovny, které by se chtěly tématem udržitelnosti zabývat. Respondenti se shodli na tom, že je potřeba se nejen navzájem inspirovat, ale i sdílet zkušenosti a komunikovat s jinými knihovnami, budovat kontakty, navazovat spolupráci s organizacemi a také vůbec začít se tématu věnovat.

I když udržitelnost již nebude oficiálně společným tématem, knihovny (až na jeden případ) deklarují, že se jím budou zabývat nadále. Vždyť i aktuální téma knihoven, kterým je mediální gramotnost, svým způsobem k udržitelnosti patří. Knihovny se svěřily s plány dalších „udržitelných“ aktivit. Kromě klasických přednášek, výstav či kvízů mají knihovny v plánu i větší projekty. Jedna z knihoven usiluje o solární panely, jiná staví komunitní zahradu a další dokonce buduje včelín.

Závěr

Udržitelný rozvoj je v České republice poměrně novým tématem, avšak důležitým. V letech 2021 a 2022 se proto stala hlavním komunikačním tématem v knihovnách udržitelnost, která vychází z Cílů udržitelného rozvoje formulovaných OSN (United Nations, nedatováno). Důležitost tématu vnímají i knihovny, které se k němu přihlásily a v roli vzdělávací instituce poskytly v roce 2022 uživatelům bližší pohled na téma udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj totiž není jen environmentálním tématem, ale stojí na dalších důležitých pilířích, sociálním a ekonomickém, které by měly být vzájemně v rovnováze.

Knihovny vzdělávaly nejen své uživatele, ale během cyklu i „samy sebe“, a aby šly jako instituce příkladem, některé se zaměřily na udržitelnější a šetrnější provoz knihovny. Celé komunikační téma tak mělo dopad jak na veřejnost, tak na knihovny samotné. Knihovny byly velmi aktivní, a i přes určité překážky dokázaly veřejnosti nabídnout velké množství tematických aktivit. Z výzkumu vyplývá, že knihovny mají jako instituce k udržitelnosti velmi blízko a během cyklu si to samy začaly uvědomovat mnohem víc. Spojení knihoven pomocí jednoho tématu a jeho následná implementace do činnosti knihoven je skvělým způsobem, jak aktuální a důležitá témata přiblížit uživatelům a lidem obecně. Podstatná je v tomto ohledu i spolupráce knihoven a škol, aby si dětští uživatelé vytvářeli kladný postoj k přírodě a její ochraně (a aby se zábavnou formou dozvídaly o aktuálních a důležitých tématech). Současně je zapotřebí, aby zřizovatelé knihoven byli dostatečně informováni o činnostech knihovny a jejich účelu, aby nevznikala zbytečná nedorozumění.

Jak již bylo zmíněno, téma udržitelnosti z knihoven jen tak nezmizí a možná to ani nejde, jelikož činnost knihovny je v mnoha ohledech s udržitelností spojená. To nic nemění na tom, že se knihovny mají možnost nad tématem zamyslet a své aktivity v tomto směru prohloubit. Každá z knihoven může jít příkladem a zvýšit povědomí o udržitelném rozvoji. Nakonec nezáleží jen na tom, jak se žije v současnosti nám, ale i jak se bude žít generacím budoucím.

Seznam literatury

BÍZKOVÁ, Rut; ADÁMKOVÁ Halina; BÍZEK, Vladislav; ČERMÁKOVÁ, Jana; HOLÝ, Petr et al., 2005. Životní prostředí v České republice 1989–2004: The environment in the Czech Republic 1989–2004. Praha: CENIA. ISBN 80-850-8756-1.

HUBEROVÁ, Marie, 1990. Veřejné knihovny Jihomoravského kraje. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost. Vlastivědná knihovna moravská. ISBN 80-850-4811-6.

HYBLEROVÁ TRACHTOVÁ, Veronika, 2016. Koncepce rozvoje knihoven v ČR 2017 – 2020. In: Koncepce.knihovna.cz. Online. Praha: Městská knihovna v Praze, 6. 12. 2016. Dostupné z: https://koncepce.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-v-cr-2017-2020/. [cit. 2024-04-29].

INFORMACE PRO KNIHOVNY [IPK]. Strategie knihoven v České republice 1999–2003, 2015. In: Informace pro knihovny. Online. Praha: Národní knihovna ČR. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/statistika-pruzkumy-dokumenty/informacni-materialy-a-dokumenty/strategietxt99__03.htm. [cit. 2024-04-24].

KOŠANOVÁ, Martina, 2021. Udržitelnost jako téma v českých knihovnách. Duha: Informace o knihách a knihovnách. Online. 2021, Roč. 35, č. 2. ISSN 1804-4255. Dostupné z: https://duha.mzk.cz/clanky/udrzitelnost-jako-tema-v-ceskych-knihovnach. [cit. 2024-04-24].

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, c2008-2023a. Agenda 2030. In: Ministerstvo životního prostředí. Online. Praha: Ministerstvo životního prostředí, c2008-2023. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/agenda_2030. [cit. 2024-04-24].

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, c2008-2023b. Strategický rámec Česká republika 2030. In: Ministerstvo životního prostředí. Online. Praha: Ministerstvo životního prostředí, c2008-2023. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/cr_2030. [cit. 2024-04-24].

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, c2008-2023c. Historický vývoj Státní politiky životního prostředí ČR. In: Ministerstvo životního prostředí. Online. Praha: Ministerstvo životního prostředí, c2008-2023 Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/historicky_vyvoj_statni_politiky. [cit. 2024-04-24].

MOLDAN, Bedřich, 2003. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie – hrozba i naděje. 2. vydání. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0769-7.

NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR, 2020. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/koncepce-rozvoje-knihoven-2021-2027. [cit. 2024-04-24].

PROCHÁZKOVÁ, Barbora, 2023. Vzdělávání pro udržitelnost a jeho rozvoj v českých knihovnách v souvislosti s celorepublikovou komunikační kampaní v letech 2021–2022. Online, bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xn43z/. [cit. 2024-04-22].

SODOMKOVÁ, Jana, 2003–. Knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Online. Praha: Národní knihovna ČR. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001990&local_base=KTD. [cit. 2024-04-24].

SVĚTOVÁ KOMISE PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ROZVOJ, 1991. Naše společná budoucnost. Vydání 1. Praha: Academia. ISBN 80-853-6807-2.

TOMÁNKOVÁ, Alena, 2022. Udržitelnost a mediální gramotnost jako společná témata knihoven. In: Koncepce.knihovna.cz. Online. Praha: Městská knihovna v Praze, 2. 7. 2022. Dostupné z: https://koncepce.knihovna.cz/udrzitelnost-a-medialni-gramotnost-jako-spolecna-temata-knihoven/. [cit. 2024-04-24].

UDRŽITELNÁ KNIHOVNA: WEB O UDRŽITELNOSTI V KNIHOVNÁCH. Mezinárodní online konference 2021. Online. Praha: Ministerstvo kultury. Nedatováno. Dostupné z: https://udrzitelna.knihovna.cz/mezinarodni-online-konference-2021/. [cit. 2024-04-24].

UNITED NATIONS: INFORMAČNÍ CENTRUM OSN V PRAZE. Cíle udržitelného rozvoje. Online. United Nations: Informační centrum OSN v Praze. Nedatováno. Dostupné z: https://osn.cz/osn/hlavni-temata/cile-udrzitelneho-rozvoje-sdgs/. [cit. 2024-04-29].