Použitelnost webových stránek sbírky vzpomínek Paměť národa

Bc. Adéla Miková / Vysoká škola ekonomická v Praze

Úvod

Tento článek vychází z bakalářské práce, kterou autorka příspěvku obhájila na Vysoké škole ekonomické v Praze v červnu 2022. (Miková, 2022) V této práci byly otestovány webové stránky databáze (sbírky vzpomínek) Paměť národa (https://www.pametnaroda.cz/cs) z hlediska jejich použitelnosti pro uživatele. V článku je popsán samotný projekt Paměť národa a testování společně s jeho výsledky.

Paměť národa

„Paměť národa je jednou z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě, kteří byli přímými svědky událostí 20. století.“ (Paměť národa – O projektu, 2008-2021) Databáze soustřeďuje a uchovává informace důležité pro každého z nás, neboť se týkají našich dějin. Paměť národa je český projekt, jehož cílem je soustředit, zpracovat, uchovat a zveřejnit vzpomínky a příběhy pamětníků událostí 20. století, kteří zažili nacismus a období vlády KSČ nebo tato období znají z vyprávění svých předků a blízkých. Myšlenka o vytvoření databáze vznikla v sedmi institucích. Hlavním aktérem je instituce Post Bellum, která archiv spravuje ve spolupráci s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů. (Paměť národa, 2008-2021) Cílem projektu Paměť národa je shromažďovat vzpomínky pamětníků a následně je zpřístupňovat veřejnosti a budoucím generacím pomocí studijních materiálů uložených v archivu. Tyto materiály by měly sloužit jak odborníkům, tak zájemcům o moderní dějiny či učitelům, žákům a studentům. Dalším cílem je zvolit jednoduchý přístup k archivu a jednoduché vyhledávání, které zvládne každý. Přístupná je online od roku 2008 jako databáze/archiv pamětníků. (Paměť národa, 2008-2021)

Struktura webových stránek Paměti národa je velmi bohatá. Nabízí archiv se sbírkou vzpomínek, online magazín s články na různá témata související s tímto projektem, e-badatelnu (rozšíření archivu), upozorňuje na různé workshopy, udělování cen, provoz vlastního divadla, e-shop, centrum pomoci, vlastní aplikace, běh pro Paměť národa apod. (Paměť národa, 2008-2021)

Hlavní činností je archiv neboli sbírka či databáze pamětníků. Obsahuje velké množství profilů pamětníků a zaznamenává jejich životní příběhy a vzpomínky. Ty jsou prezentovány ve video a audio formě a i v písemné podobě.

Webová stránka Paměti národa

Úvodní stránka webu je velice jednoduchá a není přehlcena zbytečnými informacemi. Je vyobrazena na obrázku 1, kde je patrné umístění rozcestníku do archivu a do magazínu. Obsahuje menu, logo v levém horním rohu, přepnutí do anglické mutace a pole pro fulltextové vyhledávání. Pod již zmíněným rozcestníkem se nachází zápatí stránky, kde nalezneme statistiky archivu, např. počet publikovaných profilů pamětníků, zmenšenou podobu horního menu doplněnou o odkaz na přihlášení do tzv. e-badatelny, názvy zakládajících institucí s odkazem na jejich webové stránky a odkazy na sociální sítě Paměti národa (Facebook, Twitter a YouTube).

Obrázek 1 Úvodní stránka webu Paměti národa (Pameť národa)

Strana archivu neboli Databáze pamětníků (tlačítko Pamětníci) má záhlaví i zápatí stránky stejné jako stránka úvodní. Na obrázku 2 je vyobrazena prostřední část webu, konkrétně, jak vypadá úvodní strana archivu. Je přidané druhé menu, které se váže ke způsobům vyhledávání. Dále jsou v této části stránky pomocí obrázků s názvy, případně doplněnými datacemi, znázorněny epochy a témata.

Obrázek 2 Archiv Paměti národa (web Paměť národa)

Termín použitelnost obecně a formy jejího testování

S termínem použitelnost se setkáváme každý den v běžném životě. Využívá se v širokém spektru oborů od informačních technologií, webových stránek přes elektroniku, např. v podobě mobilních telefonů, až po každodenní život každého z nás, kde se může jednat o kuchyňské spotřebiče, nábytek, dopravní prostředky apod. Pojem použitelnost (anglicky usability) si lze zjednodušeně vysvětlit jako snadné použití produktu či věci.

Použitelnost webových stránek je velmi důležitou vlastností každé webové stránky. Jedná se o neviditelnou vlastnost. Uživatel nepřemýšlí nad tím, jak s webem pracovat, a vše dělá automaticky. Ve chvíli, kdy uživatel narazí na problém, použitelnost začne být viditelnou vlastností. (Fendrych, 2012) Použitelnost konkrétního webu se zaměřuje převážně na uživatele, kteří jsou klíčoví pro existenci samotného webu. Správnou použitelnost poznáme podle toho, jak se podaří uživatelům dosáhnout cíle, kvůli němuž stránku navštívili, a dokáží se k němu bezchybně dostat i v přijatelném časovém úseku. Cílem může být to, že uživatel chce najít nějakou konkrétní informaci, jako kontaktní informace, sídlo firmy apod. (Janovský, 1999-2022)

Použitelnost webových stránek lze testovat mnoha metodami a testy: A/B testování, heuristická analýza, uživatelské testování na více způsobů, třídění karet (Card Sorting), testování zaměřené na skupinu (Focus Groups), rychlotesty použitelnosti, teplotní mapy (Heatmaps) apod. Díky testování lze zjistit stav webových stránek a na základě toho navrhnout vylepšení vedoucí ke správné použitelnosti.

Obecně se testování skládá z pěti kroků (Malkusová, 2015; AITOM; Human computer interaction, 2009):

1. Výběr oblasti zkoumání

Definovat, co konkrétně chceme testovat, tedy jaká bude oblast zkoumání, a k tomu vybrat vhodnou metodu testování.

2. Výběr testerů, na kterých bude web testován

Testery volíme ideálně v naší cílové skupině, nebo co nejvíce podobné cílové skupině, v našem případě uživatele zajímající se o historii, učitele, žáky, apod. která bude pravděpodobně testovaný web používat. Ideálním počtem je pět testerů, jelikož již pět testerů odhalí 75 % zásadních problémů s použitelností, viz graf na obrázku 3.

Graf 1 Vliv počtu testerů na odhalených problémech (AITOM - Uživatelské testování krok za krokem)

3. Příprava scénáře testování

Tvorba tzv. testovacích scénářů, které budou využity při samotném testování. Jedná se o scénář průběhu testování, který obsahuje úkoly pro testery.

4. Vlastní testování

Samotné testování je potřeba zahájit vysvětlením důvodu testování, jeho průběhu, a také toho, co bude s testováním spojeno, jak bude náročné apod. Poté následuje zadávání úkolů vytvořených v průběhu přípravy testovacích scénářů. Tzv. moderátor, který vede testování, zapisuje poznámky o průběhu testování, které budou použity při zpracování a vyhodnocení výsledků.

5. Vyhodnocení a zpracování výsledků testování

Při zpracování výsledků zjistíme, jaké případné problémy testeři měli a jaké byly příčiny problémů. Poté se navrhne jejich vyřešení či odstranění. Totéž bude provedeno v případě nedostatků zjištěných díky pozorování průběhu testování.

Testování použitelnosti webových stránek Paměti národa

Cílem bylo otestovat webové stránky neboli webový archiv Paměti národa, konkrétně jejich použitelnost z uživatelského hlediska. Ta je podstatnou vlastností každé webové stránky a závisí na ní existence webu jako takového. Dalším cílem bylo na základě testování zjistit přednosti a nedostatky daných webových stránek a navrhnout jejich případné vylepšení.

Testování bylo provedeno několika vybranými metodami, konkrétně heuristickou analýzou, rychlotestem použitelnosti a uživatelským testováním. Web byl také zhodnocen pomocí znaků použitelného webu jako např. jednoduchost a uživatelská přívětivost, přehledné zpracování stránek a její grafiky (čitelnost písma, vhodná barevnost, …), profesionální logo se správným umístěním, apod. (Bada, 2020)

Uživatelské testování

Uživatelské testování probíhalo formou moderovaného testování, kdy byly testerům, kteří web Paměti národa nikdy neviděli, zadávány úkoly. Úkolů bylo připraveno celkem 16. Po vyhodnocení uživatelského testování pěti uživateli byly mezi jednotlivci zjištěny shody i neshody. Zhodnocení a porovnání výsledků mezi jednotlivými testery pak bylo provedeno na základě poznámek z testování, které byly porovnány mezi sebou po jednotlivých úkolech.

Hodnocení podle jednotlivých úkolů (Miková, 2022):

1. Zjistěte, o čem je projekt Paměť národa.

Tento úkol všichni testovaní uživatelé velice dobře a rychle splnili. Podle vlastní logiky se vydali do části O projektu, kde našli požadovanou odpověď. Na webu je tedy velmi jednoduše a rychle dohledatelné, o čem vůbec projekt Paměť národa je.

2. Jakými historickými tématy se Paměť národa zabývá?

Testeři pročítali sekci O projektu a chtěli historická témata najít zde. Ta však na tomto místě nejsou. Je potřeba jít do archivu, tedy do sekce Pamětníci, a tam jsou historická témata, kterými se Paměť národa zabývá, popsána. Všichni testeři se nakonec k cíli tohoto úkolu dostali.

3. Zjistěte, jaké jsou možnosti vyhledávání.

Na tomto webu je více možností vyhledávání profilů pamětníků. Jedná se o abecední index, přehled epoch a výročí, témat a kategorií, a nakonec dvě vyhledávací pole. Každý z testujících byl schopen uvést alespoň jednu možnost. Každý zmínil vyhledávací pole, které se vyskytuje v podstatě na všech webech a je tedy nejznámější možností vyhledávání. Někteří však uvedli, že nechápou, proč jsou na webu tato vyhledávací pole dvě. Často byl jimi také zmiňován abecední index. Dva uživatelé byli schopni vyjmenovat všechny možnosti, ostatní zmiňovali po dvou možnostech. Hlavním cílem tohoto úkolu bylo, aby si uživatelé uvědomili, že se na tomto webu dá vyhledávat více způsoby než jen pomocí vyhledávacího pole.

4. Zjistěte, jaké workshopy nabízí Paměť národa.

Zde nastaly první komplikace. Tento úkol některým zabral hodně času, jeden testovaný dokonce ani k cíli nedošel. Hlavním problémem je nejspíše rozbalovací menu Více, které je nevýrazné. Po otevření je navíc velice nepřehledné a text v něm velmi splývá. Nastal i okamžik, kdy měl uživatel menu rozbalené, ale pojmu Workshopy si nevšiml. Toto menu by bylo vhodné uspořádat jiným způsobem, minimálně úpravou textu.

5. Přejděte do e-shopu Paměti národa.

Vstup do e-shopu se stejně jako workshopy nachází v menu Více. Byl zde tedy podobný problém jako v předchozím případě. Většina uživatelů se však poučila z předešlého úkolu a k cíli došla o trochu rychleji. Ale i přesto to komentovali negativně a volili by jiné uspořádání.

6. Najděte, jaké má Paměť národa pobočky v celé ČR.

Pobočky Paměti národa jsou nevhodně umístěné. Jsou opět v menu Více. Ideálně by tyto informace měly být v sekci O projektu, případně v Kontaktech. Toto očekávání měli skoro všichni testeři. Někdo pobočky našel přes Více, jelikož podrobně pročítal tuto sekci během plnění předchozích dvou úkolů. Ostatní však šli automaticky do sekce Kontakty. Informace o pobočkách by měly být přemístěny.

7. Najděte kontakty na spravující instituci s názvem Post Bellum.

Zde se cesty k cíli lehce lišily, ale všichni testeři k cíli dospěli. Kontakty na spravující instituci Post Bellum lze najít na více místech různými cestami. Kontakty jsou k nalezení logicky v sekci Kontakty přes sekci O projektu. Další možností, kterou někteří testovaní použili, bylo použít odkaz přímo na stránky instituce nacházející se v dolní části webu. Na webu Post Bellum je poté třeba vstoupit do sekce O nás a zde najít kontakty. Poslední využitou cestou bylo tlačítko Kontaktujte nás, které se nachází v dolní části webu. To však odkáže uživatele do kontaktů v sekci O projektu. Zde není třeba nic měnit, kontakty jsou logicky umístěny a lze se k nim dostat dokonce i více způsoby.

8. Vyhledejte všechny informace o tématu Holocaust.

Tento úkol nebyl nijak složitý a bylo to znát i na jeho vypracovávání jednotlivými testery. Čtyři z pěti testujících našli všechny informace o tématu holocaust přes hlavní stránku archivu, kde ze seznamu témat vybrali dané téma či si seznam témat otevřeli zvlášť. Jeden z testerů si tento úkol ulehčil a termín zadal do vyhledávacího pole. Výsledek byl však velice podobný jako při postupu ostatních, jen s menšími odlišnostmi. Vyhledáním přes seznam témat byl výsledek o něco kvalitnější.

9. Zjistěte, co je to e-badatelna.

Informace o e-badatelně jsou na webu špatně dohledatelné. Většina uživatelů si v pravé horní části všimla přihlášení do e-badatelny. Čekali, že v tomto místě se také o ní něco dozvědí. Poté bloudili po webu a většina testerů nakonec našla odpověď na otázku, co je e-badatelna, v sekci O projektu. Jeden tester dokonce našel odpověď v sekci Častých dotazů. Většina si všimla pojmu e-badatelna i v dolní části webu, to však opět odkazovalo pouze na přihlášení.

10. V abecedním indexu vyhledejte pamětníka jménem Vítězslav Mácha a otevřete jeho profil. (Profil si pečlivě prohlédněte a zapamatujte.)

V tomto úkolu se vyskytl problém, který však není nijak závažný. Jde o to, že uživatel, který tento abecední index používá poprvé, nemá možnost vědět, že index je uspořádaný abecedně podle příjmení pamětníků. Všichni, kteří danou chybu udělali, hned přišli na správné řešení. Čtyři z pěti testerů však nejdříve vybrali písmeno, kterým začínalo jméno křestní. Hned však zjistili, že je to špatně, a vybrali první písmeno pamětníkova příjmení. Jeden uživatel vybral hned písmeno podle příjmení. Není to žádný zásadní problém, jelikož byli uživatelé okamžitě schopni chybu napravit. Z hlediska úspory času by však bylo vhodné zmínit, že je řazení podle příjmení.

11. Přihlaste se do e-badatelny pomocí mých (tzn. autorčiných) přihlašovacích údajů, které jsou na webu uložené. (Přihlášení pomocí mých přihlašovacích údajů, aby se každý tester nemusel registrovat, jelikož je pak ještě třeba schválení administrátorů webu.)

Se splněním tohoto úkolu nebyl žádný problém. Z předchozích úkolů již vyplynulo, kde se přihlašování do e-badatelny nachází. I bez předchozích úkolů by však nebylo těžké ho najít.

12. Znovu si otevřete profil pamětníka Vítězslava Máchy a poznejte rozdíl před a po přihlášení do e-badatelny.

Tento úkol byl složitější a v podstatě jen informativní, aby uživatelé do budoucna věděli, že je po přihlášení možnost nějakého rozšíření informací. Rozdíl před a po přihlášení ale poznal pouze jeden z testerů.

13. Vyhledejte všechny pamětníky, kteří jsou/byli sportovci.

Vypracováním tohoto úkolu se dalo plynule navázat na úkol předchozí, jelikož vyhledaný pamětník Vítězslav Mácha byl sportovec. Stačilo se z jeho profilu prokliknout na ostatní sportovce. Touto cestou šel však pouze jeden účastník testování. Ostatní se snažili v sekci Kategorií najít kategorii sportovci, taková možnost však v seznamu kategorií není. Ti, co se vydali touto cestou, nakonec napsali pojem do vyhledávacího pole. Většina z nich uvedla, že by pro takovéto případy vytvořili kategorii, která by byla více viditelná a dala se lépe dohledat.

14. Zjistěte, o kterých pamětnících naposledy vyšly publikace s jejich životním příběhem.

Tento úkol lze považovat za jeden z nejtěžších v závislosti na tom, kde se tato informace vyskytuje. K cíli tohoto úkolu došel pouze jeden testující a lze říci, že i trochu se štěstím. Tato informace se nachází v pravé části webu a jen na určitých stránkách, např. u epoch a témat. Jedná se o stěží dohledatelnou informaci, která je v podstatě novinkou a zasloužila by si lepší a viditelnější umístění, např. umístění do kategorie novinek.

15. Přejděte do magazínu Paměti národa a vyhledejte články na téma 1. světové války.

Na tomto úkolu se ukázalo, jak je magazín špatně vytvořený. Kategorie podle témat se zde vůbec nevyskytují. Uživatelé bloudili po celém magazínu a nebyli schopni články na dané téma najít. Čtyři testující nakonec pojem vepsali do vyhledávacího pole, jenže tímto jediným možným způsobem je uživatel vrácen do archivu a systém vyhledává všechny zmínky o daném tématu. Hledané články jsou ve výčtu až úplně poslední. Magazín je tedy velmi nedokonalý. Poslední uživatel, který vyhledávací pole nevyužil, nakonec články vůbec nenašel.

16. Vraťte se na úvodní stránku webu.

Na závěr nejjednodušší z úkolů, který měl za cíl otestovat hlavně to, zda je na webu správně nastavené logo, které odkazuje na úvodní stránku. Jelikož všichni testeři byli denními uživateli internetu, věděli, že návrat na úvodní stranu umožňuje logo, všichni tedy na něj klikli a bylo zjištěno, že logo Paměti národa na úvodní stránku odkazuje.

Doporučení

Testování umožnilo identifikovat nedostatky webu a zformulovat doporučení pro vylepšení (Miková, 2022):

Nevýrazné logo: Logo je na webu správně umístěné. Je však z vizuálního hlediska (včetně barevnosti) nevýrazné, proto navrhuji jeho úpravu.
Nevýrazný vzhled webu jako celku: Vzhled webu je černobílý a nevýrazný. Bylo by tedy vhodné web upravit barevně, dále zvážit zvýraznění nadpisů, přidání obrázků na úvodní stranu a odebrání obrázků z pozadí.
Z části chybějící a z části neúplná anglická mutace webu: Jedná se o zásadní problém. Web nabízí anglickou mutaci magazínu, která však neexistuje. Bylo by tedy vhodné tuto jazykovou mutaci vytvořit. Zároveň v anglické mutaci archivu jsou některé části v českém jazyce, toto je třeba dopracovat.
Nevhodná část menu „Více“: Tato část menu se rozbaluje směrem nahoru a je velice nepřehledná. Obsahuje velké množství pojmů, které splývají, a je těžké v něm něco najít. Stálo by za zvážení upravit písmo či tuto část vyřešit jiným, přehlednějším způsobem.
Nevhodné umístění některých prvků: Některé prvky jsou umístěné na nelogických místech a bylo by vhodné je umístit lépe (např. pobočky Paměti národa).
Nejasné řazení v abecedním indexu: V abecedním indexu je logicky řazení jmen podle abecedy. Není zde však uvedeno, že se pamětníci řadí podle příjmení. Bylo by třeba uvést krátkou poznámku o způsobu řazení.
Špatně dohledatelné informace o posledních publikovaných profilech pamětníků: Tyto informace se zobrazují v pravé části webu, ale pouze na některých stránkách. Ideální by bylo vytvořit sekci novinek, kde by se na ně dalo kliknout, což by otevřelo seznam posledních publikovaných. Případně by se tyto novinky, nejlépe přímo zmíněný seznam, mohly umístit přímo na úvodní stránku, kde by byly lépe viditelné.

Neúplný a nepřehledný magazín: Celá část magazínu je nepřehledná. Vyskytuje se zde velké množství textu, kterým je přehlcen. Vyhledávání článků nefunguje, jak by mělo. Nejsou zde kategorie podle témat, a přes vyhledávací pole se hledá daný dotaz v celém webu, včetně archivu. Články jsou poté umístěny až na konci výsledků vyhledávání.

Závěr

Testování použitelnosti webu za vyzkoušení různých metod, od heuristické analýzy, přes rychlotest použitelnosti až po uživatelské testování, se uskutečnilo během měsíce března roku 2022 (pojednává o něm praktická část bakalářské práce). S využitím jednotlivých metod testování byly získány výsledky konkrétně ze vzorku práce pěti testerů, jejichž množství bylo dostačující. Ukázalo se tedy, že i s menším počtem testujících lze získat kvalitní závěry. Jak ukazuje i graf se zaznamenáním vlivu počtu testerů na množství odhalených problémů, již při pěti testujících je odhaleno 75 % zásadních problémů s použitelností webu. Nejvíce odhalilo uživatelské testování prováděné na zmíněných testerech, kteří web Paměti národa nikdy nenavštívili. Byly získány relevantní výsledky, na jejichž základě bylo možné formulovat závěry obsahující konkrétní doporučení pro zlepšení webu. Autoři webu Paměti národa mohou těchto závěrů využít pro budoucí vývoj. Web lze označit za použitelný, avšak s již zmíněnými drobnými nedostatky, které je možno odstranit. Nejedná se však o žádné závažné problémy, které by měly zásadní vliv na existenci webových stránek Paměti národa jako takových.

Zdroje

AITOM. Uživatelské testování krok za krokem. AITOM. [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné z: https://www.pojdmetestovat.cz/file/16.

BADA, Tomáš. 7 znaků profesionálního webu. Vyrobawebu.cz [online]. 2020-05-02 [cit. 2022-08-18]. Dostupné z: https://www.vyrobawebu.cz/7-znaku-profesionalniho-webu/.

FENDRYCH, Adam. Pletou se vám pojmy použitelnost a user experience?. Sherpas [online]. 2012-03-08 [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://www.sherpas.cz/blog/pletou-se-vam-pojmy-pouzitelnost-a-user-experience.

JANOVSKÝ, Dušan. Použitelnost stránek. Jak psát web [online]. [cit. 2021-11-12]. Dostupné z: https://www.jakpsatweb.cz/pouzitelnost.html.

MALKUSOVÁ, Tereza. Použitelnost webových stránek: Co vše můžeme testovat?. MladýPodnikatel.cz. [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné z: https://mladypodnikatel.cz/co-vse-muzete-testovat-na-webu-t26599.

MIKOVÁ, Adéla. Použitelnost webových stránek sbírky vzpomínek Paměť národa. Praha, 2022. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra informačního a znalostního inženýrství. Vedoucí práce Richard Papík.

Uživatelské testování. Human computer interaction. [online]. © 2009 [cit. 2021-11-20]. Dostupné z: https://human-computer-interaction.webnode.cz/testovani-a-hodnoceni-rozhrani/metody-testovani/uzivatelske-testovani/.

Upwards Print

Mar 01, 2023