Kniha ve 21. století: malá online ochutnávka

PhDr. Renáta Salátová / Knihovnický institut Národní knihovny České republiky

15. ročník této tradiční konference tentokrát konané v online prostředí zahájila ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny PhDr. Libuše Foberová, Ph.D. Ve svém příspěvku pochválila (i my chválíme) vedoucí konference Mgr. Michaelu Mrázovou a její tým za výbornou organizaci této online konference. Představila subjekty podílející se na organizaci konference tj. Moravskoslezskou knihovnu v Ostravě, Katedru bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědné fakulty Slezské Univerzity v Opavě, Sdružení univerzitních knihoven a Sdružení knihovníků a informačních pracovníků pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Dle jejích slov by konference měla být zaměřena na tři oblasti: knihovny jako komunitní a vzdělávací centra, Smart knihovny, trendy, jejichž poznáním se pokouší knihovna změnit.

Dále promluvil Mgr. Martin Tichý, Ph.D. zástupce vedoucího Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SLU v Opavě, který vzpomněl například první ročník této konference konaný v roce 2004. Nakonec hovořil doc. PhDr. Richard Papík, Ph. D., který  nejen shrnul celou oblast knihovnictví a přínosy tohoto oboru, ale současně i provázel dopoledním blokem přednášek.

První příspěvek měla PhDr. Marcela Katuščáková, PhD. vyučující na Univerzitě Komenského v Bratislavě, na fakultě sociálních a ekonomických věd, která se zajímá  o problematiku znalostního managementu propojeného na problematiku LBD (Literature-based discovery) – objevování nových znalostí v databázích lékařských článků.

Ve svém příspěvku nás informovala o změnách v prostředí vědy. Mluvila o „oddělených ostrovech poznání“. Zmínila také profesora Don R. Swansona (1924-2012), který koncem 80. let 20. století upozornil na množinu vědeckých poznatků, které jsou rozptýleny ve velkém množství vědeckých časopisů čekajících na smysluplné propojení.  Rozhodl se tedy rozšířit možnosti informačního průzkumu o objevení implicitních vztahů v rámci fragmentu poznání. Autorka příspěvku toto demonstrovala na případu Swansonova přítele, který měl Raynaudův syndrom a dr. Swanson slyšel, že tento syndrom se dá léčit pomocí rybího tuku. Prof. Swanson tedy vztah syndromu a rybího tuku, který by měl být popsán v odborné literatuře, začal zkoumat. V tehdejší době vše ručně bez pomocí počítačů. V současnosti je možné zjednodušit aplikaci náročné metody LBD pomocí nových informačních technologií. To může pomoci jak informačním pracovníkům, tak pracovníkům výzkumným. Největší pozornost je věnována použití metody LBD v biomedicíně, ale implementace této metody se jeví možná i v dalších oborech.

Druhou přednášející byla Mgr. Pavlína Tassanyi, vedoucí Oddělení vzdělávání, vědy, výzkumu, vývoje a digitalizace,  která shrnula současný stav stavby Černé kostky a přednesla harmonogram plánované realizace.  Přestavila 3D model budoucí knihovny, kde nechybí nahrávací studio, roboti, nejmodernější technologie, zařazení maker space dílny a herny virtuální reality apod. Popsala vnější a  vnitřní dispozice stavby. Uvedla například, že Černá kostka by měla být chytrou a zelenou budovou.  Příspěvek nám ukázal, jak nesnadné je plánovat technologii a služby budoucnosti v dlouhodobém horizontu. Současně popisuje činnost a úkoly vyplývající z činnosti týmu MVKOS, jenž se zabývá přípravou podkladů a návrhů souvisejících se stavbou.

Při seznámení se s organizátory konference, tj. Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě, kterou pochválil za vzornou organizaci, dále se spoluorganizátory Slezskou univerzitou v Opavě a Svazem knihovníků a informačních pracovníků, se doc. Papík zmínil o roli knihovnických časopisů z hlediska rozvoje vědy. Zmínil se o časopise Ikaros (následující přednášející je jeho šéfredaktorem), Duha, Čtenář, Knihovna plus a ITlib.

Závěrečný příspěvek dopoledního bloku měl PhDr. Pavel Farkas, ve kterém představoval knihovnu jako součást chytrých měst. V tomto příspěvku se objevovala slova jako user experience, práce s informacemi, informace ve veřejném prostoru, „jazyk města“, design informace, wayfinding, sémiotické vnímání informací….. Dále se věnoval popisu znaků, jaké vykazuje budova knihovny.  Zdůraznil hodnotu informace, jak je důležitá pro navigaci nejen v prostoru města, ale i  v knihovně samotné. Uživatelé se nám nebudou ztrácet. Ve svém příspěvku se zamýšlí nad hodnotami veřejných budov – knihoven, jako součást moderních měst. Dále, zda má použitelnost či uživatelský prožitek místo v architektuře knihoven a jakou roli mají knihovny ve společnosti plnit? Jelikož autor hodně cestuje,  prezentace byla doplněna množstvím obrazového materiálu.

Odpolední blok byl vyplněn panelovou diskusí k tématu (nejen) národních knihoven z pohledu jejich postavení, poslání a klíčových úkolů. Diskutovali: Mgr. Pavla Rygelová, Mgr. Tomáš Foltýn, Ing. Josef Dzivák, prof. PhDr. Dušan Katuščák, PhD. Panel diskutujících vedla Mgr. Michaela Dombrovská, Ph.D. Diskutovalo se o roli Národní knihovny ve společnosti, digitalizaci, zpřístupnění děl, občanské vědě (zvláště na Slovensku), oblasti spolupráce národních a univerzitních knihoven, roli národních knihoven a Národní knihovny, role univerzitních knihoven v České republice a na Slovensku, věda a výzkum v Národní knihovně, která by měla být vůdčí, dále role oborových časopisů (založit či transformovat stávající časopisy na jeden vědecký časopis), problematika open access v českém i slovenském prostředí, zpřístupnění vědeckých článků a dat, financování lokálních i mezinárodních projektů, problematika autorského zákona a mnohé jiné.