Editorial 2021/2
naše podzimní číslo Knihovny plus přináší mimo jiné reakci na aktuální dění ve společnosti a to ve formě dvou článků s tematikou COVID-19. Studenti VŠE v Praze poslali dva příspěvky. První příspěvek je věnován e-health v České republice. Ve svém příspěvku autor porovnává aktuální webové stránky přinášející informace o coronaviru. V poslední části autor tyto stránky hodnotí a to z hlediska informační hodnoty, uživatelského prostředí a technické vyspělosti.
Druhý příspěvek pojednává o informačních zdrojích s covidovou tematikou. Jelikož tato nemoc zasáhla všechny oblasti našeho života, musely na ně zareagovat i informační zdroje. Jedná se o webové stránky, weby, portály, Instagramy aj. Autorka se snaží o kategorizaci těchto informačních zdrojů, popisuje přizpůsobení se uživateli, dostupnost jednotlivých webů, technické problémy, ale také vyhledávání v samotných zdrojích.
U informačních zdrojů ještě zůstaneme. Tereza Melichová pokračuje ve svém tématu a to je databáze ANL (první část vyšla v Knihovně: knihovnické revue 1/2021). V tomto navazujícím článku popisuje kroky vedoucí k vytváření obsahu databáze ANL. Cílem bylo zmapovat bibliografickou činnost knihoven zapojených do excerpování periodického tisku v rámci podprogramu VISK 9/I. Dále zjištění chybovosti jednotlivých knihoven a počet záznamů ANL v roce 2019.
Navazujeme další zajímavou a nejen pracovníkům knihoven nápomocnou mediální databázi ANOPRESS. Autorka nám v úvodu shrnuje nabídku této databáze, možnosti jejího využití a zajímavosti vyplývající z období covidové pandemie. Věnuje se také způsobu ukládání zpráv do databáze, jejíž historii sahá až do roku 1996. Od skenování a ručních přepisů rozhlasových a televizních zpráv v minulosti, po monitoring médií za pomocí umělé inteligence a převod do textové podoby pomocí nejmodernějších technologií v současnosti. Od roku 2019 začala databáze nabízet příspěvky ze sociálních médií Facebook, Instagram, Twitter.
V části Informace a konference nalezneme několik zajímavých článků. V poslední době přibývá hackerských útoků na státní instituce – knihovny nejsou výjimkou. Autoři David Kudrna z NÚKIB a Ondřej Hudeček z MKP nám předkládají k zamyšlení oblast kybernetického zabezpečení v kontextu každodenního knihovnického života. Současně nás varují před následky takového kybernetického útoku. Seznamují nás s pojmy: frázová hesla, phishing a dvoufaktorové ověřování. Upozorňují na nebezpečné přílohy a jejich otevírání a zdůrazňují, proč neodkládat aktualizace. Také NÚKIB ve spolupráci s MZK připravil kurz kybernetické bezpečnosti, který je bezplatný a který všem vřele doporučujeme absolvovat.
Stále se pohybujeme v oblasti informačních technologií. To dokládá i článek Marie Zabystrzanové z Knihovny Třinec. V článku se dočteme, jak v Knihovně Třinec využívají při práci s dětmi didaktické robotické hračky, ozzoboty, Lego Boost aj. vše na základě STEM, což je vzdělání v oblasti přírodních věd (science), techniky a technologie (Technology, Engineering) a matematiky (Mathematic). Propojení vědy, techniky, technologie, umění a matematiky. Děti uplatňují kritické myšlení a kreativní řešeni problému. Není překvapující, že knihovníci používají knihu jako most k technologiím.
Redakce přináší zprávu o výstavě „Voscovek a Wherrick volají Prahu“, která proběhla v létě v Kulturním centru Chaberský dvůr. Tato interaktivní výstava nás seznamuje s dosud ne tak známým tvůrčím obdobím této dvojice a to obdobím jejich amerického exilu 1941-1945. V říjnu můžete výstavu vidět v Městské knihovně Svatopluka Čecha v Pečkách.
V závěru této části přinášíme informaci o největší celostátní knihovnické konferenci Knihovny současnosti za účasti zahraničních hostů konané na počátku září již tradičně v Olomouci. Organizátorem je SDRUK a záštitu převzal ministr kultury Lubomír Zaorálek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga a hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.
V tomto čísle najdeme také rubriku Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.