ÚISK: 70 let vysokoškolského studia knihovnictví a informační vědy na FF UK

Zdeňka Čížková, Lucie Dorážková, Aneta Špínová, Ivona Zajíčková, Adéla Jarolímková /
Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK

Úvod

Ústav informačních studií a knihovnictví (ÚISK) oslavil minulý rok 70 let od svého založení. Výročí, které se bohužel nepodařilo oslavit formou společenské akce, jak bývá zvykem, si připomeňme alespoň tímto článkem, který popisuje historii a současnost ústavu. Dále potom osobnosti, které formovaly vývoj oboru do dnešní podoby známe dnes. Vzhledem k tomu, že historie vysokoškolského studia oboru před rokem 1989 je podrobně popsána ve sborníku k 40. výročí ÚISK (Cejpek 1991), věnujeme se především vývoji v následujícím období a srovnání se současností.^[1]

Historie ÚISK

Knihovnické kurzy existovaly již od roku 1918, ale k jejich zařazení do vysokoškolského studia došlo až v roce 1927 z iniciativy Zdeňka Tobolky. Jednalo se o dvouleté kurzy pro vzdělávání v knihovnictví vědeckém a administrativním. Samotný obor v rámci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (UK) se dočkal svého založení v roce 1950, tehdy jako lektorát knihovnictví pod vedením PhDr. Jaroslava Drtiny.

Docent Drtina posléze proměnil dvouletý lektorát* knihovnictví na katedru knihovnictví se čtyřletým, později pětiletým dvouoborovým studiem. V šedesátých letech 20. století se katedra stala součástí nově vytvořeného Institutu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy, později Fakulty sociálních věd a publicistiky UK. Mezi lety 1958–1967 byly do výuky zavedeny nové předměty z oblasti dokumentace a vědeckých informací. Spojení knihovnicko-bibliografického zaměření s vědeckými informacemi vedlo k přejmenování katedry na Katedru knihovnictví a vědeckých informací. Bylo zavedeno nástavbové a později postgraduální studium pro absolventy vysokých škol. Výuka na katedře zrcadlila celospolečenské změny v šedesátých letech a měnila se i forma studia. Upustilo se od povinných přednášek ve prospěch individuálnějšího přístupu ke vzdělávání. V téže době nastoupil do funkce vedoucího katedry PhDr. Jiří Kábrt.

Po roce 1968 se katedra vrátila zpět na Filozofickou fakultu. Došlo k oslabení personálu katedry, především z politických důvodů. V období normalizace se forma studia najela do starých kolejí. Návštěva přednášek byla povinná a počet výukových hodin se pohyboval mezi 30 až 35 hodinami týdně. Dbalo se na propojení odborných přednášek s výukou marxismu-leninismu. Omezoval se i počet externích vyučujících, a to jak z důvodu politických, tak pro nedostatek finančních prostředků. Katedra zajišťovala výměnné bezdevizové praxe v Německé demokratické republice, Polsku a Bulharsku. Pro malý zájem studentů se praxe v Polsku přestala uskutečňovat.

Období 80. let byla pro studenty „nudná“ a „plná apatie“ v jejich oboru. Katedra získala v roce 1989 titul „vzorná katedra“ za plnění pedagogických a administrativních úkolů. „Vědeckovýzkumný program katedry, jehož výsledky nebyly příliš zveřejnovány a v podstatě celkovému úpadku katedry nemohly zabránit, vedl ke zlepšení materiálního vybavení katedry a k posílení výuky počítačových předmětů a laboratorní praxe.“(Cejpek 1991)

Sametová revoluce zamíchala i s vedením na katedře, staré vedení odstoupilo a vedoucím se stal Jiří Cejpek. Za jeho působení došlo k přeměně katedry na Ústav informačních studií a knihovnictví. Jeho ředitelem se v roce 1994 stal doc. PhDr. Rudolf Vlasák, který ve funkci setrval do roku 2002. V novém tisíciletí ústav přesídlil do Jinonic. Roku 2002 byl zvolen do funkce ředitele doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., kterého po deseti letech vystřídala PhDr. Barbora Drobíková, Ph.D. K poslední personální změně došlo v roce 2019, kdy se ředitelkou ústavu stala Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. (Historie Ústavu © 2013).

Nejvýznamnější událostí prvního desetiletí 21. století byl v ÚISK vznik navazujícího magisterského oboru Studia nových médií, který se poprvé otevřel v akademickém roce 2006/07 a za jehož vznikem stály osobnosti jako Petra Jedličková, Denisa Kera a Daniel Říha. Na rozdíl od podobně nazvaných oborů na jiných vysokých školách klade tento obor důraz na otázky informační vědy a vztah k „tradičním“ médiím a institucím. (Jedličková 2007) Obor (či dnešní terminologií program) Studia nových médií patří na FF UK k nejžádanějším. Od roku 2008 je jeho vedoucím Mgr. Josef Šlerka, Ph.D., významný odborník v oblasti sociálních sítí, mezi výrazné tváře oboru patří také Mgr. Vít Šisler, Ph.D., který je jedním z tvůrců úspěšné hry Československo 38–89^[2], a Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D., která se zabývá především vztahem dětí a rodičů k digitálním technologiím.

Proměnou prošly postupně i tradiční obory ÚISK. V letech 2013–2014 byl s podporou Operačního programu Praha – Adaptabilita (OPPA) modernizován bakalářský program Informační studia a knihovnictví. Další proměna tohoto programu pak následovala v roce 2019. Ačkoliv zaměření programu zůstává pevně ukotveno ve třech pilířích – informační vědě, knihovnictví a knižní kultuře, nová struktura studijního plánu umožňuje rychleji reagovat na aktuální potřeby oboru snazším zařazováním nových předmětů. V této podobě byl program zahájen v letošním akademickém roce 2020/21. Navazující magisterský obor Informační studia a knihovnictví prošel aktualizací o rok dříve, nová akreditace byla udělena v roce 2018. Obor, který byl dlouhá léta vyučován ve třech specializacích – knihovnické, informační a knihovědné, se změnil na program s novým názvem – Informace, média a knižní kultura. Studenti si v něm mohou volit ze dvou hlavních modulů, jeden je věnován informačním technologiím a službám a druhý knižní kultuře, a své hlavní zaměření pak doplňují předměty z oblasti informační společnosti, čtenářství a kurátorství. Modernizoval se samozřejmě i doktorský program Informační věda.

V oblasti zahraniční spolupráce je významným mezníkem rok 2015, kdy se ÚISK stal členem mezinárodního uskupení informačně-vědních škol iSchools, které v současné době má již přes sto členů z celého světa. iSchools je významnou platformou pro spolupráci ve výuce i výzkumu, díky ní se ÚISK podílel např. na mezinárodních srovnávacích studiích Reseach Data Management and Data Literacy ^[3] či Global Tech Help Project^[4]. Na podzim vznikla v rámci evropských iSchools iniciativa společných online seminářů pro doktorandy, která může naším studentům přinést užitečné kontakty a zpětnou vazbu od zahraničních kolegů. Stejně jako v jiných oblastech, i v oblasti zahraniční spolupráce se negativně projevila pandemie. Z tohoto důvodu se v minulém roce nemohl uskutečnit oblíbený Summer Seminar pořádaný společně se School of Library and Information Science (University of North Carolina at Chapel Hill), ale kontakty mezi školami přerušeny nebyly. Velmi úspěšní jsou studenti ÚISK ve výběrových řízeních na stáž v knihovně Evropského univerzitního institutu ve Florencii, v posledních letech jsme mezi vybranými měli vždy nejméně jednoho zástupce.

Sídla ÚISK v průběhu let

Od svého založení sídlila katedra a později ústav v Celetné ulici, a to v prvním patře, kde se nacházely kanceláře, studovna, několik dalších místností a později i jedna počítačová učebna. Výuka většího počtu studentů zde byla komplikovaná a bylo nutné se vždy s Univerzitou Karlovou domluvit na zapůjčení dalších učeben v budově.

Areál Jinonice

V roce 2000 se ústav přestěhoval do nových prostor v Praze 5 Jinonicích. Jedná se o komplex budov několika fakult a institucí Univerzity Karlovy. Sídlila zde část Fakulty humanitních studií, ústavy Filozofické fakulty, Fakulta sociálních věd a Centrum pro otázky životního prostředí.

Tyto budovy v ulici U Kříže byly původně stavěny pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Avšak v roce 1999 ministerstvo přenechalo rozestavěný projekt Univerzitě Karlově, která v té době řešila nedostatek prostor způsobený nárůstem počtu studentů univerzity i vznikem nových oborů. (Modernizace 2020)

Komplex tvoří dvě budovy, třípodlažní budova A a šestipodlažní budova B, které jsou propojené. Nachází se zde knihovna T. G. M. se studovnou a menza s bufetem. K dispozici je zde zdarma šatna a součástí areálu je dokonce i univerzitní hotel.

Dalo by se říci, že přesun z Celetné do Jinonic byl pro ÚISK revoluční. Obor se mohl začít více rozvíjet a díky větším prostorům přijímat více studentů a zajistit jim kvalitnější studijní podmínky.

Od roku 2020 areál prochází rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou, po jejímž dovršení zde bude sídlit pouze Fakulta sociálních věd.

Obr. 1 Budova v Jinonicích, zdroj:https://centrumcarolina.cuni.cz/CC-120.html

Na Příkopě 29

Na konci ledna 2020 se ústav z důvodů probíhající rekonstrukce areálu v Jinonicích opět přestěhoval, tentokrát do budovy Na Příkopě 29. Pro výuku jsou využívány učebny přímo v budově, v nedalekém Šporkově paláci, v Celetné ulici a v hlavní budově FF.

Studenti ale na tomto místě kvůli současné koronavirové situaci dlouho nepobyli. Měli možnost zde navštívit několik přednášek začátkem letního semestru, zbytek byl už ve znamení distanční výuky z domova, jako je tomu i v době psaní tohoto článku.

Historie budovy Na Příkopě 29 je zajímavá. Palác Šramota s kavárnou Lloyd vznikl jako novostavba na místě staršího domu v letech 1926–1927. Budovu projektovala a postavila firma Ing. Belada & spol. Tato stavba dominovala okolním postarším obchodům svou novostí a elegancí. (Novostavba paláce 1927)

Budova má celkem osm pater, dvě pod zemí a šest nad zemí. Pod zemí se nacházely velké restaurační prostory s moderním příslušenstvím. Restaurace patřila ke špičce tehdejšího pohostinství. Přízemí zaujímaly rozsáhlé obchodní místnosti. Další dvě patra obsadila velkokavárna Lloyd. Kavárna nabízela útulné prostředí, prostorné herny, kulečníkovou síň a každý večer se zde pořádaly koncerty. Její jedinečnost podtrhávala i rozlehlá letní terasa. Nad kavárnou se nacházela dvě patra, která sloužila k bankovním účelům, a poslední obýval velký moderní fotoateliér. Plochá střecha byla využívána jako terasa a naskýtal se z ní rozhled na celou Prahu.

V letech 1959–1960 byla budova podle návrhu architektů Jiřího Kadeřábka, Karla Firbase a V. Tomeše přestavěna na restauraci a bufet Moskva. Na fasádě je od té doby v úrovni prvního a druhého patra, kde se předtím nacházela kavárenská terasa, závěsná prosklená stěna. (Novostavba paláce, 1927)

V současnosti budova slouží jako sídlo pobočky České spořitelny a několika kateder Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Obr. 2 Současná budova v ulici Na Příkopě, zdroj: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/o-ustavu/historie-ustavu/historie-budovy-na-prikope-29/

Vývoj vyučovaných předmětů

Skladba vyučovaných předmětů se v průběhu historie vysokoškolského studia informační vědy a knihovnictví proměňovala podle toho, jak se obor rychle vyvíjel. Doc. Vlasák, jedna z významných osobností oboru a ředitel ÚISK v letech 1994–2002 vzpomíná, že za dob jeho studia v padesátých letech 20. století měly některé předměty podobné názvy jako dnes, například věcné pořádání, jmenný popis nebo dějiny knihovnictví, obsahem se ale v dnešní době liší. Mezi další předměty, na které si doc. Vlasák vzpomíná, patří například psychologie čtenáře, práce se čtenářem, sovětské knihovnictví, kulturní politika nebo dějiny předmětového katalogu. Některé z těchto předmětů mají dodnes ve studijních plánech „příbuzné“, ovšem takové jako třeba sovětské knihovnictví už dnes nejsou vyučovány vůbec.

Obr. 3 Ukázka starého indexu (65 LET, 2015)

Ze starého indexu, jehož fotografie byla použita na výstavním panelu k 65 letům ÚISK, můžeme vidět další příklady předmětů, jako obrana soc. státu, řízení a ekonomika a předmět zvaný sociální seminář, ovlivněných minulým režimem, které byly z kurikula vyškrtnuty bez náhrady. Naopak předmětem, který zůstal nadále vyučován, jsou například selekční jazyky, i když pod jiným názvem. U mnoha předmětů byly naopak převzaty názvy a naprosto se změnil jejich obsah, což je vidět na příkladu Identifikačního popisu.

V následujícím srovnání se budeme věnovat především změnám předmětů po roce 1989. Mezi povinné předměty společného základu pro studenty, kteří začínali své studium na katedře vědeckých informací a knihovnictví, v akademickém roce 1990/1991 patřily například tyto: dějiny filozofie, ekonomie, sociální psychologie a logika. Tři z nich jsou povinné na Ústavu informačních studií a knihovnictví dodnes, i když pod jinými názvy. Úvod do filozofie (zde mají nyní studenti možnost zvolit si z několika variant, které nabízí Ústav filozofie a religionistiky), základy informační ekonomiky a základy logiky. Změna struktury vysokoškolského studia v České republice se odrazila i na struktuře studia na ÚISK. Dříve existovalo pouze pětileté magisterské studium, zatímco dnes studenti studují nejprve tříletý bakalářský stupeň studia s možností pokračovat v navazujícím magisterské studiu. Pokračovat ve studiu dále, konkrétně v doktorském stupni, bylo možné tehdy a je možné i dnes.

Pokud se podíváme na společné oborové předměty, dodnes zůstala zachována třeba sociální komunikace, kurz rychlého čtení, praxe, úvod do studia či dokumentografické systémy. Naprosto se vytratil kurz práce s mikropočítačem a předmět, kde se studenti učili užívat aplikaci D-base III+. Mezi dnešní poměrně nové předměty patří úvod do informační vědy, informační technologie v knihovnách a informačních institucích (i když základ tohoto předmětu se mohl schovávat v předmětu teoretické základy informačních systémů) a lektorské a prezentační dovednosti. Poslední ze zmíněných předmětů nám také ukazuje, kam se obor knihovnictví vyvíjí. Na povolání knihovníka jsou kladeny větší požadavky, mimo jiné by měl být schopen zastat pozici lektora. Moderní knihovny jsou totiž také místem pro vzdělávání čtenářů.

Velkým a zásadním rozdílem jsou jazykové požadavky na studenta. Dříve musel mít student zkoušku ze tří jazyků, posléze stačila jedna zkouška na úrovni B2 v bakalářském studiu a zkouška z akademického čtení z druhého jazyka pro navazující magisterské studium. Od roku 2020 jsou v rámci bakalářského studia opět povinné dva jazyky, jeden na úrovni B2, druhý v podobě akademického čtení.

K předmětům, které bychom dnes nazvali povinně volitelné, jich dříve patřilo mnoho, dnes bychom je našli spíš na jiných ústavech, např. genealogie, kodikologie nebo základy křesťanských nauk. Také mnoho předmětů, které byly dříve řazeny mezi povinné, najdeme dnes v sekci volitelných, jako například psychologie nebo dějiny literatury, a to světové i české. Studenti mohou vybírat i libovolné předměty z nabídky Filozofické fakulty.

V tabulce je zpracován základní přehled porovnávající stejné a rozdílné předměty. Povinné předměty byly povinné v první části studia, což by se dalo přirovnat k dnešnímu bakalářskému studiu. Předměty, které jsou označeny jako povinně volitelné, na ně poté navazovaly dle zaměření, což by se rovnalo dnešnímu výběru zaměření na magisterském studiu.

Použitá literatura:

CEJPEK, Jiří. Obor vědeckých informací a knihovnictví – minulost, současnost a zárodky budoucnosti. In: 40 let katedry vědeckých informací a knihovnictví filozofické fakulty Univerzity Karlovy: konference, Praha 20. 10. 1990: sborník. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 1991. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0869a4a0-a146-11e2-bc29-005056825209.

Historie Ústavu informačních studií a knihovnictví UK. In: Wikisofia [online]. © 2013 [cit. 2020-12-03]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Historie_%C3%9Astavu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_studi%C3%AD_a_knihovnictv%C3%AD_UK.

JEDLIČKOVÁ, Petra. Řekl někdo nová média? Ikaros [online]. 2007, 11(1) [cit. 2015-04-28]. urn:nbn:cz:ik-13347. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13347.

KOKON 2019 – konference studentů ÚISK. Ústav Informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova. [online]. 4. 5. 2019 [cit. 2020-11-23]. Dostupné z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/2019/05/04/kokon-2019-konference-studentu-uisk/.

Modernizace a rozšíření prostorového zázemí výuky v areálu Jinonice. Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné z: https://www.opvvv016-jinonice.fsv.cuni.cz/.

Novostavba paláce Šramota v Praze Na Příkopě. Český svět: ilustrovaný čtrnáctidenník. 1927, 23(47), 18. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bb1128c0-d3db-11e4-b880-005056825209?page=uuid:d61c7070-d3ef-11e4-97af-005056827e51.

Učební program Katedry vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. In: 40 let katedry vědeckých informací a knihovnictví filozofické fakulty Univerzity Karlovy: konference, Praha 20. 10. 1990: sborník. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 1991. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0869a4a0-a146-11e2-bc29-005056825209.

65 let Ústavu informačních studií a knihovnictví: Retrospektivní výstava k 65. výročí založení ústavu na Filozofické fakultě UK. In: issuu [online]. 2015 [cit. 2020-11-13]. Dostupné z: https://issuu.com/uiskffuk/docs/vystava_65_uisk?fbclid=IwAR29HI1947HCBrfiPHJxJYsCRRnvVQSCPp3snJQGk90Qaie0Y0c6juURIG.

[1] Text článku vznikl v rámci projektového semináře Informační a knihovnické služby.

[2] Hra Československo 38-89 je výuková hra zaměřená na moderní české dějiny a je vyvíjena ve spolupráci FF UK a MFF UK.

[3] https://inlitas.org/category/research-projects/redam/

[4] http://dorrstreet.org/techhelp/.

[5] STRAKA, 1991, s. 87

[6] Podle akreditačních spisů programů Informační studia a knihovnictví (Bc.) a Informace, média a knižní kultura (nMgr.)

[7] PV = Povinně volitelný předmět

* pozn. redakce: Lektorát - forma přednáškové činnosti na vysokých školách n. při něj instituci.
KRAUS, Jiří a kol. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 2 sv. ISBN 80-200-0497-1.