Nejkrásnější knižní design v letohrádku Hvězda

Aneta Křižková

Bc. et Bc. Eliška Boumová, Mgr. Zdeněk Freisleben, PhDr. Klára Voskovcová, Památník národního písemnictví / kurátoři výstavy

Výstava Z hvězdy kruh nejkrásnějších knih Česka, Německa, Polska, Slovenska a Švýcarska, která probíhá až do 1. listopadu 2020 v letohrádku Hvězda, vznikla u příležitosti 55. výročí soutěže o Nejkrásnější české knihy roku (NČKR). Tuto soutěž každoročně pořádá Ministerstvo kultury ČR a Památník národního písemnictví. Knižní design svou formou dnes překračuje i své národní hranice. Proto se organizátoři výstavy a jubilejního ročníku soutěže vydali cestou volné komparace knižního designu v zemích, které mají podobnou tradici konání soutěže o nejkrásnější knihy.

Architektura výstavy pomyslně ruší půdorys letohrádku Hvězda a současně národní příslušnost vystavených knih – v kruhu jsou volně k dispozici nejkrásnější knihy z Česka, Německa, Polska, Slovenska a Švýcarska a dvou soutěžních ročníků (2018, 2019). Vítězné knihy jsou tak vlastně podrobeny soudu každého návštěvníka – je možné vzít je do ruky, prolistovat jimi, zamyslet se nad podobnostmi či rozdíly v grafickém pojetí, ve zvolené technologii výroby, v kvalitě tisku nebo ve volbě vazby. Zajímavá je i rozmanitost soutěžních kategorií jednotlivých zemí. Vývoj v oblasti knižní tvorby je překotný a souvisí se stále širší dostupností technologií – do české soutěže se letos přihlásilo rekordních 313 knih, německých bylo 682 v roce 2019 a 660 v roce 2020, v Polsku v roce 2018 soutěžilo 204 knih, na Slovensku 214 knih v roce 2019, Švýcaři vybírali v roce 2019 z 388 knih. Knihy, které jsou v soutěžích krásy nahlíženy jako předměty, objekty hodnocení, jsou z polygrafického hlediska čím dál dokonalejší a obávaný masivní přesun knihy do digitálního světa se nezdá být tak rychlý, jak se předpokládalo. I proto je soutěž o vizuální styl důležitá – u knih nejde jen o obsah, ale i o formu.

Atribut krásná v tomto kontextu souvisí s funkcí knihy, která je navržena tak, aby splňovala nároky čtenáře. Každý návštěvník výstavy se dostává do prostoru objektivního vkusu, je obklopen knihami, které již byly v soutěžích oceněny. Na straně druhé, volné umístění v kruhu amfiteátru jej vyzývá k subjektivnímu soudu, od polemiky s výběrem porotců až k pochybnostem o konceptu soutěže a estetickém soudu jako takovém. Proto jsou knihy-objekty doplněny pěti uměleckými díly, která v souvislosti s otázkami po objektivním vkusu a kráse tematizují moment soudu, složitost rozhodování a nebezpečí kultu.

Centrálním dílem expozice je zlatý oltář Jindřicha Zeithammla s příznačným názvem Sluneční. Velký zlatý ovál ovládá kruh amfiteátru a navozuje neklidné očekávání čehosi posvátného. Ilustrací soudu, tedy momentu rozhodování, může být méně okázalý oltář Petry Peškové s názvem Nadšení a pochybnost. Světelný objekt Michala Pustějovského s názvem Shelf připomíná knihovnu a je fascinujícím ztvárněním času plynoucího prostřednictvím světelných kombinací, které se v rytmu vteřinových změn vyčerpají za 34 865 let. Přímo knize a jejímu poslání se věnuje Krištof Kintera v objektu The End of Words, který je zalil betonem, čímž vystavěl křehký pomník slovu. Slovo je také podstatou sdělení sochy Jana Hendrycha. Jeho Čtenář novin z roku 1968 svírá v ruce Rudé právo z téhož roku a přináší svědectví o moci psaného slova.

K vidění jsou také autorské knihy ze sbírek Památníku národního písemnictví. Specifické umělecké dílo se na výstavě představuje v rozmanitých formátech a dobách vzniku – od knižního objektu La foret sacrilége od Toyen, přes sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století v objektech Dalibora Chatrného a Milana Knížáka, nezaměnitelný umělecký rukopis Květy Pacovské a Luboše Drtiny, až po ne zcela známou tvorbu mladších autorů. Autorské knihy doplňuje zřídka vystavovaná kolekce vítězných bibliofilií, autorských a studentských prací české soutěže z ročníků 2015–2019.

Výstava Z hvězdy kruh nejkrásnějších knih pokládá tradiční otázku po vztahu obsahu a formy a zároveň poskytuje místo i čas pro obdiv k práci všech zúčastněných tvůrců současných knih. V rámci výstavy probíhají komentované prohlídky (17. září a 10. října) a tvůrčí dílny s nejkrásnějšími knihami pro děti. Součástí výstavního prostoru je také samoobslužný ateliér zaměřený na výrobu autorské knihy – památníčku.

Fotografie Oto Palán, PNP