Novinky zahraniční knihovnické literatury 2019/1

BORAUD, Anne. Quelles compétences pour les professionnels au Learning Center?: De l’opinion à l’utopie [Jaké kompetence by měli mít pracovníci studijního centra?: názory a utopie]. Bulletin des bibliothèques de France (BBF). 2017, n° 13, p. 38–45. Dostupné také z: http://bbf.enssib.fr/consulter/bbf-2017-13-0038-005. ISSN 1292-8399.

Autorka článku byla svou domovskou univerzitou (Univerzita Horního Alsaska – Université de Haute-Alsace – s dvěma sídly, v Mylhúzách a Colmaru, http://www.uha.fr/, také https://www.universitedehautealsace.fr/) pověřena vypracováním projektu studijního centra; v originálním textu je užíván anglický termín Learning Center. Pro univerzitní knihovnu by představovalo radikální změnu fungování a nutně by vedlo k rozšíření kompetencí jejích pracovníků. Learning Center knihovnu nebude nahrazovat, ale bude ji dále rozvíjet – směrem k otevřenosti nejen směrem k uživatelům, ale i s ohledem na organizaci práce (méně vertikálních struktur, více spolupráce v týmech, více práce díky rušení přehrad i mezi zaměstnanci…). V článku jsou nastíněny základní představy asi stovky osob, kterých se fungování centra bude přímo či nepřímo týkat. (Webové stránky studijního centra již existují a jsou na https://www.learning-center.uha.fr/.do, pozn. red.)

Podle většiny dotázaných knihovníků se bude jednat o službu novou, spíše než jen inovativní, která přiláká uživatele dosud „nenavázané“ na stávající knihovnu. Centrum však knihovně nebude konkurovat. Knihovníci nemají co ztratit a naopak doufají, že díky nové organizaci práce získají širší kompetence. Služby pro uživatele bude možné charakterizovat hesly otevřenost, svoboda a dostupnost – tedy prodloužená otevírací doba, vyhovující dálkový přístup k digitálním zdrojům, vstup do prostor bez omezení, uzpůsobené pracovní prostředí pro jednotlivce i skupiny. Learning Center je chápáno jako místo otevřeného vědění, daleko přesahující akademické pojetí. Nové znalosti budou vznikat nejen v tichu osamoceného studijního koutku, ale nově i v otevřeném prostoru, kde budou stimulovány při neformálním setkávání uživatelů a za podpory zaměstnanců. Learning Center nabídne služby na míru a stane se viditelnou, přívětivou a katalyzační křižovatkou vědění. Bude místem pro práci i odpočinek, zkrátka pro život! Centrum tím knihovně otevře cestu z izolace a ta se stane viditelným prvkem univerzity.

V tomto kontextu akademické studium ustupuje neformálnímu setkávání a informační zdroje se dostávají do stínu služeb. Vstupují zde na scénu nové kompetence a způsoby práce s uživateli. Často skloňovanými se stávají tzv. soft skills, měkké dovednosti, tedy víceoborové kompetence mimo akademickou oblast. I když pro všechny tázané patří Learning Center do rodiny knihoven, soft skills otevírají pole kompetencí ve Francii dosud spíše neznámých. V podrobně propracovaném systému francouzské veřejné správy, ve kterém státní zaměstnanci musí získávat diplomy, certifikáty a skládat náročné konkurzy, převažují jednoznačně tzv. hard skills. Soft skills bývají naopak předávány neformálním způsobem, který tolik nepodléhá dohledu autorit, a jsou hůře měřitelné, „objektivizovatelné“. Jsou to průřezové kompetence, schopnosti komunikovat, sociální dovednosti, emoční, vztahové dovednosti. Knihovníci se tak budou vzdělávat převážně prostřednictvím uživatelů a v kontaktu s nimi. Tyto měkké dovednosti jsou odborníky považovány za zásadní pro služby, avšak v institucích jsou dosud prakticky „neviditelné“. Na druhou stranu jsou soft a hard komplementární, není třeba je stavět proti sobě.

V anglosaském pojetí nabízí Learning Center širokou škálu studijních možností. Spolupráce řady účastníků je jednou z nich, ale tím není snížena důležitost akademických a pedagogických zdrojů, dostupných digitální cestou.

BESSON, Béatrice. Portrait métier # 3: Hub Librarian [Portrét povolání č. 3: Pracovník v centru Learning Hub]. Bulletin des bibliothèques de France (BBF). 2017, n° 13, p. 46–49. Dostupné také z: http://bbf.enssib.fr/consulter/bbf-2017-13-0046-006. ISSN 1292-8399.

Béatrice Besson z prestižní ekonomické vysoké školy Emlyon ve francouzském městě Saint-Étienne v rozhovoru přibližuje tzv. Learning Hub (https://learninghub.em-lyon.com/EXPLOITATION/), jakousi univerzitní informační bránu, a kompetence specialistů, kteří jsou zde studentům k dispozici.

K přechodu od tradiční knihovny k pojetí Learning Hub došlo v souladu se strategickým plánem školy plně se ponořit do digitálního prostředí. Fyzické prostory byly přestavěny, informační zdroje z převážné části digitalizovány a nyní jsou uživatelům neomezeně přístupné. Tento model je především reakcí na způsoby práce dnešní generace studentů, na potřebu inovace a kreativity. Došlo tak sice k odlivu části uživatelů tradiční knihovny k Learning Hub-u, nicméně nové pojetí se ke knihovně neobrací zády. Spíše prý mění pohled na ni a láme četná klišé.

Prostředí Learning Hub je v první řadě místem setkávání, sdílení a výměny informací. Nabízí rozličné prostory pro práci individuální i týmovou, aby každý uživatel mohl objevovat, studovat, pracovat, sdílet nápady a diskutovat nebo odpočívat podle svých potřeb a chutí. Do prostoru Learning Hub přicházejí převážně studenti školy, vyučující, výzkumníci nebo spolupracovníci a partneři školy.

Základními nabízenými službami v tomto centru zůstávají akvizice informačních zdrojů a jejich zpřístupňování, ale na důležitosti získává intenzivní práce s uživateli. Pracovníci jim nabízejí školení a pomoc s vyhledáváním. Měli by také přicházet s nápady na nové služby, být inovativní a kreativní a zároveň dobře a s chutí ovládat nové technologie. Nezbytné kompetence a know-how v dnešních firmách spočívá ve schopnostech umět rychle vyhledat relevantní a důvěryhodné informace s přidanou hodnotou a následně je analyzovat, zpracovat a vyprodukovat nové znalosti. Informační specialisté v Learning Hub by měli tyto schopnosti studentům předat. Formální vzdělání již nestačí, samostudium a sledování inovací, nových nástrojů a zdrojů je nyní nezbytnou součástí tohoto povolání.

COULON, Muriel a Claire TOUSSAINT. Magasiniers: quelles activités? [Jaké činnosti vykonává skladník v knihovně?]. Bulletin des bibliothèques de France (BBF). 2017, n° 13, p. 54–62. Dostupné také z: http://bbf.enssib.fr/consulter/bbf-2017-13-0054-008. ISSN 1292-8399.

Médiat, vzdělávací centrum v oboru knihovnictví francouzského regionu Rhône-Alpes (http://mediat.univ-grenoble-alpes.fr/) nabízí odborné vzdělání francouzským státním zaměstnancům, kteří splnili požadavky konkurzů veřejné správy kategorie B (po uchazečích je požadováno minimálně maturitní vysvědčení) a C (požadován je alespoň výuční list). Pedagogický tým této instituce každoročně debatuje nad dalším směřování vzdělávacích programů. Proto byl v roce 2015 proveden průzkum týkající se náplně práce skladníka (francouzsky magasinier, volnějším překladem by byl termín „správce sbírek“, pozn. překl.) v univerzitní knihovně. Cílem projektu bylo vytvořit přehled aktivit, které jsou náplní této profese, určit hlavní kompetence a na základě analýzy výsledků nabídnout zájemcům odpovídající vzdělávací programy. V roce 2017 pak byli osloveni všichni pracovníci této profese v regionu. Jednalo se o zaměstnance knihoven a administrativních a technických oborů v kategorii B, celkem 2013 osob. Z došlých odpovědí byla vytvořena mozaika pracovních činností: 99 % tázaných vykonává základní knihovní služby a fyzicky spravuje sbírky dokumentů. Dále byly často uváděny služby komunikace s uživateli, jejich informování a školení nebo přidělování signatur. Téměř polovina tázaných se podílí na zajišťování meziknihovních výpůjčních služeb. V necelých 10 % případů byla zmíněna i digitalizace dokumentů.

Výsledky anket potvrzují, jak je pro skladníky knihoven důležité rozvíjet kompetence v oblasti technických a komunikativních know-how. Vzdělávací centrum se proto rozhodlo zájemcům nabídnout studijní program výhradně určený pro tyto pracovníky. Prohloubí si tak své znalosti, naučí se pracovat s oborovými nástroji, získají profesionální dovednosti pro komunikaci s uživateli a zdokonalí kompetence ve vyhledávání dokumentů.

DELHAYE, Marlène. Portrait métier # 1: bibliothécaire open access [Portrét povolání č. 1: open access knihovník]. Bulletin des bibliothèques de France (BBF). 2017, n° 13, p. 20–21. Dostupné také z: http://bbf.enssib.fr/consulter/bbf-2017-13-0020-002. ISSN 1292-8399.

Marlène Delhaye, koordinátorka odboru elektronických zdrojů a publikací na Univerzitě Aix-Marseille (Aix-Marseille Université, https://www.univ-amu.fr/) v rozhovoru přibližuje obsah nové knihovnické profese, jež jakýmkoli způsobem souvisí s volným přístupem – open access: „knihovník pro open access“ (le „bibliothécaire open access“) má co do činění s problematikou technických otázek řešení otevřených archivů a jejich propagací, se vzděláváním v oblasti ukládání dat, zabývá se publikační strategií, digitální identitou a zhodnocením uložených dokumentů, zprostředkovává právní asistenci, pracuje se systémem placení nákladů a analyzuje tendence vědecké komunikace. Stejně jako mnoho dalších profesí se musí umět přizpůsobit rychlému vývoji v oboru. Nezbytné kompetence se týkají zejména oblasti komunikace a propagace otevřených archivů u vědeckých pracovníků a vyučujících, vedoucích prací, studentů a knihovníků. Výzvou se pro tyto specialisty stává oblast valorizace vědeckých publikací v otevřeném archivu, viditelnost uložených dokumentů a jejich právní zabezpečení. Francie je prostředí pro otevřené archivy velmi příznivé: disponuje centrálním archivem národní vědecké produkce HAL (https://hal.archives-ouvertes.fr/) a zákonem Pro digitální republiku (Loi n° 2016-1321 du 7 octobre 2016 pour une République numérique, text zákona viz https://www.legifrance.gouv.fr/eli/loi/2016/10/7/ECFI1524250L/jo/texte, další informace např. na https://www.gouvernement.fr/action/pour-une-republique-numerique).

Spolu s celým procesem vědy a výzkumu se vyvíjí i tento typ profese, vše směřuje k hnutí „open science“, „open workflow“. Již nyní je třeba nahlížet na její poslání v interdisciplinárním měřítku ve spolupráci s dalšími univerzitními profesemi ve vědě a výzkumu, výuce a administrativě. Aby v této profesi dobře obstáli, informační pracovníci by měli být zvídaví, mít přehled o tom, na čem se pracuje na univerzitě, ve světě i v jiných oborech. Zaměstnavatelé by je v tom měli podporovat a umožnit jim další studium prostřednictvím online konferencí a kurzů mooc. Studenti oboru by pak měli poznat vydavatelský proces, a tím také lépe porozumět práci vyučujících a výzkumných pracovníků.

GAUTRET, Marjolaine. Portrait métier # 2 : bibliomètre [Portrét povolání č. 2: Specialista v bibliometrii]. Bulletin des bibliothèques de France (BBF). 2017, n° 13, p. 36–37. Dostupné také z: http://bbf.enssib.fr/consulter/bbf-2017-13-0036-004. ISSN 1292-8399.

Rozhovor na téma povolání specialisty v bibliometrii, vědní disciplíně zabývající se měřením a kvantitativní analýzou dokumentů komunikujících vědecké poznatky. Tento informační pracovník, ve francouzštině také zvaný inženýr bibliometrie (ingénieur en bibliométrie), stručně řečeno analyzuje obsah informací. Podle Marjolaine Gautret (Sorbonne Université, Campus Pierre et Marie Curie, http://www.upmc.fr/en /; sama autorka je ingénieur en bibliométrie) by takový specialista proto měl mít kompetence v oblasti informačního managementu, statistické analýzy dat a komunikace. Měl by spolupracovat se specialisty v informatice i rešeršéry v různých vědních disciplínách, čímž se přibližuje k profesi data scientist.

Vznik profese specialisty v bibliometrii odpovídá na narůstající množství výzkumných aktivit a potřebu dostávat informace v syntetizované podobě. Reaguje na obrovský přísun informací, jejich všudypřítomnost a velká data (big data). Tento pracovník definuje, plánuje a uskutečňuje analytické projekty zadavatelů, často v krátkých lhůtách. Musí předvídat, zejména při sběru informací a tvorbě terminologie a rejstříků. Tvorba korpusu představuje základní krok, při kterém je vyžadována největší pečlivost, protože kvalita dat přímo ovlivňuje spolehlivost výsledků a přesnost interpretace.

V univerzitním prostředí existuje velká poptávka po syntetizovaných informacích. Vedoucím a odpovědným pracovníkům pomáhají v procesech rozhodování a řízení a při tvorbě pozitivního obrazu instituce. Tím, že univerzitní knihovna tyto služby nabídne, zvýší svou atraktivitu pro vedení i vědeckou komunitu. Do budoucna se v souvislosti s existencí velkých dat počítá s tvorbou analýz rostoucího množství heterogenních dat. Analýzy mohou mít velký dopad na socioekonomické aktivity vědy a výzkumu. Při jejich zpracování se čím dál více uplatňuje design informací a data dostávají vizuální podobu. Ve spolupráci s vědeckou obcí se těmto specialistům otevírají zajímavé perspektivy.

CHAIMBAULT-PETITJEAN, Thomas. L’Enssib: Former à des métiers en évolution [Enssib: Jak vzdělávat k povolání, které se proměňuje]. Bulletin des bibliothèques de France (BBF). 2017, n° 13, p. 50–53. Dostupné také z: http://bbf.enssib.fr/consulter/bbf-2017-13-0050-007. ISSN 1292-8399.

Francouzská Státní vysoká škola informačních věd a knihovnictví ENSSIB (https://www.enssib.fr/), sídlící na předměstí Lyonu, pečlivě sleduje, jakým směrem se vyvíjí povolání knihovníků a informačních pracovníků. Dlouhodobě si klade za cíl poskytovat vzdělání, které bude co nejvíce odpovídat potřebám institucí a podniků, pružně reagovat na další vývoj v oboru a pokud možno jej i předvídat.

Všichni studenti získávají základní přehled v problematice vědecko-technických informací. Nestávají se tak experty na určitou oborovou větev, ale samostatnými vedoucími pracovníky, kteří dokáží porozumět aktuální situaci a dobře odhadnout další směřování oboru. Prestižní studium je doplněno několikaměsíčními stážemi v institucích. Ve výuce jsou často demonstrovány případové studie, řešeny praktické situace a vedeny debaty. Studenti spolupracují na dalších činnostech školy, ať se jedná o kulturní akce pro veřejnost nebo odborné aktivity (kolokvia, konference). Podílejí se na tvorbě digitálních dokumentů a svými pracemi přispívají do digitální knihovny školy.

Již existující systém interního doprovázení studentů tutorat interne bude doplněn tzv. mentoringem (mentorat). Znamená to, že pro každého studenta škola určí mentora z řad profesionálů v praxi, který jej bude při studiu doprovázet. Tímto způsobem si studenti prohloubí pozitivní vztah k oboru a svému budoucímu uplatnění. Zaměstnanost absolventů školy je s ohledem na sociální situaci ve Francii velmi vysoká: 95 % absolventů magisterských programů najde zaměstnání do 6 měsíců od ukončení studia.

V pedagogickém týmu působí odborníci z praxe i vědečtí pracovníci. Externí specialisté pak zasedají ve školních radách a komisích, kde jsou vítány jejich postřehy budoucích zaměstnavatelů absolventů školy.

Článek je zakončen malým statistickým přehledem: V roce 2016 studovalo na škole 63 státních zaměstnanců formou stáže, 170 studentů v pěti magisterských programech a 930 stážistů v programu celoživotního vzdělávání.

KARCHER, Sebastian, Dessislava KIRILOVA and Nicholas WEBER. Beyond the matrix: repository services for qualitative data [Na druhé straně matrixu: repozitáře pro kvalitativní údaje]. IFLA Journal. 2016, 42(4), 292–302. Dostupné také z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/ifla-journal/ifla-journal-42-4_2016.pdf. ISSN 0340-0352 [print] 1745-2651 [online].

Při výzkumu v oblasti společenských věd vzniká velký objem dat, která mají být uchovávána pro pozdější využití. Na americké Syracuse University existuje centrum kvalitativního a multimetodického výzkumu (Center for Qualitative and Multi-Method Inquiry, CQMI, https://www.maxwell.syr.edu/cqmi/). V tomto centru byl vyvinut repozitář kvalitativních dat (Qualitative Data Repository, QDR, https://qdr.syr.edu/). Vzniku úložiště předcházela důkladná analýza procesu archivace, citace, opětovného využití a sdílení dat. V počáteční fázi vzniku repozitáře bylo kromě technické stránky uložení dat potřeba řešit také otázky duševního vlastnictví – i s ohledem na příslušnou legislativu. Určitá úskalí s sebou vždy nese také poměrně různorodá povaha ukládaných dat (https://qdr.syr.edu/deposit/data). Donedávna bylo zvykem, že vědci určitá data shromáždili pro jeden konkrétní výzkum a následně je „zahodili“. Jednou ze zamýšlených funkcí repozitáře bylo umožnit právě efektivní opětovné využití dat. Vědci, kteří data ukládají, si mohou zvolit, do jaké míry uložená data zpřístupní (zda přímo primární data z výzkumu nebo jen jejich část, nebo pouze abstrakt či metadata atd.). Informační profesionálové, kteří mají správu repozitáře v gesci, samozřejmě také vytvořili příručky pro vědce, jak data ukládat a spravovat, pořádají příslušné kurzy a školení a jsou stále připraveni zodpovídat související dotazy (https://qdr.syr.edu/guidance). Zajímavým trendem může být doplňování již uložených dat o další poznámky, anotace atd. Vznikla iniciativa s názvem ATI (Annotation for Transparent Inquiry, https://qdr.syr.edu/ati), která umožňuje vědcům, aby vybrané části svých prací obohatili anotacemi, které mohou volitelně obsahovat i link na související texty, které jsou také v repozitáři uloženy. Data uložená v repozitáři je možno vyhledávat dle nejrůznějších kritérií a ta, na která se neváže omezení, je možno stáhnout ve zvoleném formátu (https://data.qdr.syr.edu/). Projekt je financován Národní vědeckou nadací (National Science Foundation, NSF, https://www.nsf.gov/).

KOLTAY, Tibor. Data governance, data literacy and the management of data quality [Správa dat, datová gramotnost a management kvality dat]. IFLA Journal. 2016, 42(4), 303–312. Dostupné také z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/ifla-journal/ifla-journal-42-4_2016.pdf. ISSN 0340-0352 [print] 1745-2651 [online].

Na informační profesionály zabývající se správou výzkumných dat a souvisejícími službami, jsou v poslední době kladeny stále větší požadavky. Služby na podporu výzkumných dat (research data service, RDS) jsou v největším rozsahu poskytovány především v akademických knihovnách. Jedná se o široké spektrum informačních a technických služeb. Dovednosti, které by si měl dotyčný personál osvojit, zahrnují především oblast správy dat, datovou gramotnost a také oblast managementu kvality dat. V poslední době se stává populárním pojem „data-intensive“, který skutečně můžeme doslova přeložit jako „datově intenzivní“. Setkáme se především s pojmy datově intenzivní výzkum, datově intenzivní věda nebo datově intenzivní prostředí. Tento přívlastek neznačí patrně nic jiného, než že dotčená oblast produkuje značné množství dat náročných na správu. S pojmem „data governance“, tedy správa dat (nikoli ale pouze ve smyslu prostého pořádání dat, ale spíše „dozor“ nad daty nebo „kontrola dat“) jsme se donedávna mohli setkat především v komerčním sektoru, nyní ale proniká i do oblasti akademických knihoven. Tento pojem odkazuje spíše k nadřízeným organizacím, které tuto správu provozují. Taková efektivní správa dat umožňuje nakládání s těmito daty přesně v souladu s informační (datovou) politikou a standardy příslušné organizace, dále umožňuje data propojit s dalšími skupinami dat a přesně definovat procesy spojené s jejich správou. Tyto procesy opět vyžadují porozumění a spolupráci vědců s informačními profesionály. Jde vlastně o výchozí předpoklad pro vlastní datový management (včetně správy metadat). Datová správa by měla stanovit nejen povahu různých množin dat a to, jak bude fungovat přístup k nim, ale také garantovat jejich kvalitu, věrohodnost, srozumitelnost, využitelnost atd. Pokud jde o již zmíněnou datovou gramotnost, v současnosti se jedná o klíčovou dovednost vyžadovanou ze strany informačních profesionálů. Někdy se setkáme přímo s pojmy „science data literacy“ nebo „research data literacy“, tedy gramotnost týkající se speciálně vědeckých nebo výzkumných dat. Se vznikem pojmu se objevila celá řada pokusů o jeho definici. Dle Wikpedie lze datovou gramotnost jednoduše definovat jako schopnost získávat nebo vytvářet, spravovat a zpřístupňovat (výzkumná) data. Stejně jako např. počítačovou gramotnost ji můžeme považovat za podkategorii informační gramotnosti (ostatně objevuje se i pojem data information literacy, tedy datová informační gramotnost), která se definuje jako znalost a uvědomění si, kdy a proč potřebujeme informace, kde je najít a jak je vyhodnotit, použít a jak je sdělovat etickým způsobem (Wikipedie). Výuka a podpora datové gramotnosti v současnosti je (nebo by měla být) důležitou součástí informační podpory studentů a vědců na všech vysokých školách.

MACY, Katharine V. and Heather L. COATES. Data information literacy instruction in Business and Public Health: comparative case studies [Výuka datové informační gramotnosti v oblasti podnikání a veřejného zdraví: srovnávací případové studie]. IFLA Journal. 2016, 42(4), 313–327. Dostupné také z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/ifla-journal/ifla-journal-42-4_2016.pdf. ISSN 0340-0352 [print] 1745-2651 [online].

Autorky článku na dvou případových studiích přibližují iniciativy v oblasti zvyšování datové gramotnosti studentů na Indiana University – Purdue University Indianapolis (IUPUI, https://www.iupui.edu/). V lednu 2016 přijala Asociace univerzitních a výzkumných knihoven (Association of College &Research Libraries, ACRL, http://www.ala.org/acrl/) nový rámec pro informační gramotnost v oblasti vysokoškolského vzdělávání (Framework for Information Literacy for Higher Education), který nahradil o 15 let dříve přijatý dokument s názvem Information Literacy Competency Standards for Higher Education. Bylo potřeba co nejpřesněji definovat dovednosti, které by si studenti měli osvojit, a následně je vhodně integrovat do výuky. Požadované dovednosti se liší podle stupně vzdělání, tedy podle toho, zda student studuje stupeň bakalářský nebo vyšší. První případová studie se zabývá datovou gramotností vyžadovanou u studenta/absolventa bakalářského oboru podnikání. Potenciální zaměstnavatel bude vyžadovat především znalost digitálních technologií, sociálních médií, schopnost získávat, analyzovat a kriticky vyhodnocovat především velká data; to vše za účelem dosažení co nejlepších výsledků v oboru. V roce 2014 Asociace amerických vysokých škol a univerzit (Association of American Colleges & Universities, AACU, https://www.aacu.org/) nechala vypracovat studii na téma, které dovednosti zaměstnavatelé u absolventů nejvíce oceňují. Jako klíčová se ukázala schopnost efektivní ústní i písemné komunikace, smysl pro etiku a společenskou odpovědnost, kritické a analytické myšlení, schopnost vyhodnocovat a řešit složité problémy, schopnost vyhledávat, pořádat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů a nakonec schopnost pracovat s čísly a rozumět statistikám. Přímo na úrovni dat je to pak schopnost datům rozumět, chápat je jako zdroj znalostí a inovací, schopnost tato data získávat z co nejrelevantnějších zdrojů, schopnost data číst, interpretovat a vyhodnocovat, schopnost data pořádat, tedy osvojit si základy managementu dat a metadat, schopnost syntézy a etického zacházení s daty. Například na Kelley School of Business, která je součástí Indiana University (https://kelley.iu.edu/) byly požadavky vyplývající z uvedené studie zahrnuty do tzv. I-CORE, což jsou vlastně jakési integrované studijní osnovy (plány), včetně pořádání souvisejících workshopů, kde si studenti mohou dovednosti prohloubit. Tyto iniciativy se setkaly se skvělou odezvou ze strany studentů.

Druhá případová studie se týká zvyšování datové gramotnosti studentů magisterského studia veřejného zdravotnictví, jehož absolventi dosáhnou titulu Master of Public Health (MPH). Jedná se v zásadě o multidisciplinární obor, který integruje poznatky z oblasti sociologie, komunikace, medicíny, nauky o životním prostředí, informatiky, statistiky atd. Data, s nimiž se v tomto oboru pracuje, jsou tedy velmi různorodá. Obor je zaměřen především na monitorování veřejného zdraví, na diagnostiku a výzkum zdravotních problémů a hrozeb, na informovanost populace o zdravotní problematice, tvorbu politiky a plánů na podporu veřejného zdraví a hodnocení kvality zdravotnických služeb. V současnosti, kdy je trendem veřejné zdravotnictví založené na důkazech (evidence based public health, EBPH), jsou základním stavebním kamenem služeb a výzkumu v oblasti veřejného zdraví data z oblasti monitoringu infekčních chorob. Touto problematikou se zabývá především Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention, CDC, https://www.cdc.gov/). Nové technologie na jedné straně tento dohled usnadňují, na druhé komplikují, protože dramaticky zvyšují nároky na dovednosti pracovníků, kteří s příslušnými daty pracují.

Studie ukázaly, že požadované dovednosti jsou v oboru veřejného zdravotnictví v zásadě identické jako v podnikatelských oborech a podobně jako tomu bylo v předchozím případě, se univerzita snaží integrovat výuku datové gramotnosti přímo do osnov. Na základě uvedených případových studií bylo možno stanovit určitá obecná pravidla pro tuto integraci. Prvním krokem je oslovit všechny zúčastněné, tzn. potenciální zaměstnavatele a profesionály z akademické sféry, aby se pokusili identifikovat nejdůležitější dovednostní nedostatky studentů/absolventů. Následně je potřeba zmapovat tyto dovednosti z hlediska datové gramotnosti a také ve vztahu k jednotlivým studijním programům, a ve třetím kroku tlumočit výsledek tohoto mapování příslušné fakultě. Poté může následovat samotné vytvoření návodu včetně vhodných příkladů. Jako vzor je možno využít již existující metodiky, např. Data Information Literacy Case Study Directory (http://docs.lib.purdue.edu/dilcs/) nebo Teaching with Data (http://www.teachingwithdata.org/).

MARCEROU-RAMEL, Nathalie. Référentiels métiers, référentiels de compétences: Bilan et perspectives [Rejstříky povolání, rejstříky kompetencí: zhodnocení současného stavu a výhled do budoucna]. Bulletin des bibliothèques de France (BBF). 2017, n° 13, p. 8–18. Dostupné také z: http://bbf.enssib.fr/consulter/bbf-2017-13-0008-001. ISSN 1292-8399.

Registry povolání (v českém prostředí se nejspíše blíží katalogu prací, pozn. red.) jsou již více než dvacet pět let nepostradatelným nástrojem při určování kompetencí zaměstnanců knihoven a informačních specialistů ve Francii. Článek shrnuje výsledky komparativní studie tří rejstříků. Knihovnický registr Bibliophil΄ z roku 2004 (http://www.enseignementsup-recherche.gouv.fr/cid23290/bibliofil-le-referentiel-de-la-filiere-bibliotheque.html) vytyčuje osm typů knihovnických povolání, avšak aktualizace se od svého vzniku do data sepsání článku nedočkal. V roce 2011 vydalo francouzské ministerstvo školství, vědy a inovací rejstřík REME (http://www.enseignementsup-recherche.gouv.fr/cid56838/repertoire-des-metiers-et-des-competences-du-m.e.s.r.i.html), který o šest let později aktualizovalo. Na rozdíl od Bibliophilu obsahuje pouze čtyři typy povolání, ale pokrývá i oblast informační a archivářskou. Třetím porovnávaným je Referens (http://www.enseignementsup-recherche.gouv.fr/cid106062/referens-le-referentiel-2016-des-emplois-types-de-la-recherche-et-de-l-enseignement-superieur.html), od roku 2002 používaný ve vědě a výzkumu a v univerzitním prostředí. Tento rejstřík je strukturně nejkomplexnější a vytyčuje sedm typů povolání. Ve všech rejstřících se navíc odráží složitý systém francouzské státní správy, kdy jsou všichni zaměstnanci na základě úspěšně složených konkurzů zařazeni do kategorií A, B nebo C podle dosaženého vzdělání, získaných kompetencí, odpovědnosti i následného odměňování.

Autorka zmiňuje problémy, na které při porovnávání narazila: rejstříky se například neshodují v oblastech získaných znalostí a dovedností. Ty je navíc nutné definovat, stejně jako vykonávané činnosti. Profesní slovník dosud nebyl ustálen. Rejstříky představují dobrý základ pro popis tradičních funkcí, ale nenechávají prakticky žádný prostor pro změny, které rychlý vývoj v oblasti knihovnicko-informačních povolání přináší. Nelze tedy charakterizovat kompetence nových, často hybridních povolání. Přitom v profesních inzerátech se objevují požadavky na pracovníky oplývající dynamickými kompetencemi, kteří budou schopni obstát v měnícím se prostředí organizací i rychlého technologického vývoje.

Do budoucna bude proto nezbytné obsah povolání a kompetence v oblasti knihovnictví a informačních služeb podrobně sledovat. Rejstříky by neměly tato povolání konzervovat, ale měl by být vytvořen otevřený přehled povolání, ve kterém se bude počítat s dalším vývojem a vznikem nových, různorodých činností. Inspirací by mohl být Rejstřík Asociace francouzských archivářů z roku 2016 (https://www.archivistes.org/Referentiel-metiers-et-fiches-de-poste) nebo o tři roky starší mapa povolání z dílny Sdružení odborníků v oblasti informací a dokumentace ADBS (https://www.adbs.fr/groups/lobservatoire-de-la-fonction-information). Jen takové nástroje budou moci doprovázet knihovnická povolání v jejich neustálém vývoji.

SESARTIC, Ana and Matthias TÖWE. Research Data Services at ETH-Bibliothek [Služba podpory výzkumných dat v knihovně ETH v Curychu]. IFLA Journal. 2016, 42(4), 284–291. Dostupné také z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/ifla-journal/ifla-journal-42-4_2016.pdf. ISSN 0340-0352 [print] 1745-2651 [online].

Stále větší nárůst objemu výzkumných data klade zvýšené nároky na jejich zpracování, uchovávání a zpřístupňování. Také knihovna největší švýcarské technické univerzity, ETH Bibliothek (https://www.library.ethz.ch/) vyvíjí snahu, aby podpora práce s výzkumnými daty, které vědci z ETH produkují, byla co nejefektivnější, a to po celou dobu životního cyklu těchto dat. Existuje zde služba pro vědce s názvem Digital Curation Service (https://www.library.ethz.ch/en/ms/Digital-Curation-at-ETH-Zurich). V posledních letech je kladen důraz na kvalitní datový management, resp. v tomto případě konkrétně management vědeckých dat (research data management, RDM). Knihovna ETH iniciovala řadu školení a workshopů pro studenty a vědce na toto téma, např. ETH Critical Thinking Annual Programme. Významnou součástí procesu správy vědeckých dat je vytvoření plánu, jakým způsobem budou data během výzkumného procesu zpracovávána (data management plan, DMP). Tento plán vzniká obvykle hned na počátku výzkumného procesu a je vyžadován i ze strany poskytovatelů grantů. Kontrolní seznamy těchto plánů jsou jedním z klíčových výstupů projektu Swiss DataLife-Cycle Management (DLCM, https://www.dlcm.ch/), na kterém spolupracuje osm velkých institucí, např. EPF Lausanne, ETH Zürich, univerzity v Basileji, Ženevě, Lausanne, Curychu a další. Nedílnou součástí zajištění efektivní správy dat je také softwarová podpora, proto byla na ETH vyvinuta platforma s názvem openBIS (https://sis.id.ethz.ch/software/openbis.html). Knihovna ETH provozuje vlastní datový archiv (Data Archive) založený na komerčním systému Rosetta, vyvinutém pro dlouhodobé uchovávání dat. Do tohoto archivu mohou vědci ukládat svá data a nadefinovat přístupová práva k nim dle vlastního uvážení. Metadata k již publikovanému obsahu jsou zveřejněna na „znalostním portále“ (ETH Knowledge Portal) v indexu Primo Central a také v Data Citation Indexu. ETH (jako celá řada dalších institucí a v souladu s nejnovějšími trendy) podporuje otevřený přístup k výzkumným datům. Knihovna ETH (resp. Data Curation Office) také vydává seznam doporučených formátů pro efektivní a dlouhodobé uchování dat. Úspěšné vybudování a stálý rozvoj efektivního systému správy výzkumných dat se na ETH daří zejména díky úzké a stále se prohlubující spolupráci vědců, IT specialistů a knihovníků.

SWIATEK, Cécile. Quelles compétences pour les bibliothèques de recherche?: Les orientations Skills and competencies au sein de LIBER [Jaké kompetence by měli mít knihovníci ve vědeckých knihovnách?: Profesní dovednosti a kompetence v pojetí sdružení LIBER]. Bulletin des bibliothèques de France (BBF). 2017, n° 13, p. 22–35. Dostupné také z: http://bbf.enssib.fr/consulter/bbf-2017-13-0022-003. ISSN 1292-8399.

Sdružení evropských vědeckých knihoven LIBER (Ligue des bibliothèques européennes de recherche, https://libereurope.eu/) se již prostřednictvím svých prvních strategických programů zabýval kompetencemi pro rozvoj služeb a vedení vědeckých knihoven. Autorka článku se k nim vrací, aby posléze podrobněji popsala nejnovější strategii pro roky 2018–2022.

V roce 2009 sdružení LIBER zveřejnil svoji vizi pro následující čtyři roky: integrovat knihovny do pracovního prostředí vědy a výzkumu. Do roku 2012 byly vytyčeny tři důležité oblasti kompetencí, které můžeme dosud považovat za absolutní základ pro vědecké knihovny: kompetence v problematice národního kulturního dědictví, které se váží k otázkám digitalizace, kompetence spojené s vývojem a výzvami vědy na půdě univerzit a kompetence v oblasti řízení organizací a lidských zdrojů. LIBER v roce 2013 potvrdilo předchozí směřování a doplnilo je kompetencemi v oblasti správy vědeckých dat. Knihovny jsou tak ještě více zakotveny ve výzkumném prostředí univerzit.

Strategické osy pro roky 2018–2022 se rozbíhají do tří směrů, aby odpověděly na výzvy digitální budoucnosti: knihovny jako platformy pro inovativní vědeckou komunikaci; knihovny jako centra digitálních kompetencí a služeb; knihovny jako partneři vědecké infrastruktury. Na začátku roku 2018 byla vytvořena pracovní skupina zabývající se výhradně otázkami těch kompetencí v oblasti digitalizace, které by měli pracovníci vědeckých knihoven mít a následně předávat vědeckým pracovníkům (skupina Digital skills of library staff members and researches). Spolek LIBER se stává důležitým odrazovým můstkem pro propagaci knihoven v budoucnosti nevyhnutelně spojené s otevřenou vědou.

V několika odstavcích je objasněn rozdíl mezi frankofonním a anglofonním chápáním pojmů Skills a Competencies. Zájemci o detailnější studium historie tohoto spolku jsou odkázáni na další zdroje. Článek je zakončen podrobným popisem organizační struktury spolku, pracovních skupin a komisí.

VERBAKEL, Ellen and Marjan GROOTVELD. ‘Essentials 4 Data Support’: five years’ experience with data management training [Základy datové podpory: pět let zkušeností s výcvikovými kurzy v oblasti pořádání dat]. IFLA Journal. 2016, 42(4), 278–283. Dostupné také z: https://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/ifla-journal/ifla-journal-42-4_2016.pdf. ISSN 0340-0352 [print] 1745-2651 [online].

Již koncem roku 2011 vznikl v Nizozemsku vzdělávací projekt s názvem „Datová inteligence pro knihovníky“ (Data Intelligence 4 Librarians), iniciovaný federací tří technických univerzit: v Delftu, v Eidhovenu a Twente, známou tehdy jako 3TU (od roku 2016, kdy se k nim přidala Wageningen University and Research, je federace známá jako 4TU, https://www.4tu.nl/). Od roku 2014, kdy došlo k jejich revizi, se tyto kurzy se staly důležitou součástí projektu Research Data Netherlands (RDNL, https://researchdata.nl/en/), která spojuje iniciativy v oblasti sběru a zpracování výzkumných data hned tří institucí: 4TU.Centre for Research Data (https://researchdata.4tu.nl/), Data Archiving and Networked Services (DANS, https://www.knaw.nl/en/institutes/dans) a SURFsara (https://www.surf.nl/en/about-surf/subsidiaries/surfsara). Cílem kurzu nazvaného Essentials 4 Data Support bylo a je přispět k větší profesionalizaci personálu, který má za úkol být nápomocen vědcům při pořádání, uchovávání, zpracovávání a zpřístupňování jejich výzkumných dat (typicky se jedná o knihovníky a informační pracovníky, ale nejen o ně). Do května 2016 absolvovalo tyto kurzy na 170 osob. Kurz je možno absolvovat jednou ze tří forem. První z nich trvá šest měsíců, během kterých jsou studenti v intenzivním kontaktu se svými lektory a také s ostatními studenty. První a poslední den kurzu probíhá formou setkání „tváří v tvář“, přičemž první část je spíše teoretickým úvodem do problematiky datového managementu, závěrečná část je pak věnována především prezentacím studentů. Po celou dobu je na webové stránce projektu k dispozici otevřené fórum, kde mohou studenti a lektoři diskutovat. Druhá verze, tzv. Online+ kurz nabízí registrovaným studentům online materiály, ale nezahrnuje přímou podporu lektorů. Tito studenti ale mohou také přispívat do online diskuzí. Třetí možností je pak stát se „pouze online“ studentem, který přístup do fóra nemá. Student/absolvent během kurzu prohloubí své znalosti informačních technologií, seznámí se s nejnovějšími trendy z oblasti datového managementu, získá komplexnější povědomí nejen o výzkumných datech, ale i o výzkumu jako takovém, naučí se efektivně komunikovat a spolupracovat s vědci i dalšími členy akademické obce atd. Absolventi kurzu by měli získat větší sebejistotu při jednání s vědci, být schopni orientovat se i v související legislativě, znát publikační i citační normy atd. Jako velmi užitečné se ukázalo i setkání absolventů kurzu, které umožnilo jeho organizátorům získat zpětnou vazbu a podněty ke zlepšení. V roce 2014 byla též aktualizována (a od té doby je dále rozvíjena) webová stránka projektu (https://datasupport.researchdata.nl/en/). Systém vedení kurzů v Nizozemsku zaujal i v zahraničí, byla například navázána spolupráce v oblasti školení lektorů s dánským fórem pro správu dat (Danish Forum for Data Management), v němž figurují zástupci všech dánských univerzit, dvou národních knihoven a národního archivu.

Rubriku připravily: Veronika Tichá, Lenka Čížková, Anna Machová