České dráhy zvou do své knihovny

Zdálo by se, že zájemců o odbornou a populárně naučnou literaturu věnující se dopravě, zejména pak dopravě železniční, nemůže být v ČR mnoho, ale opak je pravdou. Nejen pro ně tu už celých 99 let slouží knihovna, kterou nyní provozují a spravují České dráhy.

Martin Navrátil / Knihovna Českých drah

Knihovna ministerstva železnic Republiky Československé, tehdy s hlavičkou „Úřední“ vznikla krátce po vzniku ČSR, resp. ministerstva železnic, jehož byla součástí, v prvním pololetí roku 1919. Základy jejích fondů tvořily nákupy knih a menší dary, protože, jak si posteskl její první a dlouholetý ředitel Václav Keller, z vídeňské úřední knihovny (Amtsbibliothek des k. k. Eisenbahnministeriums založené roku 1896) „podle ustanovení mírových smluv se jí nedostalo ani jediného svazku“, přičemž fond vídeňské knihovny čítal už roku 1911 přes padesát tisíc svazků. Naopak často velmi hodnotné knihy získala česká ministerská knihovna z rušených knihoven soukromých železničních společností (ATE, BEB, BWB či PDE), Spolku českých úředníků železničních, soukromých dárců anebo třeba dílen Společnosti státní dráhy (StEG – Staatseisenbahn-Gesellschaft) v Bubnech. Knihovna obsahovala díla ze všech vědních oborů a sloužila v první řadě potřebám úředníků ministerstva železnic a ředitelstev státních drah. Informovala o obsahu odborných časopisů domácích i zahraničních, denního i regionálního tisku, obstarávala agendu pro tiskové oddělení a schvalovala návrhy ředitelství na koupi knih a periodik. Za první rok činnosti získala 2471 knižních jednotek.

Byla-li léta První republiky obdobím stabilního rozvoje, po temném období protektorátu a hlavně po Únoru 1948 nastalo údobí četných organizačních změn na železnici, které se projevovaly i občasnou změnou zřizovatele či oficiálního názvu (VÚD-ODIS, ÚTK FMD, ÚTKD – CIT/DATIS). Poslední roky provázelo osud knihovny několikeré stěhování. V prvních deseti letech po založení sídlila na známé „železniční“ adrese Praha, Dlážděná 5, měla pět zaměstnanců pod vedením ředitele Václava Kellera, v posledním roce první republiky už deset pracovníků. Od roku 1932 knihovna sídlila v budově ministerstva železnic, jež setrvalo až do 50. let minulého století v reprezentativní budově architekta Engela v Praze na Petrském nábřeží, a od roku 1960 (v souvislosti s „výměnou“ sídel ÚV KSČ a Ministerstva dopravy) se knihovna přestěhovala do podzemních prostor Sweerts-Sporckova paláce v ulici Hybernská 5. Dnem 1. 2. 2007 byla knihovna uzavřena a během roku 2007 probíhalo stěhování do opět podzemního podlaží Nákladového nádraží Žižkov. Část fondů zde byla umístěna v „minus druhém“ podlaží, bývalém skladu zeleniny, což se brzy projevilo vybujením plísní na knihách. Později se je podařilo přemístit o poschodí výše do vhodnějších prostor a s pomocí externí firmy dezinfikovat. Roku 2016, kdy byla výpůjční doba omezena na jediný den v týdnu a o chod knihovny se staraly pouze dvě zaměstnankyně, představenstvo ČD v rámci projektu Knihovny, archivy rozhodlo o přestěhování knihovny do modernizovaného objektu ČD v bývalém lokomotivním depu v Kralupech nad Vltavou. Stěhování fondů, včetně regálů, do moderního a pro knihy optimálního objektu proběhlo v září a říjnu roku 2017.

Fondy knihovny čítají po několika vlnách odpisů na 120 tisíc svazků. Ústřední databází jsou původní lístkové katalogy – sdružený titulový a autorský plus heslový a soustavný. Do lístkového katalogu se s přechodem na počítačový program (KPwin) nové záznamy již nepořizují. Záznamy se prováděly krasopisně rukou, „teprve roku 1947 se začalo pomýšlet na využití psacího stroje“. Rokem 1952 knihovna, zaměstnávající už 10 osob, začala zpracovávat taktéž rešerše a poskytovat bibliografické služby. Od roku 1977 do roku 2016 aktivně fungoval TRIS (automatizovaný integrovaný informační systém pro zpracování anotací především ze zahraničních periodik včetně mikrofišového zpracování). Aktuálně knihovna objednává několik titulů železničních časopisů včetně zahraničních. Spolupracuje s dalšími knihovnami a čtenářům jsou v omezené míře poskytovány meziknihovní výpůjční služby.

Knihovna se může pochlubit několika tituly zahraničních periodik, která jsou zde od poloviny 19. století až do současnosti, resp. do doby ukončení vydání. Součástí fondů jsou historické mapy a průvodce, skripta z oboru dopravy, normy, ale třeba také kolekce železničních (a jiných) předpisů z různých období, kterou bychom mohli označit za největší v ČR.

Otevřeno pro veřejnost je tři dny v týdnu. Knihovna je přístupna všem zájemcům. Čtenář by měl mít představu, co shání či si chce vypůjčit, fondy nejsou přístupné k volnému výběru, ale zaměstnanci návštěvníkovi titul donesou k prezenčnímu studiu do čítárny či poradí. Tituly mladší padesáti let je možné půjčit i domů. Kralupy jsou z Prahy snadno dostupné vlakem, který sem jezdí každých třicet minut.

Kde a kdy nás zastihnete?

Otvírací doba knihovny:

Úterý 12 – 15 hodin

Středa 9.30 – 15.30 hodin.

Čtvrtek 9.30 – 12.30 hodin

Adresa: Poděbradova ul., 278 01 Kralupy nad Vltavou (v areálu bývalého depa na vlakovém nádraží)

Web: http://odis.cd.cz/knihovna.asp

E-mail: knihovna@gr.cd.cz

Z „firemního stříbra“ knihovny namátkou uveďme:

Různé seznamy stanic, lokomotiv a vozů – od roku 1904

Statistické zprávy železnice rakousko-uherské monarchie už od roku 1870 (Statistische Nachrichten über die Eisenbahnen der Ö-U. Monarchie)

Statistiky železnic německých států, resp. spolku VDEV od roku 1850 (Deutsche Eisenbahnstatistik, od r. 1858 včetně železnic na území Česka)

Deutsche Verkehrszeitung od roku 1877

Statuty zaměstnanců (Beamten Statut) 1902

Výroční zprávy železničních společností včetně kkStB (Kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen – Císařskokrálovské rakouské státní dráhy), ČSD od 60. let 19. století

Normálie nádražních budov, např. Arlbergbahn či Královských maďarských státních drah

Plány osobních vozů StEG z 80. let 19. století

Zákoník pro Království České (Provinzial Gesetzsammlung des Königsreich Böhmen) – od r. 1827

Adresáře firem

Mapa železniční sítě střední Evropy z roku 1845

Železniční a další dopravní předpisy už od roku 1865