Národní knihovny a poskytování mobilních služeb: srovnávací studie (National libraries and the provision of mobile services: a comparative study)

Klíčová slova: národní knihovny, mobilní technologie, mobilní služby, trendy, sociální sítě

Summary: This paper is focused on mobile services in the context of services provided by libraries. The aim of this paper is to make a research and comparison of mobile services provided by European national libraries and point out at readiness and capability of these libraries to provide a direction in the implementation of modern mobile technologies and services to other libraries in the country. In this work, there is made a comparative study of European national libraries, which is focused on current offer of mobile services (such as mobile-optimized websites or mobile apps/applications). The work refers about other current trends in libraries too, especially social network sites, which are explained in detail by the example.

Keywords: national libraries, mobile technologies, mobile services, trends, social network sites

Mgr. Světlana Hrabinová, svetlana.hrabinova@fpf.slu.cz / Ústav informatiky, Filozoficko-přírodovědná fakulta, Slezská univerzita v Opavě. KKIV FF Univerzita Komenského v Bratislave /  (Institute of Computer Science, Faculty of Philsophy and Science in Opava, Silesian University in Opava ; Department of Library and Information Science, Faculty of Philosophy, Comenius University in Bratislava); Mgr. Martina Kovářová, kovarova@knihovnabilovec.cz / Městská knihovna Bílovec ; KKIV FF, Univerzita Komenského v Bratislave  (Municipal Library in Bilovec ; Department of Library and Information Science, Faculty of Philosophy, Comenius University in Bratislava)

Úvod

V rámci studia oboru Informační studia a knihovnictví na českých vysokých školách se budoucí knihovníci a informační profesionálové seznamují s tradičními službami knihoven, zejména pak v teoretické rovině.

Menší praktická zkušenost přichází s první praxí či stáží. Samozřejmě se studenti setkávají také s nejrůznějšími druhy služeb knihoven z pozice jejich uživatelů. Získání hlubšího povědomí a praktických dovedností však obvykle přichází až s nástupem na profesní dráhu (i zde jistě existují výjimky).

Má-li být knihovna v 21. století schopna adekvátně zajišťovat a nabízet odpovídající služby, musí znát své současné i potenciální uživatele a jejich potřeby. Nelze tak ignorovat fakt, že v České republice „počítač používalo v roce 2015 více než 6,5 milionu jednotlivců, tj. téměř tři čtvrtiny (74 %) populace ve věku 16 let a více. (...) Internet v roce 2015 používalo dokonce ještě zhruba o sto tisíc více jedinců než počítač. Počet internetových uživatelů tak v Česku v roce 2015 dosáhl 6,6 mil., což odpovídá 75,7 % populace starší 16 let. (...) Dnes mobilní telefon využívají téměř všechny osoby ve věku 16 až 54 let (v roce 2015 jej nepoužívaly pouze 3 % osob starších 16 let)^[1]“. K tomuto lze doplnit, že mobilní telefon je Českým statistickým úřadem^[2] označován za nejrozšířenější informační technologii v českých domácnostech. Počet uživatelů, kteří využívají internet v mobilu, stoupl na konci roku 2014 na 2,5 milionu, což je téměř třetina dospělé české populace. V roce 2010 se přitom jednalo o pouhých 400 tisíc uživatelů. Rovněž nelze přehlížet skutečnost, že se vlivem neustálého pokroku v oblasti informačních a komunikačních technologií mění spektrum zařízení a technologií, s nimiž uživatelé pracují. Analytická společnost IDC (International Data Corporation) uvádí, že chytré telefony a tablety tvoří 83 % na trhu chytrých zařízení (tj. trh s klasickými desktopovými počítači, přenosnými počítači, tablety a chytrými telefony) v celosvětovém měřítku^[3]. IDC ve svých statistikách každoročně potvrzuje obrovský nárůst prodeje chytrých telefonů a tabletů. Podíl stolních počítačů na trhu se naopak rok od roku výrazně snižuje^[4].

Základní výpůjční, reprografické, referenční, rešeršní, meziknihovní a další služby není potřeba blíže představovat. V té či oné míře patří v knihovnicko-informační oblasti k poměrně stálé nabídce služeb, která je uživatelům běžně nabízena. Vedle tradičních služeb knihoven však vzniká a rozvíjí se i řada nových. Ve srovnání s předcházejícími lety se zásadně změnily také nástroje, které slouží k zajišťování těchto služeb. Společným jmenovatelem těchto inovací velice často bývá internetové prostředí a související pokrok v oblasti vývoje informačních a komunikačních technologií popsaný výše. Jako příklad lze uvést, mimo jiné, mobilní služby a sociální sítě, na které se zaměřuje tento příspěvek.

Cílem příspěvku je prostřednictvím srovnávací studie poukázat na připravenost a schopnost evropských národních knihoven udávat směr v implementaci moderních mobilních technologií a služeb. Autorky v práci rovněž poukazují i na jiné současné trendy, které uvádějí na příkladu národních knihoven, a to především na rozvoj sociálních sítí. Národní knihovny byly zvoleny záměrně – jsou považovány za nositele změn a pomyslné vlajkové lodě pokroku v knihovnictví a službách knihoven v konkrétních zemích.

V článku jsou v některých částech popisovány individuální zkušenosti, které autorky článku načerpaly v prvním případě z pedagogické praxe na Oddělení informační vědy Ústavu informatiky, FPF Slezské univerzity v Opavě a při implementaci mobilně optimalizovaných produktů a v případě druhém v Univerzitní knihovně Ostravské univerzity v Ostravě a Městské knihovně v Bílovci.

1 Knihovny a sociální sítě

Téma sociálních sítí je do podrobna rozebíráno laickou i odbornou veřejností již řadu let. Zájem o ně, v národním i mezinárodním měřítku, neustává. Soudě dle výsledků průzkumu zvěřejněných Českým statistickým úřadem se sociální sítě mnohdy stávají, či již jsou, součástí běžného života. Každý druhý Čech využívající internet navštěvuje také sociální sítě^[5].

Sociální sítě, dle autorek Boyd a Ellison^[6], lze chápat jako prostředí, ve kterém mohou uživatelé nejen navazovat kontakty, ale také vymezit své vzájemné vztahy a zviditelnit je mezi ostatními uživateli. Jinými slovy se jedná o „konečnou množinu či množiny aktérů a jednoho či více vztahů definovaných mezi nimi^[7]“, jednodušeji – „propojenou skupinu lidí“. Definování sociálních sítí jako webových služeb (angl. „social network sites“) nás pak přivádí k jejich základnímu stavebnímu kameni – komunikaci. Možnost přenášet a sdílet nejrůznější druhy informací je alfou a omegou sociálních sítí jako takových už od vzniku jejich prvního zástupce^[8] z přelomu 20. a 21. století^[9].

Tuto skutečnost si uvědomily komerční firmy i příspěkové, neziskové a jiné organizace. Dnes se tak setkáváme na sociálních sítí s profily^[10] nejrůznějších subjektů, knihovny nevyjímaje. Tyto profily, či přesněji stránky^[11] aj. jsou jakýmsi rozcestníkem^[12] či doplňkem klasických webových stránek nebo je úplně nahrazují. V případě knihoven bývá obvyklé, že se jedná o doplněk k webovým stránkám. Zajišťuje se tak určité rozšíření institucionálního webového sídla o prostor, jinak běžně chybějící, pro sdílení, tvorbu a hodnocení obsahu samotnými uživateli internetu. To, že je důležité být aktivní součástí sociálních sítí, si uvědomují i knihovny. O tom svědčí také fakt, že v provedené analýze byla absence profilu na alespoň jedné sociální síti výjimečná. Jakým způsobem se však knihovny prezentují na sociálních sítích? Na které sociální sítě se zaměřily? Jak často publikují v tak rychle se měnícím prostředí a jaký obsah? Jaká je odezva uživatelů na sociálních sítích? Odpovědi na tyto a další otázky byly zkoumány v dále popsané analýze.

Na celou problematiku je zde nahlíženo dvěma způsoby. Prvním z nich je individuální profesní zkušenost, která se týká využívání konkrétních sociálních sítí v Univerzitní knihovně Ostravské univerzity v Ostravě a v Městské knihovně Bílovec. Druhým způsobem je provedená analýza vybraných evropských národních knihoven v kontextu používání sociálních sítí. Nabízen je tedy dvojí pohled na celou problematiku. Na jedné straně je detailněji popsán poměrně běžný zástupce univerzitních knihoven a zástupce městských knihoven v ČR, na straně druhé jsou pak v širším měřítku analyzovány a srovnávány národní knihovny na území Evropské unie.

1.1 Využití sociálních sítí v knihovnách na příkladu univerzitní a městské knihovny

Univerzitní knihovna Ostravské univerzity v Ostravě využívá celkem 3 sociální sítě – Facebook, Google+ a Instagram. Na všechny je odkazováno z webových stránek instituce^[13]. Po natočení promo videa knihovny byla k jeho šíření použita také sociální síť YouTube, avšak profil patřil Ostravské univerzitě jako celku. Za hlavní sociální síť lze v tomto případě považovat Facebook, za nějž je zodpovědný pracovník Mediotéky^[14]. Pro snadnější vyhledávání, zadávání URL adresy a sdílení stránky knihovny na Facebooku bylo správně registrováno vlastní jméno^[15], namísto automaticky generované kombinace z názvu stránky a čísla^[16]. Dosud neproběhlo ověření stránky^[17], čímž by se prověřila oficiální autentičnost identity. Knihovna využívá hashtagy^[18] a pomáhá tak uživatelům najít příspěvky podobného charakteru, které je zajímají. Míra zapojení (tzv. Engagement Rate^[19]), tedy poměr mezi počtem lajků stránky a počtem lidí, kteří se zapojili do dění stránky komentováním, sdílením nebo lajkováním (tzv. PTAT^[20]), je poměrně nízká – 0,82 %. Instagram^[21], který knihovna využívá necelý rok, je určitým trendovým zpestřením, obsahově se doplňuje s Facebookem, v některých případech se obě sítě i překrývají. O správu profilu na Instagramu se v současné době stará vedení knihovny, dříve za profil zodpovídala pracovnice ve studovně časopisů. Aktuálně stránku knihovny na této sociální síti sledují 102 uživatelé a zveřejněno bylo 86 příspěvků^[22]. Profil knihovny na Google+ ^[23] je pak směsicí dvou předešlých profilů a prakticky kopíruje jejich obsah. Oficiálně prozatím nemá registrováno uživatelské jméno (resp. vlastní podobu URL adresy stránky^[24]), avšak ověření autenticity bylo úspěšně provedeno. Celkově má pouze 15 fanoušků.

Městská knihovna Bílovec spravuje svůj profil pouze na Facebooku^[25] a aktivně se této činnosti věnuje od prosince roku 2015, kdy se instituce přestěhovala do nových prostor a zvýšila své personální kapacity. Po založení profilu se na jeho správě podílelo více zaměstnanců, což nebylo optimální z důvodu nejednotného stylu tvorby příspěvků. Dnes má tuto práci na starost jedna ze zaměstnankyň knihovny. Zaregistrováno bylo jméno „Knihovnabilovec“, nejedná se však o ověřenou stránku^[26]. V průměru je u jednoho příspěvku 10 lajků, komentářů nebo sdílení od uživatelů. Obsahově jsou uveřejňovány zejména fotografie (37,5 %), dále informace v textové podobě^[27] (16,7 %), následováno shodně odkazy na videa a sdílení jiného webového obsahu (4,2 % a 4,2 %). Uživatelům je povolena možnost přispívat přímo na hlavní stránku profilu (tzv. timeline) a nejsou využívány hashtagy. Míra zapojení uživatelů se pohybuje okolo 5,85 %. Vedlejším profilem Městské knihovny na Facebooku je také stránka filmového klubu – Pidikina^[28]. Ta ale není primárně zaměřena na celkové dění v knihovně.

Jak uvedla v roce 2012 Asociace amerických knihoven (ALA)^[29]: „Sociální sítě slouží k propagování akcí v knihovnách (např. herní noci apod.), k upozorňování uživatelů na nové přírůstky ve sbírkách a k poskytování odkazů na články, videa nebo další webový obsah, který by mohl být relevantní či užitečný, a k zajištění informačního kanálu pro komunitu. Sociální média hrají také důležitou roli při posilování vztahů s komunitou tím, že dovolují uživatelům klást otázky nebo poskytovat zpětnou vazbu o službách knihovny. (...) Zejména Facebook a Twitter se osvědčily jako užitečné nástroje nejen při zveřejnění dostupnosti on-line sbírek, ale rovněž při budování důvěryhodného vztahu s uživateli.^[30]“ Ani knihovny v ČR na tyto aktivity nezanevřely. Míra využívání jednotlivých možností se ale liší v závislosti na typu instituce, její velikosti (resp. na personálních kapacitách) a dalších faktorech.

V případě Univerzitní knihovny v Ostravě i Městské knihovny Bílovec je propagace akcí v knihovnách na Facebooku běžnou praxí. Univerzitní knihovna propaguje zejména akce vzdělávacího charakteru (tzv. Infoúterky), exkurze (nazvané jako Knihovna pod pokličkou) nebo netradiční výpůjční (týdenní absenční výpůjčka dokumentů ze studoven, které jsou jinak v prezenčním režimu) a jiné služby (např. Den otevřených skladů). Příspěvek má nejčastěji formu obrázku spolu se slovním komentářem, případně sdílení odkazu na webové stránky.

Městská knihovna Bílovec pro propagaci akce primárně využívá „události na Facebooku^[31]“. Aktuálně je informování tímto způsobem (i do budoucna) zvažováno. Při větším počtu akcí může tento postup na uživatele působit negativně. Časté pozvánky na zúčastnění se akcí by mohly vyvolat jejich postupné ignorování některými uživateli nebo dokonce odhlášení. Nabízí se samozřejmě možnost nechat událost bez pozvání konkrétních uživatelů^[32], což však bylo jedním uživatelem negativně komentováno. Je nutné poznamenat, bohužel bez konkrétních statistik, že po dvouměsíční aktivní péči o Facebook se na akcích knihovny objevuje stále více mladších návštěvníků, kteří jsou hlavní cílovou skupinou Facebooku^[33].

Jak Městská knihovna Bílovec, tak i Univerzitní knihovna Ostravské univerzity v Ostravě informují o přírůstcích ve svých fondech. Tato sdělení však mají povahu obrazovou a kladou důraz na vizuální zajímavost objektů jako jsou časopisy, audioknihy apod. Univerzitní knihovna pak odkazuje na svůj katalog a popisuje, jak v něm lze konkrétní dokumenty či druhy dokumentů vyhledat.

S rozvojem informačních a komunikačních technologií, internetu a také sociálních sítí se rovněž mění služby poskytované knihovnami „v zájmu uspokojování potřeb uživatelů. (...) Cílem každé knihovny má být aktivní účast v jedné nebo několika sítích, což umožní uživateli přístup k velkému množství materiálù, ať je místo přístupu jakkoliv malé. Služby se neomezují jen na prostory knihovny, ale jdou přímo za uživatelem, když není přístup do knihovny možný. Služby v rámci knihovny i mimo ni mají využívat informační a komunikační technologie, právě tak jako tištěné slovo^[34]“. Knihovny tak prostřednictvím sociálních sítí mohou efektivněji nabízet, propagovat a poskytovat základní, ale i další, často netradiční, služby. Oslovit mohou stávající i potenciální uživatele a pomyslně rozšířit prostor, ve kterém jsou s nimi v kontaktu.

Pokud jde o rozvoj public relations, obě popisované knihovny si uvědomily sílu sociálních sítí^[35]. Informují tak nejen o budoucích akcích, ale nabízejí také pohled na události, které již proběhly. Dobře také komunikují s uživateli, ať už prostřednictvím přímých komentářů k příspěvkům nebo pomocí zpráv. V podstatě tak rozšiřují nástroje a cesty, jak zajistit informační, referenční, propagační a další služby.

U obou knihoven lze vysledovat společné rysy ve využívání sociálních sítí. Důraz je kladen na vizuální přitažlivost pro fanoušky stránky. Obsah není pouze sdílený, ale vyskytují se také vlastní příspěvky, fotografie aj. Odlišnost a zároveň shodu je možné najít také v případě zaměření příspěvků. Univerzitní knihovna se snaží informovat a propagovat akce týkající se informačních zdrojů a informačního vzdělávání, městská knihovna se zaměřuje na propagaci kulturních akcí. Obě knihovny nabízejí na sociálních sítích svým fanouškům (resp. současným i potenciálním uživatelům) relevantní obsah v nápadité formě. Zahrnuty jsou i netradiční soutěže, vtipné příspěvky nebo pohled do „zákulisí“.

2 Mobilní služby v kontextu služeb poskytovaných národními knihovnami

V řadě zemí se knihovny různých typů a na všech úrovních snaží vytvářet a poskytovat elektronické služby, jako jsou např. nabídka vysoce kvalitních a odborných elektronických informačních zdrojů, získávání a archivace digitálního obsahu a s ním související tvorba digitálních knihoven atd. Logickým dalším krokem v současném období je podpora mobilního přístupu. Pro knihovny může poskytování mobilních služeb spolu s tradičními hodnotami znamenat potřebnou cestu k inovaci, kdy se snaží uchovat své hodnoty přetrvávající po staletí, ale zároveň se snaží „jít s dobou“. Kvalitní, použitelná a mobilně optimalizovaná webová sídla, popř. speciálně vytvořené mobilní aplikace, mohou sloužit jako vstupní brány k velkému objemu informací a znalostí, které knihovny svým uživatelům zprostředkovávají.

Základním pojmem příspěvku jsou mobilní služby. Je důležité tento termín, resp. klíčový koncept, blíže specifikovat, jelikož zde může docházet k mylnému výkladu. Mobilní služby (angl. „mobile services“) jsou v českém prostředí chápány jako speciální služby zahrnující především pojízdné knihovny, tedy knihovny, které jsou v pohybu. Tyto knihovny, také nazývané mobilní knihovny, využívají „speciálně upravený a vybavený dopravní prostředek na dopravu dokumentů k uživatelům v místech, kde není zřízena stálá knihovna^[36]“. Termín mobilní knihovna (angl. „mobile library“) se v tomto pojetí používá zejména v britském a australském knihovnictví, v jiných zemích se lze setkat s označením bibliobus nebo bucherbus^[37].

S rostoucím počtem uživatelů, kteří využívají různá mobilní zařízení (např. chytré telefony, tablety, čtečky elektronických knih a další) jako prostředky přístupu k internetu (a tedy i k webovým sídlům knihoven či jejich katalogům) se ovšem význam pojmů mobilní služby či mobilní knihovna rozšiřuje. Zmíněné termíny mohou zároveň odkazovat na služby knihoven, které jsou navrženy a přizpůsobeny mobilním zařízením^[38], přičemž právě tento význam je pro naši práci za zásadní (v anglické literatuře se lze setkat s označením „m-library“ nebo „m-library services“). Příkladem mobilních služeb jsou optimalizovaná webová sídla knihoven či uživatelská rozhraní katalogů a elektronických informačních zdrojů pro prohlížení na mobilním zařízení (ve smyslu přizpůsobení rozhraní jednotlivých služeb mobilním zařízením, např. kvalitně zpracovaný obsah přizpůsobený prohlížení na malém displeji a uspokojující rychlost načítání takového obsahu – jednotlivé metody technického přizpůsobení jsou popsány níže), speciální mobilní aplikace nebo zasílání upomínek pomocí SMS zpráv. Patří sem ale také využívání nástrojů pro určování polohy uživatele, čárové a QR kódy nebo čipy RFID (Radio Frequency Identification) a NFC (Near Field Communication), pomocí kterých lze přesně lokalizovat danou knihu v regálu knihovny.

SMS zprávy lze zřejmě považovat za první široce rozšířené služby, které knihovny uživatelům mobilních telefonů nabídly. Lze je využívat pro zasílání upomínek na končící dobu výpůjčky, což v dnešní době umožňuje většina knihovních systémů, ale také např. jako referenční službu.

Čárové nebo novější QR kódy mají schopnost propojit fyzické sbírky s elektronickým materiálem. QR (Quick Response) kódy jsou dvourozměrné a umí zakódovat větší množství dat a informací než klasický čárový kód (lze do nich zakódovat např. telefonní číslo, webovou adresu, poslat SMS atd.). V řadě knihoven se tyto kódy používají na propagačních materiálech^[39]. Jako příklad je možné uvést situaci, kdy se na klasické tištěné letáčky určené k propagaci nové mobilní aplikace doplní QR kódy, které uživatele nasměrují přímo do příslušného obchodu s aplikacemi, např. Google Play, kde si aplikaci mohou stáhnout. Pro koncového uživatele to znamená zrychlení a zároveň zpříjemnění celého procesu instalace aplikace do svého mobilního zařízení. Často se ale také QR kódy vkládají přímo do knih, časopisů nebo regálů. Uživatel, který pak tento kód načte pomocí svého zařízení, je následně odkázán např. do katalogu knihovny nebo do digitální knihovny, kde je k dispozici elektronická nebo audio verze daného exempláře. Používání těchto kódů v knihovnách může pomoci s propojením různorodých sbírek knihovny (fyzických i digitálních) a jejich obohacením o doplňkový materiál^[40].

Technologiemi, které pracují s určováním polohy a lokalizací, jsou čipy RFID a NFC. Ačkoliv se stále jedná o poměrně drahé technologie, řada knihoven tyto čipy již využívá. Pomocí nich lze zavést nejen samoobslužné půjčování dokumentů nebo kontrolní turniket proti krádežím, ale také systém lokalizace dokumentů v regálech. Do čipů lze také nahrát celou řadu doprovodných informací (recenze, odkaz do katalogu, propojení se službou Google Books, informace o autorovi a další).

Pro tuto práci jsou klíčovými mobilními službami mobilně optimalizovaná webová sídla a mobilní aplikace. Mezi základní metody technického přizpůsobení webových sídel knihoven či uživatelských rozhraní katalogů pro mobilní zařízení v současnosti patří responzivní webdesign, samostatná mobilní verze a metoda RESS (responsive web design + server side components neboli dynamické poskytování obsahu)^[41].

Koncept responzivního webdesignu spočívá v tom, že webový server odesílá všem zařízením stejný HTML kód, přičemž k úpravě vykreslení webového sídla na daném zařízení se používá soubor CSS. Tvůrce webového obsahu nemusí upravovat a udržovat více verzí webového sídla (což je finančně nákladné) – jedna verze slouží všem zařízením. Nepoužívá se zde žádné přesměrování (obsah je vždy přístupný přes totožnou/identickou URL adresu) ani detekce zařízení (není nutné udržovat a testovat seznam zařízení). Poměrně zdařilou webovou prezentaci využívající responzivní webdesign má Dánská královská knihovna (viz obr. 1).

Obr. 1 Webové sídlo Dánské královské knihovny na monitoru počítače (vlevo) a mobilního telefonu (vpravo), zdroj: www.kb.dk, únor 2016

V případě samostatné mobilní verze mají jednotlivé verze webového sídla (např. verze pro desktopová zařízení, verze pro tablety a verze pro mobilní telefony) vlastní URL adresu. Princip lze vysvětlit na příkladu Národní knihovny ve Francii (viz obr. 2). V situaci, kdy uživatel přistupuje k webovému sídlu ze stolního počítače či notebooku, je zobrazena klasická verze, www.bnf.fr. Oproti tomu mobilnímu uživateli je nabídnuta speciální mobilní verze provozovaná na subdoméně daného webového sídla, m.bnf.fr. U samostatných mobilních verzí bývá dobrým zvykem, že je možné mezi jednotlivými verzemi přepínat (např. v patičce webového sídla jsou umístěny odkazy „zobrazit mobilní verzi“ nebo „zobrazit klasicky“). Toto řešení je vhodné pro rychlé a jednoduché poskytování odlišného obsahu (změny mohou být provedeny pouze v požadované verzi). Z pohledu udržitelnosti se jedná o náročnější a nákladnější řešení, je totiž nutné testovat a udržovat dvě či více verzí téhož webového sídla. Samostatná mobilní verze navíc vyžaduje přesměrování uživatele na danou verzi podle detekce daného zařízení, které nemusí být vždy spolehlivé.

Obr. 2 Webové sídlo Národní knihovny Francie na monitoru počítače (vlevo) a mobilního telefonu (vpravo), zdroj: www.bnf.fr, únor 2016

Metoda RESS (nebo také dynamické poskytování obsahu) je snahou o zkombinování toho nejlepšího z obou výše uvedených řešení. U této metody webový server poskytuje odlišné HTML soubory, CSS styly a skripty pro různá zařízení, ale na stejné URL adrese. Uživatelé na mobilních zařízeních dostanou jednu sadu kódů, zatímco uživatelé s tabletem či klasickým počítačem obdrží jinou; uživatelé ale nejsou přesměrováni. Je zde ovšem opět nutná detekce koncových zařízení^[42]. Mezi knihovny využívající tuto metodu mobilní optimalizace patří např. Národní knihovna Lotyšska (viz obr. 3). Na přiloženém snímku je patrné, že uživatelé mají k dispozici upravenou mobilní verzi, ovšem URL adresa na mobilním zařízení potvrzuje, že nedochází k přesměrování.

Obr. 3 Webové sídlo Národní knihovny Lotyšska na monitoru počítače (vlevo) a mobilního telefonu (vpravo), zdroj: www.lnb.lv, únor 2016

Obrovskou výhodou mobilně optimalizovaných uživatelských rozhraní u webových sídel knihoven nebo jejich katalogů je skutečnost, že je lze otevřít na jakémkoliv mobilním zařízení (tj. na jakékoliv platformě). Každé takové zařízení (i základní mobilní telefon, který není vybaven operačním systémem, tzv. „feature phone“) obsahuje již v základním vybavení nainstalovaný prohlížeč, pomocí kterého lze webový obsah procházet. Optimalizace webových sídel či uživatelských rozhraní katalogů a databází pro mobilní kontext je tedy dostupným a univerzálním způsobem, jak zajistit uživatelům mobilních zařízení optimalizovaný a přizpůsobený obsah.

Oproti tomu mobilní aplikace je samostatná aplikace vytvořená pro konkrétní mobilní platformu (např. Android, Apple iOS, Windows), kterou je nutné stáhnout a nainstalovat do koncového mobilního zařízení. Na rozdíl od webových sídel pracuje taková aplikace pouze na konkrétní platformě, pro kterou je určena. Výhodami mobilních aplikací je především nabídka dynamičtějšího obsahu a více interakcí, což s sebou přináší lepší a zajímavější „mobilní zážitky“. Vzhledem k tomu, že jsou nainstalované přímo v daném zařízení, mohou využívat jeho nástroje (např. GPS nebo kameru). Jsou tedy vhodnější pro funkčně i technicky náročné úkoly. Mobilní aplikace ovšem znamenají také vyšší nároky na uživatele i jeho zařízení. Je nutné provádět aktualizace aplikace, aby se zabránilo nefunkčnosti či bezpečnostním problémům. Aplikace rovněž zabírají místo v paměti konkrétního zařízení, při spuštění několika aplikací je vyšší spotřeba energie a k otevření internetových odkazů je ve většině případů zapotřebí mobilního webového prohlížeče, tedy další aplikace. Příkladem mobilních aplikací v prostředí českých knihoven mohou být katalogy (např. aplikace Smartkatalog^[43], která je určena pro všechny knihovny využívající knihovní systém Clavius, nebo aplikace Národní technické knihovny, jež umožňuje ověřit dostupnost dokumentů, zkontrolovat výpůjčky, zjistit otevírací dobu atd.), referenční služby (např. aplikace Ptejte se knihovny^[44]) či digitální knihovny (např. aplikace Kramerius^[45] zpřístupňující digitální fondy všech knihoven, které využívají tento systém, nebo PoNaK – Poklady Národní knihovny České republiky, aplikace s vybranými vzácnými díly z fondu knihovny). Do mobilních aplikací vytvořených pro potřeby knihoven pak lze integrovat i ostatní mobilní služby, jež byly výše popsány. Katalog upravený do podoby mobilní aplikace může obsahovat čtečku QR kódů, jež využívá kameru mobilního zařízení k načtení konkrétního kódu, ale také může umožnit GPS lokalizaci uživatele a ukázat mu nejbližší obchod, ve kterém lze danou knihu zakoupit.

Knihovny v minulosti stály v popředí při zavádění technologických novinek do praxe – knihovny patřily mezi první instituce, které vlastnily počítače, připojení k internetu a dokonce i e-knihy. Jako určité překážky v poskytování mobilních služeb se mohou jevit ekonomické bariéry či nedostatečné technologické dovednosti, schopnosti a odborné kompetence zaměstnanců knihoven. To by ovšem neměly být důvody pro nedostatek inovací. Lze využít různých partnerských programů a spolupráce, speciálních projektů či existujících volně dostupných a levných produktů^[46].

Inovace a spolupráce jsou základními kameny k tomu, aby se implementace mobilních technologií stala úspěšnou. V případě poskytování mobilních služeb v prostředí knihoven s sebou spolupráce přináší značné výhody^[47]. Práce na přípravě mobilního projektu určeného pro knihovny (např. optimalizace uživatelského rozhraní webového sídla pro mobilní zařízení) vyžaduje jak znalosti knihovníků, tak odborníků v oblasti výpočetní techniky. Knihovníci jsou ti, kteří znají své fondy a svou knihovnu, rozumí službám, které jsou knihovnou poskytovány a mají vysoké znalosti v oboru organizace informací a znalostí (které lze uplatnit např. v návrhu informační architektury daného rozhraní). Programovací a další technické schopnosti a kvalifikace jsou naopak potřeba k samotné tvorbě mobilních služeb. Spolupráce na takové úrovni neznamená pouze potenciální úspěšnost vytvořeného produktu, ale také podporu vzájemného učení se.

Jak dodávají Jan Pokorný a Lenka Hvězdová^[48], knihovny by se vedle práce se stávající skupinou uživatelů měly zaměřit na oslovení mladé generace, která vnímá každodenní práci s internetem, získávání elektronického obsahu a nové technologie jako samozřejmost. Důsledkem jsou pak jiné uživatelské potřeby, z čehož plynou také odlišné nároky na způsob jejich uspokojování, ale také měnící se forma komunikace (většina komunikace probíhá na dálku a elektronicky) a vyšší požadavky na rychlost poskytování služeb. Knihovny by tyto skutečnosti neměly přehlížet, ale měly by se snažit reagovat a poskytovat tak ke svým službám přidanou hodnotu v podobě mobilního přístupu.

3         Srovnávací studie

Hlavním smyslem příspěvku je vytvoření srovnávací studie. Studie navazuje na předešlé kapitoly a jejím cílem je poukázat na připravenost a schopnost evropských národních knihoven udávat směr v implementaci a realizaci mobilních služeb. Neméně důležité bylo zhodnotit práci jednotlivých knihoven z hlediska využívání současných trendů, a to především sociálních sítí.

Pro samotnou analýzu byly vybrány národní knihovny zemí Evropské unie. Stanovit přesný počet zemí, které patří na evropský kontinent, je složité kvůli ne zcela jednotnému chápání hranice mezi Evropou a Asií, z toho důvodu byly vybrány státy Evropské unie, kde je jejich počet jasně určen. Počátkem roku 2016 bylo součástí Evropské unie (dále pod zkratkou EU) 28 států, celkový počet analyzovaných knihoven je ovšem vyšší. Dva státy, Itálie a Maďarsko, mají dvě hlavní národní knihovny (Itálie – národní knihovny v Římě a Florencii, Maďarsko – národní knihovny v Budapešti a Debrecínu). Celkový počet národních knihoven je tedy 30.

U každé národní knihovny byla provedena analýza ve dvou fázích. První fáze se zaměřovala na nabídku mobilních služeb. Snahou bylo otestovat webové sídlo knihovny a její vlastní katalog z hlediska optimalizace pro mobilní zařízení a zjistit, zda knihovna nabízí také nějakou mobilní aplikaci. Ve druhé fázi autorky zjišťovaly, zda jsou národní knihovny EU aktivní na některé z existujících sociálních sítí (tj. zda mají vytvořený vlastní profil) a jakým způsobem je využívají. Kompletní výsledky srovnávací studie jsou zahrnuty v přehledové tabulce dostupné on-line^[49] prostřednictvím služby Google Sheets.

3.1 Srovnávací studie: mobilní služby

V rámci srovnávací studie zaměřené na mobilní služby byla analyzována webová sídla národních knihoven EU, stejně jako jejich vlastní katalogy (nikoliv souborné katalogy, ale katalogy konkrétní knihovny), z hlediska optimalizace pro mobilní zařízení. To zahrnovalo testování na reálném mobilním zařízení. V našem případě byl použit chytrý telefon vybavený operačním systémem Android a mobilním prohlížečem Google Chrome. Mobilně optimalizované verze pak byly porovnány s verzemi pro desktopová zařízení, čímž bylo možné určit konkrétní metodu technického přizpůsobení webových sídel knihoven či uživatelských rozhraní katalogů. Součástí studie byl i průzkum jednotlivých webových sídel za účelem nalezení případných odkazů na stažení mobilní aplikace. První testovací analýza se uskutečnila v lednu 2016, začátkem února pak proběhla kontrola a případná úprava zjištěných údajů.

Cílem srovnávací studie bylo v tomto případě zjišťování, jaký je aktuální stav webových sídel národních knihoven a jejich katalogů z hlediska optimalizace pro mobilní zařízení a zda knihovny nabízejí svým uživatelům nějakou mobilní aplikaci.

Analýza ukázala (viz graf 1), že polovina národních knihoven (tj. 15) neprovozuje mobilně optimalizované webové sídlo ani katalog. Není překvapením, že tyto knihovny neposkytují ani žádnou mobilní aplikaci. Zajímavé ovšem je, že mezi knihovny spadající do této skupiny patří například i takové knihovny, jakými jsou národní knihovny Německa a Španělska, ačkoliv velikostí svých sbírek patří mezi největší knihovny na světě. Maltská národní knihovna dokonce nemá ani vlastní webové sídlo – svou webovou prezentaci má umístěnu na portálu ministerstva školství a ani ona nenabízí mobilní přístup. Ostatní knihovny jsou na tom s optimalizací pro mobilní zařízení lépe. U jedenácti národních knihoven v rámci EU je optimalizováno vždy alespoň hlavní webové sídlo, nebo samotný katalog (např. Dánsko, Nizozemsko, Polsko či Velká Británie). Ovšem ani tyto knihovny neprovozují vlastní mobilní aplikaci. Tři národní knihovny (Česká republika, Francie a Slovinsko) nabízí kompletní mobilní přístup ke svým elektronickým službám – uživatelům je umožněn optimalizovaný přístup z mobilního zařízení na hlavní webové sídlo knihovny, do jejího katalogu a zároveň nabídnuta možnost stažení mobilní aplikace (ve všech třech případech se jedná o mobilní aplikace dostupné ve verzích pro operační systém Android a iOS), kterou knihovna provozuje.

Graf 1 Srovnání národních knihoven EU z hlediska poskytování vybraných mobilních služeb

Národní knihovna ČR nabízí svým uživatelům mobilní aplikace PoNaK a Ptejte se knihovny (obě jsou stručně charakterizovány výše), Francouzská národní knihovna provozuje aplikaci Gallica (jedná se o rozsáhlou digitální knihovnu s volně dostupnými materiály) a Slovinská národní knihovna pak virtuální katalog mCOBISS. Během analýzy se ukázalo, že je poměrně složité mobilní aplikace na webových sídlech knihoven najít (např. o aplikaci PoNaK se uživatel dozví až při hlubším procházení webového sídla). Mohlo se tedy stát, že některá aplikace se ve studii neobjevila.

Pro potřeby srovnávací studie bylo důležité zjistit, jaké metody technického přizpůsobení pro mobilní zařízení jsou u webových sídel a katalogů národních knihoven EU nejčastější (viz tab. 1). Analýza a testování na mobilních zařízeních ukázaly, že nejpoužívanější metodou mobilní optimalizace u webových sídel je responzivní webdesign (6 případů), u katalogů je to samostatná mobilní verze (5 případů). Lze se domnívat, že samostatná mobilní verze je pro zpřístupnění katalogů pro mobilní zařízení (dle výše uvedených charakteristik jednotlivých metod) velmi vhodná – její pomocí lze poskytovat zjednodušené a uživatelsky přívětivější rozhraní katalogu (např. vhodná velikost formulářů a tlačítek, rozbalovací nabídky s dalšími informacemi atd.). U ostatních metod je samozřejmě také možné docílit stejného efektu. Avšak právě knihovní katalogy (a další elektronické informační zdroje a databáze) se jeví jako elektronická služba, u níž je využívání samostatné mobilní verze účelné.

Tabulka 1 Srovnání národních knihoven podle metody přizpůsobení webových sídel a katalogů pro mobilní zařízení

Přiložená tabulka dále ukazuje, že webová sídla národních knihoven EU jsou optimalizována pro mobilní zařízení celkem ve 12 případech, katalogy pak v 10 případech. Důležité ale také je, že jsou zastoupeny všechny tři dostupné metody technického přizpůsobení webového obsahu pro mobilní zařízení. Bylo zjištěno, že nejčastější metodou je responzivní webdesign (6 webových sídel a 4 katalogy), následován samostatnými mobilními verzemi (4 webová sídla a 5 katalogů) a metoda RESS (2 webová sídla a 1 katalog).

Na podrobnější hodnocení jednotlivých webových sídel a katalogů či mobilních aplikací není v této studii prostor, avšak řada postřehů spolu s odkazy na dané služby je dostupných v přehledové tabulce dostupné on-line.

3.2 Srovnávací studie: sociální sítě

Provedená analýza sociálních sítí byla v první fázi zaměřena především na zjišťování počtu a druhu sociálních sítí využívaných národními knihovnami států Evropské unie. Prvním kritériem pro zařazení do zkoumaného vzorku byl odkaz na stránku sociální sítě z oficiálního webového sídla knihovny. Vyčleněny tak byly národní knihovny Rumunska a Švédska, u kterých se podařilo dohledat jejich profil na Facebooku. Zároveň byla vyřazena YouTube stránka Národní knihovny ČR, kterou knihovna má, ale v přehledu nabízených sociálních sítí ji neuvádí. Celkově bylo zkoumáno 64 profilů na sociálních sítí vybraných národní knihoven v období od 6. do 29. února 2016.

V druhé fázi byly zkoumány bližší podrobnosti k jednotlivým profilům knihoven, které byly získávány přímo. Třetí fáze zahrnovala výběr sociální sítě s největším počtem zastoupení – Facebooku – a následně doplnění detailnějších údajů o využívání této sociální sítě jednotlivými knihovnami, jako je procentuální přehled obsahu sociální sítě, již zmiňovaná míra zapojení uživatelů a další (viz přehledová tabulka dostupná on-line); tyto údaje byly získány pomocí nástroje LikeAlyzer^[50]. V případě Národní knihovny ČR však nebyl k dispozici údaj o průměrném počtu zveřejněných příspěvků za den (pouze za týden), není proto zařazen v dále uvedené tabulce 1. Pro zajímavost byl ještě doplněn údaj o průměrném počtu příspěvků zveřejňovaných na Twitteru, druhé nejpoužívanější sociální síti, zjištěný díky nástroji Manageflitter^[51]. Ten však nebyl schopen analyzovat data národní knihovny Estonska, Itálie, Maďarska, Německa, Slovenska a Švédska. Z tohoto důvodu u těchto knihoven konkrétní údaj chybí. Uvedené výsledky jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa.

Graf 2 Počet využívaných sociálních sítí vybranými národními knihovnami v Evropské unii

Z grafu 2 je patrné, že nejvíce knihoven využívá jednu (6 zástupců) nebo žádnou sociální síť (také 6 zástupců). Zajímavý je následný skok, kdy na třetím místě skončily knihovny (celkem 5 zástupců), které spravují dokonce pět profilů na sociálních sítích, dále dvě nebo tři sociální sítě (5 a 5 zástupců). Na základě váženého průměru knihovny využívají 2,27 sociálních sítí.

Graf 3 Zastoupení využívaných sociálních sítí národními knihovnami v Evropské unii

Jak je vidět v grafu 3, a výsledek koresponduje také s celosvětovým trendem, nejvíce knihoven je aktivní na Facebooku (21 zástupců, tj. 32,81 %). Následuje Twitter (17 zástupců, tj. 26,56 %) a YouTube (8 zástupců, tj. 12,5 %). Zbylé sociální sítě jsou zastoupeny méně než 5 zástupci. Celkově evropské národní knihovny působí na 10 různých sociálních sítích.

Tabulka 2 Přehled statistických údajů týkajících se stránek na Facebooku národních knihoven v Evropské unii

Tabulka 2 obsahuje přehled základních statistických údajů, které byly zjištěny u nejpoužívanější sociální sítě Facebook. Knihovny si ve většině případů uvědomují důležitost registrace vlastního jména (resp. URL adresy), nicméně oficiálně ověřený účet má pouze jediná knihovna. Svým fanouškům dovoluje přispívat na stránky Facebooku 18 knihoven (tj. 85,71 % z celkového počtu zkoumaných knihoven). Hashtagy už tak rozšířené nejsou – 14 zástupců (tj. 66,67 %) je využívá, 7 nikoliv (33,33 %). Pokud bychom vzali v úvahu doporučení uváděné na stránce LikeAlyzer^[52], a to, že míra zapojení by měla být minimálně na úrovni 7 %, pak tento požadavek splní pouze finská národní knihovna. Průměrný počet lajků, komentářů a sdílení u příspěvku je nejčastěji v rozmezí 10 až 20 (celkem u 5 knihoven, tj. 23,81 %), následuje počet do maximálně 10 lajků, komentářů či sdílení u příspěvku (celkově 4 knihovny, tj. 19,05 %). Denně knihovny v největším počtu případů uveřejňují průměrně do jednoho příspěvku (13 knihoven, tj. 65 %), dále pak mezi jedním a dvěma příspěvky (5 knihoven, tj. 25 %).

V přehledové tabulce (dostupná on-line) je patrný také druh obsahu nejčastěji zveřejňovaný prostřednictvím sociální sítě Facebook, kterým jsou fotografie. Mezi dalšími možnostmi získávání informací, které knihovny nabízejí, jsou často nejrůznější blogy nebo RSS kanály. Tabulka také uvádí další údaje, které jsou k dispozici k interpretaci. Hodnocení celkového počtu uživatelů nemá vzhledem k různým velikostem knihoven i samotných států příliš velký význam.

Závěr

Jedním ze zjištění, které ze srovnávací studie vyplývají, je skutečnost, že využívání sociálních sítí je mezi národními knihovnami v Evropské unii velmi populární. Až na výjimky (6 národních knihoven) využívají alespoň jednu sociální síť ke komunikaci se svými stávajícími i potenciálními uživateli. Analýza ukázala, že nejvyužívanější sociální sítí je Facebook, a to jak v případě národních knihoven, tak i v popsaných případových studiích Univerzitní knihovny Ostravské univerzity v Ostravě a Městské knihovny Bílovec. Případové studie uvedených knihoven byly využity jako doplněk k hlavní srovnávací studii. Tím je možné poskytnout širší pohled na problematiku využívání sociálních sítí v knihovnách.

Naopak, o mobilních službách ve smyslu mobilně optimalizovaných webových sídel/katalogů či mobilních aplikací lze tvrdit, že je národní knihovny teprve objevují a rozhodně se v jejich případě nejedná o běžně nabízené služby. Lze se domnívat, že především u optimalizace hlavních webových sídel knihoven se jedná o zásadní nedostatek a promarněnou šanci, jak současné i budoucí uživatele přilákat ke svým sbírkám. Pokud uživatel na svém mobilním zařízení nebude schopen pohodlně a bez větších překážek najít informace, které potřebuje použít nebo řešit hned (a to i ve spěchu), např. vyhledávací pole, otevírací doba a kontakt či přístup do konta, znamená to pro něj značné neuspokojení, což se může odrazit i na jeho postoji vůči knihovně.

Zřejmě už nenastane doba, kdy bychom s mobilními zařízeními trávili méně času než dosud, jelikož se jedná o prostředky, které poskytují neustále nové možnosti pro získávání a zpracování informací, vzdělávání, organizaci času a činností či zábavu. Knihovny a zejména národní knihovny tak mají příležitost připravit cestu pro příští generace knihovníků a adaptovat, vylepšovat a inovovat své služby i „sebe samotné“ a ukázat tak, že jsou schopné jít s dobou^[53].

Myšlenka neustálého zdokonalování služeb knihoven, které mají za cíl uspokojit potřeby uživatelů, by měla už z podstaty věci být neustále rozvíjena. Jako se vyvíjí a přetváří společnost jako taková, mění se i informační požadavky lidí, způsoby, cesty a nástroje k jejich adekvátnímu plnění. Bez kvalitní služby nebude možné dosáhnout ani kvalitního výsledku – naplňování základního poslání knihoven. Není tedy možné stavět pouze na neustále nových a nových službách, ale zároveň zajistit a udržet jejich kvalitativní standard.

Použitá literatura:

BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social network sites: definition, history, and scholarship. Journal of ComputerMediated Communication ^[online]. Vol. 13, issue 1, 2007, s. 210-230 ^{[cit. 2015-02-11]}. DOI: 10.1111/j.1083- 6101.2007.00393.x.

BURIAN, Pavel. Internet inteligentních aktivit. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, s. 84. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-5137-5.

Centrum nápovědy: co je to profil? Facebook ^[online]. 2016 ^{[cit. 2016-02-28]}. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/133986550032744.

Centrum nápovědy: jak se stránky liší od osobních profilů? Facebook ^[online]. 2016 ^{[cit. 2016-02-28]}. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/217671661585622.

Centrum nápovědy: ověřená stránka nebo profil. Facebook ^[online]. 2016 ^{[cit. 2016-02-28]}. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/196050490547892.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Informační společnost v číslech 2015. Český statistický úřad ^[online]. 8. 4. 2015 ^{[cit. 2015-11-25]}. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2015.

HRABINOVÁ, Světlana. Zlepšení přístupnosti webového sídla prostřednictvím jeho mobilní verze. ITlib: Informačné technológie a knižnice. 2014, roč. 18, č. 4, s. 45–51. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2014/4/zlepseni-pristupnosti-weboveho-sidla-prostrednictvim-jeho-mobilni-verze.html.

HRABINOVÁ, Světlana. Jak dostat knihovnu do mobilu? Veřejná správa: čtrnáctideník vlády ČR. 2015, roč. 16, č. 15, s. 24–25. ISSN 1213-6581.

IDC. As Tablets Slow and PCs Face Ongoing Challenges, Smartphones Grab an Ever-Larger Share of the Smart Connected Device Market Through 2019, According to IDC. IDC: Analyze the Future ^[online]. 20 March 2015 ^{[cit. 2015-11-25]}. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS25500515.

IDC. Worldwide Smart Connected Device Forecast Market Share by Product Category, 2012–2017. iCharts ^[online]. September 10, 2013 ^{[cit. 2015-11-01]}. Dostupné z: http://icharts.net/chartchannel/worldwide-smart-connected-device-forecast-market-share-product-category-2012-2017.

IDC. Worldwide Smart Connected Device Forecast Market Share by Product Category, 2013–2018. iCharts ^[online]. June 16, 2014 ^{[cit. 2015-11-01]}. Dostupné z: http://icharts.net/chartchannel/worldwide-smart-connected-device-forecast-market-share-product-category-2013-2018.

LikeAnalyzer ^[online]. San Francisco: Meltwater, 2016 ^{[cit. 2016-02-11]}. Dostupné z: http://likealyzer.com/.

MALEČKOVÁ, Romana a Petra BÁČOVÁ. Počtem uživatelů internetu jsme přeskočili Evropu. In: Český statistický úřad ^[online]. Praha, 2015 ^{[cit. 2016-02-06]}. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/poctem-uzivatelu-internetu-jsme-preskocili-evropu.

ManageFlitter ^[online]. ManageFlitter Pty Ltd, 2016 ^{[cit. 2016-02-11]}. Dostupné z: https://manageflitter.com/.

MICHL, Petr, 2013. Infografika: sociální sítě v Česku. In: Marketing journal ^[online]. Praha, ^{[cit. 2016-02-06]}. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/infografika--socialni-site-v-cesku__s416x9788.html.

MILLS, Keren. M-Libraries: Information use on the move. In: University of Cambridge: DSpace ^[online]. Cambridge (Velká Británie): Open University, 2009 ^{[cit. 2016-02-09]}. Dostupné z: https://www.repository.cam.ac.uk/bitstream/handle/1810/221923/Mills_report.pdf.

Mobile library services: best practices ^[online]. Edited by Charles HARMON and Michael MESSINA. Plymouth, UK: Scarecrow Press, c2013 ^{[cit. 2014-05-03]}. ISBN 978-081-0887-534. Dostupné z: https://rowman.com/ISBN/9780810887527.

POKORNÝ, Jan a Lenka HVĚZDOVÁ. Knihovna do dlaně: mobilní aplikace Národní technické knihovny. ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Ústav informačních studií a knihovnictví: Jinonické informační pondělky ^[online]. 28. dubna 2014 ^{[cit. 2016-02-08]}. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=18219.

REITZ, Joan M. Web site. In: Online Dictionary for Library and Information Science ^[online]. Santa Barbara, CA: Libraries Unlimited, c2004–2014 ^{[cit. 2016-02-09]}. Dostupné z: http://www.abc-clio.com/ODLIS/odlis_m.aspx#mobileservices.

SMITH, Craig. By the Numbers: 200+ Amazing Facebook Statistics (January 2016). DMR ^[online]. 2016, last updated February 2016 ^{[cit. 2016-02-10]}. Dostupné z: http://expandedramblings.com/index.php/by-the-numbers-17-amazing-facebook-stats/.

Social Networking. ALA: American Library Association ^[online]. Chicago, 2016 ^{[cit. 2016-02-28]}. Dostupné z: http://www.ala.org/news/mediapresscenter/americaslibraries/soal2012/social-networking.

STRINGER, Ian (ed.). Mobile library guidelines: IFLA Professional Report No. 123 ^[online]. The Hague: International Federation of Library Associations and Institutions, 2010, 73 s. ^{[cit. 2016-02-09]}. ISBN 978-907-7897-454. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/123.pdf.

THOMAS, Lisa Carlucci. Libraries, Librarians and Mobile Services. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology ^[online]. 2011, vol. 38, no. 1, s. 8–10 ^{[cit. 2016-02-08]}. ISSN 1550-8366. Dostupné z: https://www.asis.org/Bulletin/Oct-11/Bulletin_OctNov11_Final.pdf.

TREADAWAY, Chris a SMITH, Mari. Marketing na Facebooku: výukový kurz. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 296 s. ISBN 978-80-251-3337-8.

Využití informačních a komunikačních technologií jednotlivci. ODBOR STATISTIK ROZVOJE SPOLEČNOSTI. Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci za období 2015: informační technologie ^[online]. Praha: Český statistický úřad, 2015, s. 20–28 ^{[cit. 2016-02-10]}. ISBN 978-80-250-2672-4. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20568879/062004-15a.pdf/c5df602b-e412-48ed-8129-082d8cad914d?version=1.0.

WASSERMAN, Stanley a Katherine FAUST. Social network analysis: methods and applications. Cambridge: Cambridge University Press, 2009, xxxi, s. 20. Structural analysis in the social sciences, 8. ISBN 978-0-521-38707-1.

WHITCHURCH, Michael J. QR Codes and Library Engagement. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology ^[online]. 2011, vol. 38, no. 1, s. 14–17 ^{[cit. 2016-02-09]}. ISSN 1550-8366. Dostupné z: https://www.asis.org/Bulletin/Oct-11/Bulletin_OctNov11_Final.pdf.

---

Poznámky pod čarou:

^[1] Využití informačních a komunikačních technologií jednotlivci. ODBOR STATISTIK ROZVOJE SPOLEČNOSTI. Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci za období 2015: informační technologie ^[online]. Praha: Český statistický úřad, 2015, s. 20–28 ^{[cit. 2016-02-10]}. ISBN 978-80-250-2672-4. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20568879/062004-15a.pdf/c5df602b-e412-48ed-8129-082d8cad914d?version=1.0.

^[2] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Informační společnost v číslech 2015. Český statistický úřad ^[online]. 8. 4. 2015 ^{[cit. 2015-11-25]}. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2015.

^[3] IDC. As Tablets Slow and PCs Face Ongoing Challenges, Smartphones Grab an Ever-Larger Share of the Smart Connected Device Market Through 2019, According to IDC. IDC: Analyze the Future ^[online]. 20 March 2015 ^{[cit. 2015-11-25]}. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS25500515.

^[4] IDC. Worldwide Smart Connected Device Forecast Market Share by Product Category, 2012-2017. iCharts ^[online]. September 10, 2013 ^{[cit. 2015-11-01]}. Dostupné z: http://icharts.net/chartchannel/worldwide-smart-connected-device-forecast-market-share-product-category-2012-2017.
IDC. Worldwide Smart Connected Device Forecast Market Share by Product Category, 2013–2018. iCharts ^[online]. June 16, 2014 ^{[cit. 2015-11-01]}. Dostupné z: http://icharts.net/chartchannel/worldwide-smart-connected-device-forecast-market-share-product-category-2013-2018.

^[5] MALEČKOVÁ, Romana a Petra BÁČOVÁ. Počtem uživatelů internetu jsme přeskočili Evropu. In: Český statistický úřad ^[online]. Praha, 2015 ^{[cit. 2016-02-06]}. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/poctem-uzivatelu-internetu-jsme-preskocili-evropu.

^[6] BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social network sites: definition, history, and scholarship. Journal of ComputerMediated Communication ^[online]. Vol. 13, issue 1, 2007, s. 210–230 ^{[cit. 2015-02-11]}. DOI: 10.1111/j.1083- 6101.2007.00393.x.

^[7] WASSERMAN, Stanley a Katherine FAUST. Social network analysis: methods and applications. Cambridge: Cambridge University Press, 2009, xxxi, s. 20. Structural analysis in the social sciences, 8. ISBN 978-0-521-38707-1.

^[8] V roce 1997 vznikla první sociální síť s názvem SixDegrees.com. O tři roky později však zanikla.

^[9] BURIAN, Pavel. Internet inteligentních aktivit. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, s. 84. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-5137-5.

^[10] Takzvané profily jsou stěžejním prvkem sociálních sítí. Jedná se o jedinečnou stránku konkrétního uživatele, kde je obvykle uveden seznam jeho „přátel“, kteří jsou rovněž součástí dané sociální sítě. Mimo jiné se zde nachází podrobnější popis uživatele – bydliště, věk, zájmy nebo část „o mně“. Některé sociální sítě nabízejí svým uživatelům také možnost přidat na tyto profily multimediální obsah, profilovou fotografii apod. Zdroj: BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social network sites: definition, history, and scholarship. Journal of ComputerMediated Communication ^[online]. Vol. 13, issue 1, 2007, s. 210–230 ^{[cit. 2015-02-11]}. DOI: 10.1111/j.1083- 6101.2007.00393.x.

„Profil je sbírka fotek, příspěvků a aplikací, které vyprávějí váš příběh. Součástí profilu je také Timeline.“ Zdroj: Centrum nápovědy: co je to profil? Facebook ^[online]. 2016 ^{[cit. 2016-02-28]}. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/133986550032744.

^[11] „Osobní profily jsou určeny pouze pro nekomerční použití a reprezentují jednotlivé uživatele. Profily můžete sledovat a zobrazovat veřejné aktualizace stavů osob, které vás zaujaly nebo s nimiž jste přátelé. Stránky vypadají podobně jako osobní profily, ale firmám, značkám a organizacím nabízí jedinečné nástroje. Stránky jsou spravovány lidmi, kteří mají osobní profily. Pokud chcete, aby se vám ve vybraných příspěvcích zobrazovaly aktualizace týkající se konkrétní stránky, můžete stránku označit jako To se mi líbí.“ Zdroj: Centrum nápovědy: jak se stránky liší od osobních profilů? Facebook ^[online]. 2016 ^{[cit. 2016-02-28]}. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/217671661585622.

^[12] ... ve smyslu odkazování na webové stránky organizace. Zdroj: MICHL, Petr, 2013. Infografika: sociální sítě v Česku. In: Marketing journal ^[online]. Praha, ^{[cit. 2016-02-06]}. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/infografika--socialni-site-v-cesku__s416x9788.html.

^[13] Dostupné z http://knihovna.osu.cz/.

^[14] Více informací na http://knihovna.osu.cz/index.php?kategorie=35829.

^[15] Více informací na https://www.facebook.com/help/329992603752372/.

^[16] Tyto a následující údaje týkající se přehledu facebookové stránky Univerzitní knihovny Ostravské univerzity v Ostravě a Městské knihovny Bílovec byly získány pomocí online nástroje LikeAlyzer (více informací na http://likealyzer.com/) 11. února 2016.

^[17] Více informací na https://www.facebook.com/help/196050490547892.

^[18] Více informací na https://www.facebook.com/help/587836257914341.

^[19] Míra zapojení či interakce (angl. „Engagement Rate“) je „podíl celkového PTAT („people talking about this“ = lidé o tom mluví) a celkového počtu lajků.“ Uskutečněné průzkumy ukázaly, že k tomu, aby byl profil na Facebooku úspěšný, je třeba dosáhnout míry zapojení vyšší než 7 %. Zdroj: LikeAlyzer ^[online]. San Francisco: Meltwater, 2016 ^{[cit. 2016-02-11]}. Dostupné z: http://likealyzer.com/.

^[20] Více informací na http://www.lupa.cz/clanky/lide-kteri-o-tom-mluvi-facebook-postupne-opousti-zjednodusenou-metriku/.

^[21] Dostupné z https://www.instagram.com/knihovnaosu/.

^[22] Aktuální k 11. únoru 2016.

^[23] Dostupné z https://plus.google.com/115864021684894977128/posts.

^[24] Knihovna na Google+ splňuje požadavky, které jsou pro změnu url adresy stanoveny. K 11. únoru 2016 však tato možnost využita nebyla. Více informací na https://support.google.com/plus/answer/2676340?hl=cs.

^[25] Dostupné z http://www.facebook.com/knihovnabilovec.

^[26] „Některé stránky a profily jsou ověřené Facebookem a dávají tím uživatelům najevo, že je jejich identita autentická. Pokud na stránce nebo profilu uvidíte modrý štítek, znamená to, že Facebook ověřil autentičnost daného veřejně známého člověka, mediální společnosti nebo značky a příslušná stránka nebo profil jsou tedy pravé. Pokud na stránce nebo profilu uvidíte šedý štítek, znamená to, že Facebook ověřil autentičnost dané firmy nebo organizace a příslušná stránka je tedy pravá.“ Zdroj: Centrum nápovědy: ověřená stránka nebo profil. Facebook ^[online]. 2016 ^{[cit. 2016-02-28]}. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/196050490547892.

^[27] Sdílení aktuálních informací, označovaných jako aktualizace stavu nebo příspěvek (nejednotné používání), převážně textové povahy. Více na: https://www.facebook.com/help/436937729656469.

^[28] Právě toto je případ určitého projektu, který v současnosti nemá vlastní webové stránky. Facebook tak supluje chybějící možnost šířit informace o filmovém klubu v prostředí internetu.

^[29] American Library Association

^[30] Social Networking. ALA: American Library Association ^[online]. Chicago, 2016 ^{[cit. 2016-02-28]}. Dostupné z: http://www.ala.org/news/mediapresscenter/americaslibraries/soal2012/social-networking.

^[31] Událost na Facebooku (angl. „Facebook Event“) je stránka v prostředí této sociální sítě, která shrnuje informace o plánované akci (např. koncert, beseda, vernisáž aj.). Může „obsahovat podrobnosti o dané události, mapy, kontaktní informace, fotografie a nástroje pro správu hostů a umožňuje odesílat pozvánky pomocí sociálního grafu Facebooku. Tyto události je možné sdílet mezi přáteli a propagovat pomocí vybraných příspěvků na Facebooku.“ Zdroj: TREADAWAY, Chris a SMITH, Mari. Marketing na Facebooku: výukový kurz. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011. 296 s. ISBN 978-80-251-3337-8.

^[32] Instituce s facebookovým profilem nemohou zvát své uživatele na jednotlivé události. To je možné pouze u soukromých profilů jednotlivých osob. Správce knihovny a další zaměstnanci tak zvou prostřednictvím svých soukromých profilů uživatele ze svých Přátel.

^[33] Uživatelů ve věku 15 až 34 let je na Facebooku 91 % (aktuální k 2015-09-16). Celkový počet je 1,591 miliard aktivních uživatelů Facebooku (aktuální k 2016-01-27). Zdroj: SMITH, Craig. By the Numbers: 200+ Amazing Facebook Statistics (January 2016). DMR ^[online]. 2016, last updated February 2016 ^{[cit. 2016-02-10]}. Dostupné z: http://expandedramblings.com/index.php/by-the-numbers-17-amazing-facebook-stats/.

^[34] Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. s. 31. Aktuality SKIP; sv. 20. ISBN 80-85851-14-8. Dostupné také z: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/ifla.pdf.

^[35] Public relations = vztahy s veřejností.

^[36] SODOMKOVÁ, Jana. Pojízdná knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) ^[online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003– ^{[cit. 2016-02-09]}. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002009&local_base=KTD.

^[37] STRINGER, Ian (ed.). Mobile library guidelines: IFLA Professional Report No. 123 ^[online]. The Hague: International Federation of Library Associations and Institutions, 2010, 73 s. ^{[cit. 2016-02-09]}. ISBN 978-907-7897-454. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/professional-report/123.pdf.

^[38] MILLS, Keren. M-Libraries: Information use on the move. In: University of Cambridge: DSpace ^[online]. Cambridge (Velká Británie): Open University, 2009 ^{[cit. 2016-02-09]}. Dostupné z: https://www.repository.cam.ac.uk/bitstream/handle/1810/221923/Mills_report.pdf.
REITZ, Joan M., c2004-2014a. Web site. In: Online Dictionary for Library and Information Science ^[online]. Santa Barbara, CA: Libraries Unlimited ^{[cit. 2016-02-09]}. Dostupné z: http://www.abc-clio.com/ODLIS/odlis_m.aspx#mobileservices.

^[39] WHITCHURCH, Michael J. QR Codes and Library Engagement. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology ^[online]. 2011, vol. 38, no. 1, s. 14–17 ^{[cit. 2016-02-09]}. ISSN 1550-8366. Dostupné z: https://www.asis.org/Bulletin/Oct-11/Bulletin_OctNov11_Final.pdf.

^[40] Případové studie o využívání QR kódů v knihovnách lze najít např. v knize Andrewa Walshe „Using Mobile Technology to Deliver Library Service“ nebo v článku Michaela J. Whitchurche „QR Codes and Library Engagement“.

^[41] HRABINOVÁ, Světlana. Zlepšení přístupnosti webového sídla prostřednictvím jeho mobilní verze. ITlib: Informačné technológie a knižnice. 2014, roč. 18, č. 4, s. 45–51. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2014/4/zlepseni-pristupnosti-weboveho-sidla-prostrednictvim-jeho-mobilni-verze.html.

^[42] V popisech jednotlivých metod vycházíme z: HRABINOVÁ, Světlana. Jak dostat knihovnu do mobilu? Veřejná správa: čtrnáctideník vlády ČR. 2015, roč. 16, č. 15, s. 24–25. ISSN 1213-6581.

^[43] Více informací na http://www.lanius.cz/smartkat.htm.

^[44] Více informací na http://www.ptejteseknihovny.cz.

^[45] Více informací na https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.mzk.kramerius.app.

^[46] Mobile library services: best practices ^[online]. Edited by Charles HARMON and Michael MESSINA. Plymouth, UK: Scarecrow Press, c2013 ^{[cit. 2014-05-03]}. ISBN 978-081-0887-534. Dostupné z: https://rowman.com/ISBN/9780810887527.

^[47] THOMAS, Lisa Carlucci. Libraries, Librarians and Mobile Services. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology ^[online]. 2011, vol. 38, no. 1, s. 8–10 ^{[cit. 2016-02-08]}. ISSN 1550-8366. Dostupné z: https://www.asis.org/Bulletin/Oct-11/Bulletin_OctNov11_Final.pdf.

^[48] POKORNÝ, Jan a Lenka HVĚZDOVÁ. Knihovna do dlaně: mobilní aplikace Národní technické knihovny. ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Ústav informačních studií a knihovnictví: Jinonické informační pondělky ^[online]. 28. dubna 2014 ^{[cit. 2016-02-08]}. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=18219

^[49] Tabulka je dostupná na https://goo.gl/4g6lFk.

^[50] Dostupné z http://likealyzer.com.

^[51] ManageFlitter ^[online]. ManageFlitter Pty Ltd, 2016 ^{[cit. 2016-02-11]}. Dostupné z: https://manageflitter.com.

^[52] LikeAnalyzer ^[online]. San Francisco: Meltwater, 2016 ^{[cit. 2016-02-11]}. Dostupné z: http://likealyzer.com.

^[53] Mobile library services: best practices ^[online]. Edited by Charles HARMON and Michael MESSINA. Plymouth, UK: Scarecrow Press, c2013 ^{[cit. 2014-05-03]}. ISBN 978-081-0887-534. Dostupné z: https://rowman.com/ISBN/9780810887527.

HRABINOVÁ, Světlana a Martina KOVÁŘOVÁ. Národní knihovny a poskytování mobilních služeb: srovnávací studie. Knihovna plus [online], 2016, 12(1) [cit. 2014-11-25]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/aktualni-cislo/informace-a-konference/narodni-knihovny-a-poskytovani-mobilnich-sluzeb-srovnavaci-studie